Ve vidění, mně daném 25. prosince 1865 v Rochesteru N.Y. bylo mi ukázáno, že je náš sobotu zachovávající lid lhostejný k světlu, které jim Bůh dal o zdravotní reformě, že nás čeká ještě práce, a že jako lid jsme příliš pozadu v následování Boží zjevené prozřetelnosti, když nás vyvolil, aby nás vedl. 1T 486
Bylo mi ukázáno, že zdravotní reforma sotva započala. Zatím co někteří hluboce cítí a prožívají svoji víru v díle, zůstávají druzí lhostejní a učiní sotva první krok ve- zdravotní reformě. Zdá se, že mají nevěřící srdce a že mnozí couvnou, jelikož tato reforma omezuje jejich požívačnost. Mají jiné bohy před Pánem. Chuť je jejich bohem. A když je sekyra přiložena ke kořeni stromu a když se cítí dotčeni ti, kdo holdují zvráceným chutím na úkor zdraví, nepřejí si být přesvědčeni, když je poukázáno na jejich hřích, když jsou jim ukázány jejich modly. Ačkoli Boží hlas k nim přímo promlouvá, aby odložili tuto zdraví škodící lhostejnost, někteří stále lpí na těchto škodlivých věcech, které milují. Zdají se být připoutáni ku svým modlám a Bůh v brzku řekne svým andělům: "Nechte je být."
Bylo mi ukázáno, že zdravotní reforma je částí trojandělského poselství a že s ním je právě tak úzce spojena jako paže a ruka s lidským tělem. Viděla jsem, že my jako lid musíme jít v tomto hnutí příkladem napřed. Kazatelé i lid musí jednat jednomyslně. Boží lid není připraven na hlasité volání třetího anděla. Svoji práci musí vykonat sám a nesmí ji nechat Bohu, aby ji za něj udělal. Tuto práci přenechal jim. Je to osobní práce, žádný ji nemůže vykonat za druhého. "Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očisťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží." 2K 7,1. Požívačnost je převládajícím hříchem tohoto věku. Nenasytné chutě činí z mužů i žen otroky a zatemňuje jejich rozum, otupuje jejich mravní citlivost v takovém stupni, že posvěcené Boží pravdy nejsou náležitě oceňovány. Nízké sklony a pudy ovládají muže i ženy.
Boží lid musí znát sám sebe, má-li být způsobilý proměnění. Musí rozumět vlastní tělesné schránce, 1T 487 aby mohl zvolat se žalmistou: "Chváliti tě budu, že jsi mne předivně stvořil." Mají vždy podřizovat své chutě morálním a rozumovým orgánům. Tělo má sloužit duchu a nikoli duch tělu.
Bylo mi ukázáno, že je před námi mnohem větší práce, než máme vůbec ponětí, budeme-li chtít zajistit si zdraví tím, že zaujmeme správný poměr k životu. Dr. A. udělal dobrý kus práce a dobré dílo léčením a poučováním těch, kteří po celý život nevěděli, že jídlo, pití a práce podporují a udržují zdraví. Bůh dal ve své milosti světlo svému lidu skrze svůj pokorný nástroj, že musí zapírat a přemáhat své nezřízené chutě a být střídmý ve všem, aby přemohl nemoc. Dal zazářit velkému světlu na jejich stezku. Mají být pozadu ti, "očekávající tě, blahoslavené naděje a příští slávy velkého Boha a Spasitele našeho Ježíše Krista, kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků" Tt 2,13.14 za tzv. nábožnými nemajícími víry v brzký příchod našeho Spasitele? Zvláštní lid, který sobě očistil, aby byl přenesen do nebe, aniž by okusil smrti, nemá být v konání dobrých skutků za ostatními. Ve svém úsilí očistit se ode vší poskvrny těla i ducha, konat posvěcení v Boží bázni, mají být tak daleko přede všemi obyvateli země, tak jako je jejich vyznání povzneseno nad všechna ostatní vyznání.
