Drahý bratře a sestro A: již několik měsíců cítím, že je čas napsat vám něco, co mi Pán před několika lety o vás milostivě ukázal. Váš případ jsem viděla v souvislosti s případy jiných lidí, kteří museli vynaložit určité úsilí, aby byli uzpůsobeni pro dílo přítomné pravdy. Bylo mi ukázáno, že vám schází určité, podstatně důležité znalosti. Nezískáte-li je, vaše práce i spasení bude ohroženo. Ve svém charakteru máte některé chyby, které nutno neodkladně odstranit. Nebudete-li o to usilovat se vší vážností, pak se toto zlo rozhojní a do značné míry ochromí váš vliv v díle Božím a nakonec vám znemožní zvěstovat pravdu, kterou tak milujete.

Ve vidění, které jsem dostala v případu B, mi bylo ukázáno, že má určitý velice nešťastný povahový rys. Byl napomínán, ale jeho povaha nebyla poddajná. ^{3T 305} Nadále jednal tvrdohlavě a podle vlastní libosti. Velice mu scházela úcta k Bohu a člověku. Měl prudkého, nepoddajného ducha a velice slabou představu o skutečné vděčnosti vůči těm, kteří mu všemožně chtěli pomoci. Byl krajně sobecký.

Bylo mi ukázáno, že nezávislost, pevná, umíněná a neústupná vůle, nedostatek uctivosti a patřičného respektu vůči jiným, sobectví a přílišná sebedůvěra jsou známky charakteru sestry A. Nebude-li se mít na pozoru a nepřemůže-li tyto povahové kazy, určitě nezasedne s Kristem na Jeho trůn.

Ohledně bratra A, mi bylo ukázáno, že mnohé z toho, o čem je zmínka ve svědectví pro případ B, vztahuje se také na něho. Byl mi ukázán tvůj minulý život. Viděla jsem, že jsi byl od dětství sebevědomý, tvrdohlavý, umíněný a řídil ses jen vlastními názory. Jsi příliš samostatný a jen velice těžko jsi někomu ustupoval. Když jsi měl ze svého stanoviska ustoupit a povolit přání jiných, unáhleně jsi jednal po svém. Domníval ses, že plným právem smíš myslit i jednat nezávisle. Boží pravdu, která pro tebe vykonala mnoho, jsi přijal a miloval, ale ona neučinila všechnu potřebnou změnu pro získání dokonalosti křesťanského charakteru. Když jsi začal pracovat v díle Božím, byl jsi pokornější a ochotně sis dal poradit. Jakmile jsi však získal určitý úspěch, tvá sebedůvěra vzrostla a byl jsi méně pokorný a více nepřístupný.

Když jsi pozoroval dílo bratra a sestry Whiteových, domníval ses, že víš, kde bys mohl pracovat lépe než oni. Ve svém srdci jsi přechovával určité pocity proti nim. Ve svých pocitech jsi byl od své přirozenosti skeptický a nevěřící. Když jsi viděl jejich dílo a slyšel pokárání adresované těm, kteří byli na nesprávné cestě, ptal ses, jak bys snášel takové jasné svědectví. Rozhodl ses, že bys je nepřijal a začal ses ohrazovat proti způsobu jejich práce, čímž jsi otevřel dveře ve svém srdci podezření, pochybnostem i závisti vůči nim a jejich dílu.

^{3T 306} Začal jsi mít předsudky vůči jejich práci. Pozoroval jsi, naslouchal, všechno možné sbíral a jiné si domýšlel. Protože ti Bůh dal do jisté míry úspěch, začal jsi svou skrovnou zkušenost a práci srovnávat s úsilím bratra White. Namlouval sis, že na jeho místě bys pracoval mnohem lépe než on. Začal ses vyvyšovat. Své skutečné znalosti jsi neúměrně přecenil. Kdybys měl setinu zkušeností ze skutečné práce, péče, utrpení a zodpovědnosti v tomto díle, jež měl bratr White, mnohem lépe bys pochopil jeho úsilí a lépe bys rozuměl jeho práci, a méně bys pak reptal, podezíral a žárlil.

Pokud jde o tvůj pracovní postoj, měl by ses velice bedlivě pozorovat, abys své povinnosti konal podle vůle Boží a abys dílo pravdy svým úsilím nepřipravoval o čest. V pokoře srdce bys měl přiznat: „Kdo na to stačí?“ Důvod, přoč jste oba tak pohotoví pochybovat a nedůvěřovat práci bratra White je v tom, že toto dílo tak málo znáte. Dosud vás tísnilo jen skutečně malé břímě odpovědnosti a vaše srdce svírala jen nepatrná úzkost. Pro jiné jste snášeli jen málo nesnází a nemůžete ocenit jeho dílo o nic víc, než desetiletý hoch, který nedovede chápat starostí, tíseň a námahu svého unaveného otce. Chlapec může být zcela radostný, protože nemá zkušenost obtíženéha otce. Může se divit obavám a úzkostem otce, které mu případají zbytečné. Když mu však přibude let, pustí se do práce a bude nést skutečnou odpovědnost, pak může pohledět zpět na život svého otce a chápat, co mu bylo v dětství tajemné, neboť z trpké zkušenosti se poučil sám.