Někteří se posmívají této reformě a říkají, že to vše je zbytečné, že to je rozruch, který odvrací mysl od přítomné pravdy. Říkají, že to vede k extrémům. Takoví nevědí, co mluví. Jak mohou tzv. zbožní mužové a zbožné ženy, nemocní od hlavy až k patě, 1T 488 mají tělesné, duševní i mravní síly oslabené holdováním nezřízeným chutím a přemírou práce, posuzovat jistotu víry a chápat Boží požadavky? Když jsou jejich mravní i rozumové schopnosti zastřeny, nejsou s to ocenit smírčí oběť a vznešený charakter Božího díla, nemohou ani pociťovat rozkoš ze studia Jeho Slova. Jak může nervosní, špatným zažíváním trpící člověk, být vždy ochoten mírně odpovídat na každou otázku tážícího se člověka na důvod jeho víry? Jak brzo by takový člověk byl zmaten a zneklidněn a ve své choré představě by viděl v naprosto špatném světle a zneužil by nedostatkem oné mírnosti a klidu, která charakterizuje Kristův život, svoje vyznání tím, že by se přel s nerozumnými lidmi? Pohlížejí na tuto záležitost z vyššího náboženského hlediska, musíme být dokonalými reformátory, abychom se podobali Kristu.
Viděla jsem, že nám náš nebeský Otec udělil velké požehnání ve světle zdravotní reformy, že můžeme být poslušni Jeho požadavku a oslavovat Ho ve svém těle a duchu, které jsou Jeho, abychom nakonec stáli bez viny před Božím trůnem. Naše víra od nás vyžaduje, abychom vysoko pozvedli korouhev a učinili první kroky kupředu. Zatím co se mnozí přou o jiné zdravotní reformy, měli by jako rozumní lidé sami něco podniknout. Naše pokolení se nalézá ve velmi politováníhodném stavu, trpí všemožnými chorobami. Mnozí trpí dědičnými chorobami a trpí za špatné zvyky svých rodičů, a přece jdou po téže cestě oni i jejich děti, po cestě, kterou se ubírali jejich předkové. Neznají sami sebe. Jsou nemocní a nevědí, že jejich vlastní špatné návyky jsou příčinou jejich nesmírného utrpení.
Je dost málo těch, kteří jsou dostatečně probuzeni, 1T 489 aby pochopili, jak mnoho společného mají jejich návyky s jejich zdravím, charakterem s jejich užitečností na tomto světě a jejich věčným údělem. Viděla jsem, že je povinností těch, kdo obdrželi světlo z nebes a uvědomili si prospěch, který jim kyne, budou-li v něm chodit, aby projevovali větší zájem o ty, kteří ještě trpí z nedostatku znalostí. Světitelé Soboty očekávající na brzký příchod svého Spasitele měli by být posledními, kdo nejeví zájem o toto velké dílo reformy. Mužové a ženy musí být poučování a kazatelé i lid musí pociťovat, že břímě díla spočívá na nich, že musí pojednávat o tom předmětu a klást je jiným na srdce.
Bylo mi ukázáno, že máme zaopatřit domov trpícím a těm, kteří si přejí poznat, jak mají pečovat o své tělo a předcházet tak nemocem. Nemáme zůstávat lhostejnými a nutit nemocné, kteří si přejí žít podle pravdy, aby navštěvovali známé lázeňské ústavy pro znovu nabytí ztraceného zdraví, lázně kde nemají porozumění pro naši víru. Nabudou-li zde opět zdraví, může to být na úkor jejich náboženského cítění. Ti, kteří mnoho trpěli tělesnými neduhy, jsou slabí, duševně i mravně. Když pocítí dobrodiní správného použití vody, vzduchu a správné životosprávy, mohou se domnívat, že když je dovedli tito lékaři s takovým úspěchem léčit, nemohou být na omylu ani ve své víře, že když je dovedli tito lékaři s takovým úspěchem léčit, nemohou být na omylu ani ve své víře, že když se zařídili do velkého, dobrého díla pomáhat trpícímu lidstvu, musí mít i zde téměř zcela pravdu. A takto se dostává náš lid do nebezpečí, že se chytí do léčky pro svoji snahu znovu nabýt zdraví v těchto ústavech.
Bylo mi opět ukázáno, že ti, kteří jsou silně vyzbrojeni náboženskými zásadami a jsou pevní v poslušnosti všech Božích přikázání, nemohou obdržet ono požehnání ve zdravotních ústavech dneška, jako snad mohou získat druzí, kteří jsou jiné víry. Světitelé Soboty jsou zvláštní svojí vírou. 1T 490 Zachovávat všechna Boží přikázání, jak Bůh požaduje, být Jeho vlastnictvím a jím uznáváni, je na výsost nesnadné ve známých vodoléčebných ústavech. Musí s sebou vždy a všude nosit síto evangelia a prosívat vše, co slyší, aby si mohli volit dobré a odmítat špatné.
Vodoléčebný ústav v --- je nejlepším ústavem svého druhu ve Spojených Státech. Jeho vedoucí dělají dobrý kus práce, co se týče léčení. Však my nemůžeme mít důvěru v jejich náboženské zásady. Nazývají se křesťany a přitom doporučují svým pacientům hru v karty, tanec a navštěvování divadla, což vše směřuje ke zlému, nebo abychom řekli velmi mírně, má zdání zla a je v přímém protikladu učení Kristovu a apoštolů. Svědomití světitelé Soboty, kteří navštěvují tyto ústavy, aby znovu nabyli svého zdraví, nemohou mít takový prospěch, jaký by mohli získat, kdyby nemuseli být téměř ustavičně na stráži, aby nekompromitovali svoji víru a nezneuctili věc svého Vykupitele a aby neuvrhli vlastní duše do nevolnictví.
Bylo mi ukázáno, že by světitelé Soboty měli umožnit duším téže vzácné víry možnost prospěchu, aniž by tito byli nuceni vydávat své peníze v ústavech, kde jsou jejich náboženské zásady a jejich víra ohroženy, a kde nemohou nalézt sympatie ani jednoty v náboženských záležitostech. Ve své prozřetelnosti řídil Bůh kroky Dr. B. do ---, aby zde získal zkušenosti, kterých nemohl nikde jinde nabýt, neboť bylo jeho přáním, aby Dr. vykonal jistou práci ve zdravotní reformě. Jako službu konající lékař získal v dlouhých létech své práce podrobnou znalost lidského organismu a Bůh si nyní přeje, aby poznal a učil, jak používat požehnání, které je v dosahu lidské moci. Chce, aby byl připraven prospět nemocným, aby poučoval ty, kteří nevědí jak si zachovat sílu a zdraví, 1T 491 které již mají a jak předejít nemocem, moudrým používáním prostředků darovaných nebesy, čistou vodou, vzduchem a životosprávou.
Bylo mi ukázáno, že Dr. B. je opatrným a přísně svědomitým mužem, muž, kterého Bůh miluje. Prošel mnoha zkouškami, sloužícími k jeho dobru, ačkoliv procházeje jimi, nemohl vždy pochopit, jak by pro něj mohly být prospěšnými. Dr. B. se nepovyšuje proto, že věří pravdě a kráčí po jejich stezkách. Není mužem náladovým, umíněným ani domýšlivým a panovačným. Příliš se obává, aby si nepřikládal onu důstojnost a důležitost, kterou by jeho postavení dovolovalo. Radí se s druhými a snadno se s ním jedná, je ve velkém nebezpečí, že by si ochotně přikládal břemena, která by neměl nést. Vidí a cítí všechno, co by mělo být vykonáno a je v nebezpečí, že by dělal příliš mnoho. Je krajně citlivý a soucitný a hluboce cítící se všemi pacienty. Kdyby mu to bylo dovoleno, nesl by takovou tíhu odpovědností, že by byl její váhou rozdrcen.