^{3T 307} Bylo mi ukázáno, že jsi v nebezpečí, povznášet se nad prostotu díla a sebe vyvyšovat. Domníváš se, že nepotřebuješ rady a napomenutí a myslíš si, „smím soudit a sám rozhodovat mezi dobrým a zlým. Nechci, aby někdo omezoval má práva. Nikdo mi nebude diktovat. Dovedu si práci řídit sám. Jsem právě tak dobrý, jako kdokoli jiný. Bůh je se mnou a mé úsilí požehnává úspěchem. Kdo se mi chce do toho plést?“ Tato slova jsem slyšela z tvých úst, když jsem ve vidění sledovala tvůj případ. Ne snad, že bys to říkal někomu jinému, ale říkal jsi to sám sobě. Provázející mne anděl opakoval tato slova, když poukazoval na vás oba: „Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského. Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, ten jest největší v království nebeském.“

Viděla jsem, že síla Božích dětí je v jejich pokoře. Když se cítí sami u sebe nepatrní, Ježíš jim bude silou a jejich spravedlností a Bůh požehná jejich úsilí. 8ylo mi ukázáno, že Bůh zkusí bratra A. Dá mu určitý úspěch, obstojí-li ve zkoušce a použije-li Božího požehnání pro dobro, ne pro vlastní chloubu a ne k povýšení, sobectví a sebedůvěře. Pán mu bude i nadále požehnávat pro své dílo a pro vlastní slávu.

Viděla jsem, bratře A, že ti hrozilo krajní nebezpečí povýšenosti, samospravedlnosti, soběstačnosti a jistoty, že jsi bohatý a nic už nepotřebuješ. Nebudeš-li bdít, Pán dovolí, abys pokračoval tak dlouho, dokud tvá slabost nebude zjevná všem. Přijdeš do prudkých zkoušek, kdy si lidé nebudou vážit ani tebe, ani tvých schopností, tak jak si jich ceníš ty. Bylo mi ukázáno, že jsi nebyl připraven snášet úspěch. V tvém případě jedině důkladné obrácení vykoná potřebné dílo.

^{3T 308} Bylo mi ukázáno, že jste oba sobečtí. Nedáváte-li si pozor, jste v ustavičném nebezpečí myslet jen na sebe a podle toho jednat. Pamatujete jen na vlastní pohodlí bez ohledu na nepohodu jiných. Máte sklon prosazovat své názory a plány bez ohledu na plány, názory či pocity ostatních. Oba byste měli pěstovat úctu a respekt vůči jiným.

Bratře A, tys pokládal své úkoly za velice důležité, než abys vykonal nějakou domácí práci. Nemáš to rád. Tys to ve svém mládí zanedbal. Tyto malé povinnosti, které zanedbáváš, jsou podstatně důležité pro utváření správně rozvitého charakteru.

Bylo mi ukázáno, že naší kazatelé všeobecně nejsou patřičně užiteční v rodinách, které navštěvují. Někteří se věnují studiu, protože se jim to líbí. Neuvědomují si, že je to určitá povinnost, kterou Bůh klade na kazatele, aby byli požehnáním v rodinách, které navštěvují, ale mnozí se hrouží do knih, uzavírají se do rodin a nerozmlouvají s nimi o bodech pravdy. O náboženských zájmech se ztěží v rodině zmíní. Všechno to není správné. Kazatelé, kteří nemusí pečovat o publikační problémy a netíží je mnohé starosti o sbory, by se neměli domnívat, že jejich práce je nadmíru těžká. Měli by se živě zajímat o rodiny, které navštěvují, neměli by se nechat obsluhovat, dát na sebe čekat a nic nepřinášet. Jako křesťanské rodiny mají povinnost podpořit Kristovy služebníky, tak kazatelé, kteří přijímají pohostinství křesťanských přátel, jsou povinni pokud jen možno pomáhat nést jejich břemena a nebýt na obtíž svým přátelům. Mnozí kazatelé si myslí, že je nutno obzvlášť zahrnovat je přízní a očekávat na ně, často bývají i uraženi a v práci znechuceni, nezachází-li se s nimi jako s mazlíčky.

^{3T 309} Bratře a sestro A, mezi vašimi bratřími a sestrami jste byli zvyklí přiliš často všechno zařizovat podle své libosti a pozornost obracet na sebe bez ohledu na jiné. Jste v nebezpečí, že budete toužit, abyste byli středem pozornosti. Přijímali jste pozornost a ohledy jiných, zatímco pro blaho své vlastní duše, jakož i pro požehnání jiných, měli jste věnovat více pozornosti těm, které jste navštívili. Taková pozornost byla by vám propůjčila mnohem větší vliv a získáním více duší pro pravdu byste vy sami obdrželi požehnání.