Vlivní mužové a ženy by měli pomáhat br. B. svými modlitbami, svým zájmem, srdečnou spolupráci, povzbuzujícími a naděje plnými slovy, svojí radou - což vše by u něho našlo ocenění. Jeho postavení nemůže být záviděníhodné. Bere-li na sebe tak velikou odpovědnost, nečiní tak z vlastní vůle pro své zaopatření, neb to by si mohl zaopatřit mnohem snadněji a vyhnout se všem starostem a úzkostí a těžkostem, které mu přináší takové postavení. Jeho vede jedině povinnost, a když už jednou nabude přesvědčení, kde se tato stezka nachází, jde po ní a bude stát na svém místě, nechť jsou následky toho jakékoli. Měl by mít sympatie a spolupráci všech vlivných, těch, které si Bůh přeje vidět po jeho boku jako podporu v jeho pilném díle.
Dr. B. by mohl, co se týče tohoto světa, mít lepší postavení, než má nyní. Bylo mi ukázáno, 1T 492 že jeho postavení bude ještě obtížnější. Mnozí nemající vůbec zkušeností, nebudou ani mít ponětí o velikosti podnikání a budou si přát, aby se vše řídilo podle nich. Někteří se budou divit, proč nemohou chudí být léčeni zcela zdarma a budou v pokušení domnívat se, že to je nakonec přece jen výdělečný podnik. A ten i onen bude chtít mít právo do toho mluvit a nalezne stejné množství chyb, ať se již koná cokoliv, neboť mně bylo ukázáno, že si budou někteří pokládat nedůvěru a oposici za ctnost. Jsou pyšní na to, že nepřijímají vše tak, jak to je podáváno. Jako Tomáš se chlubí svou nevěrou. Ale chválil Ježíš nevěřícího Tomáše? Podávaje mu důkaz, který požadoval, aby mohl věřit, řekl mu Ježíš: "Tomáši, poněvadž jsi mne viděl, uvěřil jsi, blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili."
Bylo mi ukázáno, že není dostatek prostředků mezi adventisty s. d. V přítomné době je u nich největší nebezpečí v hromadění majetku. Někteří neustále zvětšují své pečování a snažení, jsou přetížení. A z té příčiny téměř zapomínají na Boha a na potřeby Jeho díla. Jsou duchovně mrtví. Požaduje se od nich, aby přinesli Bohu oběť, ta nerozmnožuje, ale ubírá a stravuje. Bylo mi ukázáno, že je zde pro Boží lid důstojný podnik, hodný toho, aby se na něm podíleli - podnik, do kterého mohou investovat prostředky pro Boží slávu, pro šíření Jeho díla. Mnoho peněžitých prostředků mezi naším lidem slouží toliko k hanbě těm, kteří na nich lpí.
Náš lid by měl mít svůj vlastní ústav, pod vlastním dozorem, aby byl ku prospěchu nemocným a trpícím v našich řadách, kteří chtějí získat zdraví a síly, aby mohli oslavovat Boha ve svém těle a duši, které jsou Jeho. Takový ústav správně vedený, byl by prostředkem, 1T 493 který by přinášel naše názory mnohým, které je nám nemožno podchytit pouhým zastáváním a hájením pravdy. Když by nevěřící hledali útočiště v ústavě, věnujícímu se úspěšnému léčení a vedenému adventními lékaři, dostávali by se přímo pod vliv pravdy. Když by se seznámili s našimi lidmi a jejich skutečnou vírou, jejich předsudky by zmizely a byli by příznivě ovlivňování. Jsou takto pod přímým vlivem pravdy, získali by někteří nejen úlevu od chorob těla, ale nalezli by též hojivý balzám pro své hříchem choré duše.