Bratře A, ty dovedeš zvěstovat přítomnou pravdu jiným. Máš bádavou mysl, ve své povaze však máš vážné nedostatky, o nichž jsem se zmínila a které musíš přemoci. Zanedbáváš mnohé z malých zdvořilostí života, jsi příliš domýšlivý a ani si neuvědomuješ, že tyto malé pozornosti se od tebe požadují. Bůh vás nechtěl zatížit jinými věcmi, zatímco zanedbáváte vykonat to, co někdo vykonat musí. Je-li třeba přinést dříví a vodu, nic to neubere na důstojnosti služebníka evangelia, pomůže-li jako rodině, kterou navštíví. Přehlíží-li kazatel tyto nepatrné, ale důležité povinnosti a promešká-li tyto příležitosti, zbavuje sám sebe skutečných požehnání a zbavuje také jiné dobra, které přednostně od něho mohou obdržet.

^{3T 310} Někteří naši kazatelé nemají tělesnou schopnost, úměrnou duševní námaze. V důsledku toho trpí určitým ochabnutím. Není důvodu, proč by zdraví kazatelé, kteří mají vykonat jen obvyklé kazatelské povinnosti, měli ochabovat. Mysl není ustavičně přetížena nadměrnými starostmi a těžkými zodpovědnostmi za nějaké rozsáhlé instituce. Viděla jsem, že není skutečného důvodu, proč by měli ochabovat v tomto důležitém období díla. Musí dbát na světlo, které jim dal Bůh a uvědomit si, jak mají pracovat a věnovat patřičnou pozornost své životosprávě.

Někteří z našich kazatelů příliš povolují svým zálibám a přitom nekonají přiměřenou tělesnou práci. Jejich přebytečná tělesná energie není využita. Po jídle většinou svého času prosedí při čtení, studiu nebo psaní, zatímco by nějakou dobu měli pravidelně věnovat tělesné práci. Naši kazatelé určitě poškodí své zdraví, budou-li přetěžovat žaludek příliš velkým množstvím třeba zdravých pokrmů. Bratře a sestro A, viděla jsem, že v tomto ohledu jste oba v nebezpečí. Povolování chuti zatemňuje mysl a ta otupuje svaté city duše. Duševní a mravní síly některých našich kazatelů jsou oslabeny nesprávnými zvyky v jídle a nedostatkem tělesného cvičení. Sklonům k nestřídmosti nelze povolovat, nutno se zapírat a využít požehnání svalového pohybu a nezatíženého mozku. Přejídání poškozuje celou bytost tím, že všechna energie se soustřeďuje na zažívání.

Naši kazatelé přiměřeně nezaměstnávají všechny tělesné orgány; některé z nich jsou přetíženy, zatímco jiné ochabují nečinností. Je-li přetížen výlučně jeden orgán nebo jen některé svaly, pak ten nejzatíženější se přepracuje a nadmíru slábne. Každá duševní schopnost a každý sval má své zvláštní poslání a všechny nutno použít rovnoměrně, mají-li se správně rozvinout a zachovat si zdravou sílu. Každý orgán má v živém organismu své poslání. Každé kolečko v mechanismu musí být živým, aktivním, výkonným kolem. Všechny schopnosti spolu navzájem působí a všechny potřebují uplatnění, mají-li se správně vyvíjet.

Sratře a sestro A, ani jeden z vás nemá rád tělesnou domácí práci. Oba musíte pěstovat lásku k praktickým povinnostem života. Tato je nutná pro vaše zdraví a pomůže vám, že se stanete užitečnými. ^{3T 311} Příliš se zabýváte jídlem. Neměli byste se ani dotknout toho, co otravuje vaši krev; oba trpíte skrofulózou.

Bratře A, tvá záliba ve čtení a nezájem o tělesnou práci nadmíru oslabuje tvé hrdlo a plíce a při mluvení se ti namáhají hlasivky. Měl bys dávat pozor a nemluvit překotně a odříkávat svůj proslov jako naučený. Neměl bys dovolit, aby námaha přecházela na horní část hlasových orgánů, neboť toto tě bude ustavičně unavovat, dráždit a bude příčinou nemoci. Činnost by se měla přenést na břišní svalstvo. Plíce a hrdlo mají být průchodem a nemají vykonávat všechnu námahu.

Bylo mi ukázáno, že způsob tvých a manželčiných zvyklostí při jídle může být základem nemoci, která jednou zakořeněna, nebude snadno odstraněna. Celé roky to nemusíte vědět a nemusí se projevit ani náznak nemoci. Později však přijdou jisté následky. Bůh ani pro jednoho z vás neudělá zázrak, aby zachránil vaše zdraví a život. Musíte jíst, studovat a pracovat rozvážně a řídit se rozumnou životosprávou. Všichni naši kazatelé by měli být upřímnými a poctivými zdravotními reformátory a to ne proto, že reformu přijímají druzí, ale ze zásady a z poslušnosti vůči Božímu slovu. Bůh nám dal veliké světlo zdravotní reformy a žádá, abychom se jí všichni řídili. Světlo neposílá proto, aby je jeho lid přehlížel,nebo zavrhl.