Když pak se zdraví nemocných moudrým léčením zlepší a počínají mít radost ze života, mají důvěru k těm, kteří jim pomohli znovu nabýt zdraví. Jejich srdce jsou naplněna vděčností a dobrá setba pravdy tím pohotověji se v nich ujme, v některých pak případech bude živena, vypučí a ponese ovoce k Boží slávě. Záchrana takovéto jediné duše bude mít větší cenu, nežli všechny prostředky, potřebné ku zřízení takového ústavu. Někteří snad nebudou mít dost mravní síly, aby se přiznali k svému přesvědčení. Mají být přesvědčení, že světitelé soboty mají pravdu, ale svět a nevěřící příbuzní jim stojí v cestě, aby ji přijali. Nemohou přimět svoji mysl k tomu, aby obětovali vše pro Krista. Ale někteří z těchto posledně uvedených odejdou s vyvrácenými předsudky a budou zastávat víru adv. s. d. Někteří uzdravení nebo ve stavu valně zlepšeném stanou se nástroji, kterými se naše víra dostane na nová místa a korouhev pravdy se zvedne tam, kam by nebylo možno získat přístup, kdyby nebyl nejprve odstraněn předsudek a to přebýváním mezi naším lidem za účelem znovu nabytí zdraví.
Ostatní zakusí celý příval zkoušek a pokušení až se navrátí do svých domovů. To však nemá nikoho zmalomyslnět nebo zabránit jejich úsilí v tomto dobrém díle. Satan a jeho pomocníci učiní vše, co je v jejich silách, 1T 494 aby činili překážky, mátli a svalovali břemena na ty, kteří se celým srdcem zapojí do díla šíření této pravdy.
Náš lid štědře přispívá svými prostředky, a kdyby všichni cítili důležitost tohoto díla, mohl by tento podnik být veden beze všech potíží. Všichni by měli mít zvláštní zájem na jeho udržování. Zvláště ti, kdo disponují prostředky, měli by investovat do tohoto podniku. Měl by být vybaven příjemný domov pro invalidy, aby mohli vhodnými prostředky a Božím požehnáním být zbaveni svých chorob a aby se o sebe naučili pečovat a tak předcházet nemocem.
Mnozí vyznavači pravdy se stávají uzavřenými a skoupými. Potřebují být vyburcováni. Mají příliš mnoho pokladů na této zemi a jejich srdce lpí na těchto pokladech. Mnohem větší část jejich pokladů je v tomto světě a jen malá na nebesích, proto milují pozemský majetek místo nebeského dědictví. Mají zde nyní dobrou příležitost použít svých prostředků ku prospěchu lidstva a také pro šíření pravdy. Tento podnik by neměl být nikdy odmítán, aby zápasil s nouzí. Tito šafáři, kterým svěřil prostředky, měli by nyní přijít k dílu a používat svých prostředků pro jeho slávu. Pro ty, kteří pro svoji chamtivost zadržují své prostředky, budou spíše kletbou než požehnáním.
Ti, kterým Bůh svěřil prostředky, by měli zajistit fond ku prospěchu těch, kteří jsou toho hodni, kteří jsou nemocni a neschopni uhradit výlohy spojené s ošetřováním v ústavě. Máme některé vzácné, opravdu chudé, jichž vliv je ku prospěchu Boží věci. Měl by být založen fond pro naléhavé léčení takových chudých, aby jejich sbor rozhodl, že jsou hodni toho, aby jim bylo přispěno. Dokud ti, 1T 495 kteří mají nadbytek, nedarují pro tento účel, aniž by čekali na navrácení, dotud nebudou chudí sto využít prospěchu kynoucímu jim z léčby v takovém ústavě, kde je požadováno mnoho peněz za vykonanou námahu. Takový ústav by neměl být ve svých plénkách, kdy je mu zápasit o holé bytí, přiváděn do rozpaků neustálým vydáváním peněz, aniž by se nadál nějakého příjmu.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt