Bratře G., položil jsi mi v --- několik otázek, o kterých jsem mnoho přemýšlela. Za svého rozhovoru s tebou jsem získala přesvědčení, že si neuvědomuješ úlohu, kterou jsi hrál a ani rány, které jsi zasadil Boží věci. Co mi bylo o tobě zjeveno, měla jsem živě před očima a porovnávala jsem, co mi bylo nedávno ukázáno, se svědectvím o tobě ve svědectví č. 6 a nenacházím té nejmenší omluvy pro tvé chování. Dříve, než ses stal účastníkem někdejšího fanatismu ve Wisconsinu, již tehdy jsi neměl pravdu v Božích očích.

Bratře G., kdybys byl poctivě následoval světla, nikdy by ses byl nechoval tak, jak ses choval. Šel jsi svévolně, umíněně svoji vlastní cestou a spoléhal ses na svůj vlastní úsudek, odmítaje být veden. Pán ti poslal pomoc, ale ty jsi odmítl ji přijmout. Co více mohla nebesa pro tebe učinit, než již bylo vykonáno? Když ses domníval, že druzí požívají vyšší úcty nežli ty, cítil ses nespokojený a rozzlobený a byl jsi umíněný a nepřístupný, jako rozmazlené dítě. Přál sis být vysoce vážen, ale sám ses choval pod svoji úroveň v uctívání těch, jejichž uznání sis tolik přál.

Již před svým fanatickým chováním jsi byl žárlivým k osobám v Battle Creek a dal jsi padnout narážkám, které vyvolaly podezření. Žárlil jsi na mého manžela i na mne, podezřívaje špatnost. Závist a podezření se spojily. Pod pláštíkem svědomitosti, našeptával jsi pochybnosti v postupování těch, kteří nesou břímě díla v Battle Creek a rozsíval jsi urážky o věcech, které ti byly zcela neznámé a o kterých jsi nebyl vůbec schopen správně posuzovat. Břímě této odpovědnosti nebylo vloženo na tebe. ^{1T 312} Bylo mi ukázáno, že by si Bůh nevybral člověka s tvým smýšlením a nevložil těžké břímě na něho a nepovolal ho, aby zaujímal nejodpovědnější postavení, neboť sebeúcta by tak převyšovala, že by škodila nejen jemu, ale i Božímu lidu. Kdyby sis byl sám sebe méně vážil, bylo by v tobě méně žárlivosti a podezírání.

Bratře G., kdyby ses byl plně spojil s tělem a byl jednotný a soucítil s těmi, které Bůh uznal způsobilými, aby stáli v čele díla, a kdybys byl přijal dary, které Bůh dal své církvi, a kdybys jim plně důvěřoval, kdyby ses byl plně postavil za všechny body přítomné pravdy, kdybys byl táhl za jeden provaz s těmi, kteří mají zkušenosti v díle, tehdy bys byl ty a všichni tobě podobní dokonale zproštěn tohoto omylu. Byl bys měl kotvu, která by tě držela. Ale ty jsi zaujal nerozhodné stanovisko z obavy, abys nebyl po vůli těm, kteří byli celou svou duši při díle a Boží věci. Bůh od tebe požaduje, abys stál pevně a rozhodně na základě se svými bratry. Bůh a svatí andělé byli nespokojeni s tvým chováním a nebudou déle tvoji bláhovost snášet. Bylo ti dovoleno jít za svými vlastními úsudky, kterých sis tolik cenil, dokud bys nechtěl být poučen a bez žárlivosti, bez umíněnosti a bez stěžování si nebo kritizování druhých, od těch kteří nesli břímě a tíhu Boží věci. Usiloval jsi o své vlastní, původní postavení, snaže se stát nezávislým na těle, kde bys býval uznáván a ctěn, až jsem viděla, že Bůh tě nechal jednat a ukázat onu moudrost, o které ses domníval, že je nad ostatní a byl jsi ponechán svým slepým - krátkozrakým úsudkům, abys vystupoval v nejnesmyslnějším bláznivém a divokém fanatismu, který kdy přinesl prokletí Wisconsinu.

Bylo mi ukázáno, že sis neuvědomil vliv svého dřívějšího života na Boží věc a svůj nynější postoj a povinnost k onomu fanatismu. ^{1T 313} Místo, abys pracoval se vší energií na osvobození sebe sama a na potírání vlivů, které jsi způsobil, vymanil ses ze všeho omluvou sebe a kritizováním těch, které ti Bůh seslal. Hotový rozkazovat ano i poukazovat na plán, dle kterého Pán měl tebe svými sluhy zadržet, sleduje sám nějakou jinou cestu, rozdílnou od té, kterou oni sledovali: Tvůj úsudek byl mocí satanovou převrácen a zatím, co jsi byl zahalen tmou, byl jsi neoprávněným soudcem té nejlepší cesty, sledované vůči tobě. Kdybys byl znal právě onu cestu, kterou Jeho služebníci museli nastoupit, aby ti pomohli, byl bys věděl dost, abys sám nalezl východisko. Bůh ti dal volbu, aby ses buď dal poučit a vychovat Jeho služebníky o Jeho přikázané cestě, nebo abys pokračoval ve své svéhlavé cestě a propadl klamnému fanatismu.

Zvolil sis jít svoji cestou. A nyní musíš kárat pouze sám sebe. Vyznáváš, že jsi strážným zdi Sionu a pastýřem stáda, viděl jsi však ubohé ovce rozsápané a rozehnané a přece jsi nedal varovné znamení. "Synu člověčí, strážným jsem tě postavil nad domem Izraelským, abys slyše slovo z úst mých, napomínal jich ode mne. Když bych já řekl bezbožnému: Smrti umřeš a nenapomenul bys ho a nemluvil jemu napomínaje bezbožného, aby zanechal cesty své bezbožné, tak abys ho při životě zachoval, ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám. Pak-li bys ty napomenul bezbožného a neodvrátil by se od bezbožností své a od cesty své bezbožné, onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš. Pak-li bys ty napomenul spravedlivého, aby nehřešil spravedlivý a on by nehřešil, jistě že živ bude, nebo napomenut byl. Ty také duší svou vysvobodíš." Ez 3,17-19.21.

Hřích oněch duší ve Wisconsinu, které propadly fanatismu, spočívá těžce na tobě, bratře G., tíže než na komkoliv jiném. Byl jsi nevěrným strážným. Nerozpoznal jsi zlo, poněvadž jsi byl nevěrný. ^{1T 314} Bůh seslal své věrné strážné, kteří stojí ve světle a můžou zlo poznat, aby varoval tebe a bloudící stádo. Kdybys byl naslouchal tomu varování, mohlo být velkému zlu zabráněno. Tvůj vliv byl však zachován. Stál jsi v cestě, aby svědectví Božích služebníků nemohlo proniknout k rozptýlenému stádci. Zbloudilé nezaslechly Božího hlasu, mluveného k nim vyvolenými služebníky. Zatvrdily svoji duši proti výstrahám strážných, jim poslaných a posílili se ve svém nerozumném sebeklamu. Pastýř neslyšel. Byl uražen, poněvadž bylo s jeho fanatismem tak rozhodným způsobem naloženo. Nerozeznal nebezpečí a neviděl nutnost spěchu. Měl dost světla, aby se rozhodl, ale byl příliš vzpurný a podezíravý vůči Božím služebníkům, než aby ustoupil jejich svědectví.

Bratře G., přál sis čekat, až se fanatismus projeví a fanatismus postupoval právě tak, jak si satan přál, až se projevil strašlivě. Nebylo zde rozumných, moudrých projevů, které by charakterizovaly toto dílo, jako dílo Boží. Služebníci Páně vykonali své poslání, očistili svá roucha od krve duší a zanechali se neposkvrněnými od zlořečeného vlivu, zatím, co ty neseš všechnu tíhu tohoto bídného hříchu fanatismu. Trpce si stěžuješ, avšak svůj vlastní omyl v tom nevidíš. Kritizuješ a káráš slabé, bloudící ovce, že tě svedly s cesty. K čemu pak je strážný, ne-li k tomu, aby hlídal a dával varování před každým zlem. K čemu je pastýř než aby hlídal před nebezpečím, aby nebylo ovečkám ublíženo a aby nebyly usmrceny vlky? Jakou omluvu může pastýř přednést, že připustil, aby stádo sešlo z pravé pastvy a bylo rozehnáno, rozptýleno a zardoušeno vlky? Jak by asi obstála výmluva pastýřova, že to byly ovečky, které ho svedly s cesty? Opustily pravou pastvu a svedly ho s cesty? Taková výmluva by silně mluvila proti ^{1T 315} pastýřově schopnosti dohlížet na stádo. Nemohl by již požívat důvěry, že by jako věrný pastýř pečoval o stádo a přivedl ovečky zpět, kdyby sešly z pravé cesty.

Výtka činěná Boží věci pro sestru A. spočívá těžce na tobě. Zavinil jsi mnoho jejich skutků a zkušenosti. Byla churavá, ale přece zaujímala do jisté míry své místo v rodině a měla své děti stále kolem sebe. Ale opustila svůj domov a krátce potom se její rozum zatemnil. Odpadlictví vyznávajících světitelů soboty v --- tě přimělo k tomu, abys působil na sestru A., aby opustila svoji rodinu, která potřebovala její péče a aby šla do ---, aby pomohla svým vlivem tamějším světitelům soboty. Nezdravé vzrušení vyznačovalo její cestu. Někteří nezkušení byli oklamání. Slabý rozum sestry A. byl přetížen a nemoc zmocnila se jejího mozku. A Boží věc je tím velice poškozena a je jí mnoho z tohoto důvodu vytýkáno. Bratru A. bylo ublíženo, trpí nyní velmi a jeho děti musí být mimo svůj domov. Ti, jejichž působení vadlo k těmto smutným následkům, mají před sebou velkou povinnost, aby ulehčili starostem bratra A., aby odčinili zlo a bezpráví na něm spáchané a aby upřímně a plně vyznali svůj hřích, kterého se svým jednáním dopustili.

Kdybys byl stál v Boží radě, uznávaje, že dary Ducha zaujímají v církvi jim přináležející místo, kdybys srdcem i zásadami souhlasil s Review - založeném na ostrých pravdách, hodících se pro tuto dobu, kdybys byl dával pokrm v náležitém čase Božímu lidu, tvůj vliv a tví přátelé by byli velmi rozdílní. Byl bys vydával ostré svědectví v plném souladu s těmi, kteří vykonávají toto veliké dílo. Osobní omyly a nepravdy by se byly napravily. Věrně konaná práce by byla povznesla tamější světitele soboty, ^{1T 316} aby nebyli za ostatními církvemi. Ale takto se musí téměř všemu učit. Ty jsi měl přinášet vyhrazené svědectví, poukazovat jim na nutnost obětí a ve všem jsi měl nést svoji část břímě Božího díla, pro šíření pravdy. Měl jsi je přimět k soustavné dobročinnosti, aby každý nesl svůj díl a jevil snahu činit něco pro šíření díla Pravdy. Tvoje nerozhodnost a zanedbání věci v takové volnosti a mdlobě v ---, mělo velmi špatný vliv na tamější Boží věc. Tvůj pociťovaný i vyslovený odpor proti organizaci a pokroku Božího díla nesl ovoce, jež je možno vidět na mnoha místech Severního Wisconsinu.

Kdybys býval byl ochotným a pečlivým pracovníkem se zjevovanou Boží prozřetelností, bylo by nyní přinášené ovoce zcela jiné rozdílné povahy. Duše by se rozhodly buď pro, nebo proti Božím přikázáním a jiné pravdy spojené s poselstvím třetího anděla. Nelepily by se na paty Sionu, aby strhli zpět ty, kteří chtějí být spravedlivými. Ale ty jsi neprojevoval věrnost. Nekonal jsi přímou a důkladnou práci. Nepovzbuzoval jsi církev přesným zachováváním, což je nutností pro každého, kdo chce prakticky a harmonicky žít dle svého vyznání a mnozí nejsou ani ochotni, aby se snažili činit něco pro šíření pravdy tak, jak nalézají uspokojení v jejím naslouchání. Miluji Boží věc slovem a vyznáním, ale ne ve skutcích a v pravdě.

Tvůj postoj přiměl mnohé v--- a okolí, aby smýšleli o Review méně příznivě, než by jinak byli činili a brali tudíž pravdy v něm nalézané na velmi lehkou váhu. Tak na ně nemohl Review vykonávat vlivu, jakého si Bůh přál. A každý šel svoji vlastní cestou a konal to, co se mu zdálo ve vlastních očích správným, proto jsou všichni daleko pozadu a nebude-li pro ně vykonána důkladná práce, ^{1T 317} budou vážení na váhách a nalezeni lehkými.

Bylo mi ukázáno, že se snažíš uvrhnout odpovědnost za své nepravosti na druhé, ale Bůh činí odpovědným tebe, jakožto strážného. Musíš učinit ta nejpokornější přiznání v --- a jiných místech, kde jsi působil svým postojem proti Božím služebníkům. Bratr a sestra B. byli velmi tímto fanatismem poškozeni. Byli zmateni právě tak ve věcech pozemských, jako duchovních a téměř zničeni tímto satanovým svodem. Bratře G., zašel jsi v tomto smutném fanatismu příliš daleko, tvé tělo bylo právě tak nakaženo jako tvá duše a ty se nyní namáháš svalit vše na druhé. Nemáš pravého pojmu o svém postavení a počínání v minulosti. Jsi ochoten přiznat vše, co dělali ti druzí a co jsi ty nedělal, ale opomněl jsi přiznat se k tomu, co jsi sám udělal.

Tvoje počínání v --- bylo škodlivé. Stavěl ses proti organizaci a kázal jsi proti ní bezuzdně, ne tak odvážně, jak by snad jiný činil, ale šel jsi právě tak daleko, jak ses odvážil. Tak jsi často uspokojil svoji závist a vyvolal nedůvěru a nejistotu v mnohých duších. Kdybys byl jednal otevřeně, byl bys býval jasně chápán a byl bys způsobil jen malé zlo. Když ti bylo uloženo, abys obhajoval víru v církve, nepřiznal jsi to, ale tvářil ses, jako by tebe bratři nechápali, i když jsi dobře věděl, že jejich příkaz je správný. Na tobě jakým jsi nyní, nemůže být církev závislá. Ukážeš-li ovoce úplné reformy a podáš-li zřejmý důkaz, že jsi obrácen, že jsi přemohl svoji žárlivost, tehdy Bůh svěří opět své stádce tvé péči. Ale dokud se úplně a důkladně nenapravíš, bude nejlépe, když se budeš zdržovat doma a zanecháš své činnosti.

Svým vyhýbavým postojem a svým působením v tomto fanatismu, ^{1T 318} uškodil jsi Boží věci ve Wisconsinu více, než jsi v celém svém životě udělal dobrého. Naše víra se stala nevěřícím odpornou, rána, nezhojitelná rána, byla zasazena Božímu dílu a přece se mnozí zdají být udiveni, mezi nimi i ty, že se tolik mluví a pracuje proti tomuto fanatismu. Zlá setba zapouští kořeny, vzrůstá a nese ovoce a dává hojnou žeň. Zlo bují a nepotřebuje péče, kdežto dobrá setba musí být zalévána, pečlivě ošetřována a bez přestání vyživována, jinak by vzácné rostlinky zahynuly. Satan, zlí andělé a špatní lidé se snaží vykořenit a zničit dobro a je zapotřebí té největší bdělosti a nejvytrvalejší péče, aby bylo zachováno při životě a vzkvétalo. Zlá setba nemůže být snadno vykořeněna. Rozmáhá se a bují na všechny strany, aby zadusila onu vzácnou setbu, nechá-li se v klidu růst, zmohutní a zastíní ony vzácné rostlinky, aby k nim sluneční světlo nemohlo proniknout, a tyto onemocní a odumírají.

Setkáváme se s tvým působením v --- nemusilo zde dojít k stávajícímu rozštěpení, kdybys byl zaujal správné stanovisko a přijal Slovo Páně skrze Jeho služebníky. Ale toto jsi neučinil. Služebníci Boží museli jednat otevřeně a poctivě s tvým špatným postupem. I kdyby byli vystoupili přísněji proti tvému postupu, Bůh by jim to byl schválil. Bylo by bývalo lépe, kdybys byl vůbec nepřišel do --- neboť pokaždé, kdy Boží služebníci odhalili onen fanatismus, stihla výtka bratra G. a ty jsi se stáhl, cítil ses podveden, zanedbán atd. Sledoval jsi svoji slepou cestu mezi různými rodinami v ---, pracoval jsi pro uznání a vytvářel jsi smýšlení odporující bratru C., D. a E. Cítil ses zraněn, uražen, podceňován, mluvil a jednal jsi dle těchto svých pocitů a tak jsi vyvolával žárlivost a nedůvěru u mnoha duší proti Božím služebníkům, které zvláště pro tebe poslal. Tvoje počínání zmařilo u mnohých sílu jejich svědectví, ^{1T 319} ale mnozí pociťovali vděčnost za to, že světlo přišlo a satanův úskok byl včas odhalen a oni unikli. Mnozí však trvale setrvávali ve svých citech proti přinášenému svědectví a tak nastalo rozštěpení v církvi. Ty za to neseš odpovědnost. Museli jsme se zoufalstvím v duši pracovat pro církev v ---, abychom odčinili tvůj neblahý vliv a působení. I ty tam musíš mnohé odčinit.

Viděla jsem, že jsou mnozí starostlivi o tebe, že se obávají, aby s tebou bylo správně zacházeno a aby ti byla činěna spravedlnost ze strany tvých spolubratří. Takoví mají jít stranou a upřímně vyznat své vlastní nepravosti a nechat všechnu výtku a tíhu tvých provinění spočinout na tvojí hlavě. Bůh si přeje, aby zůstali stranou, dokud ty je dokonale nepřivedeš pokáním a upřímným vyznáním. Ti, kteří k tobě pociťují zvrácenou náklonnost, nemohou ti pomoci. Přiměj je, aby projevovali horlivost v činění pokání ze svého odvrácení a ty se starej o sebe. Sešli jste společně z cesty a dokud nebudete upřímně pracovat, dokud nevyznáte svá provinění, aniž byste přitom kárali své bratry, dokud nebudete ochotni dát se poučit, dotud nemůžete mít žádného dílu s Božím lidem.

Stranil ses těch, na které Bůh vložil těžké břímě svého díla. Zatím, co můj manžel měl již práci a břímě, o které by se měli podílet tři mužové, urážel jsi ho poznámkami a narážkami a ponoukal jsi ostatní, aby naň nakládali ještě břemena nová. To, musíš nahlédnout. Netížilo tě žádné zvláštní břemeno, ale měl jsi čas na přemýšlení a bádání, měl jsi odpočinek a spánek. Zatímco můj manžel musel namáhavě den ze dne pracovat a často i dlouho do noci a často, když se uložil k odpočinku, nemohl usnout, ale mohl pouze kvílet a naříkat pro Boží věc a nad nespravedlností bratří k němu, jehož všechen zájem o život byl zasvěcen dílu Božímu. ^{1T 320}

Nesl odpovědnost a starost o kancelář, pečoval o noviny a o mnohé sbory v různých státech. A přece mnozí z jeho pomáhajících - přisluhujících bratří napomáhali ke zmatkům a utrpení svým nerozumným jednáním. Ty a někteří jiní bratří jste pohlíželi na bratra White jako na obchodníka nemajícího velkého zájmu o náboženství. Tito lidé ho neznají. Satan mnohé o něm klame. Bůh uznal vhodným složit břímě svého díla na něho, vyvolil ho, aby umožnil různá podnikání a vyvolil takového, kdo je citlivý a může cítit s nešťastnými, kdo je svědomitý avšak nezávislý, kdo nepřikrývá hřích, ale kdo je rychlý k vidění a pociťování nepravostí a k jejich kárání a nesouhlasu, i kdyby sám měl nést následky toho. A proto tak statečně trpí. Všeobecně nevědí bratří nic o jeho těžkostech a někteří ani o to nedbají, ale svým vlastním, nemoudrým, pokřiveným jednáním přidávají mu starosti a těžkostí. Nebesa mají toto vše zaznamenáno. Lidé, na nichž nespočívá odpovědnost a těžkostí, kteří mají hodiny oddechu, kdy nemají ničeho na práci, kteří mohou přemýšlet a bádat a zdokonalovat svého ducha, ti mají projevovat velkou umírněnost. Nic je nenutí k zvláštní velké horlivosti a ochotně tráví celé hodiny soukromými rozhovory. Někteří pohlížejí na takové, jako by byli nejlepšími a nejposvěcenějšími lidmi na zemi. Ale Bůh nehledí tak jako člověk. Bůh pohlíží do srdce. Ti, kteří mají tak snadné postavení, vezmou také náležitou odměnu za své skutky.

Postavení mého muže není záviděníhodné. Vyžaduje nejkrajnější pozornost, péči a duševní námahu. Vyžaduje zdravý úsudek a moudrost. Vyžaduje sebezapření celého srdce a pevné vůle proniknout. V tak odpovědném postavení přeje si Bůh mít muže podnikavého, něčeho se odvažujícího, aby stál neochvějně za pravdou, bez ohledu, jaké by to mohlo mít následky. Aby bojoval proti překážkám a nekolísal, i kdyby snad byl v sázce život. ^{1T 321}

Váha a odpovědnost tohoto díla vede k velké opatrností a působí noci bez spánku a vyzývá k upřímným, horlivým, úzkostlivým modlitbám k Bohu. Pán vedl mého manžela z jednoho odpovědného postavení do druhého. Výtky bratří naplňují jeho duši zoufalstvím, avšak ve svém díle nesmí ustat. Spolupracovníci, mající zdání nábožnosti se staví proti každému postupu, ke kterému je veden Bohem a musí promarňovat svůj vzácný čas cestováním z místa na místo a musí se zoufalstvím v duši pracovat mezi sbory, aby odčinil, co tito zdánliví bratří nadrobili. Ubozí smrtelníci. Nerozumějí věci, nemají pravého pochopení, z čeho pozůstává křesťan. Ti, kteří byli vybráni, aby nesli jasné, ostré svědectví, aby v bázni Boží napravovali zlo, aby pracovali vší svoji silou na výchově Božího lidu, aby ho postavili na důležitou základnu přítomné pravdy, byli příliš často kárání místo povzbuzování a pomoci, zatím co ti, právě jako ty, kteří zaujali vyhýbavý postoj, jsou pokládání za posvěcené a mírumilovné. Tak však Bůh na ně nepohlíží. Předchůdce prvního příchodu Kristova byl velmi jasně mluvícím mužem. Tvrdě káral hřích a jmenoval věci jejich pravým jménem. Přiložil sekeru na kořen stromu. Takto oslovil onu třídu vyznávajících obrácených, kteří se dostavili, aby jím byli v Jordáně pokřtěni: "6 plémě ještěrčí, i kdož vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucímu hněvu? Protož čiňte ovoce hodné pokání. A jižť jest i sekera přiložena ke kořenu stromu. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá."

V této strašlivé době, právě než Kristus po druhé přijde, musí věrní Boží kazatelé přinášet ještě ostřejší svědectví, než bylo hlásáno Janem Křtitelem. Mají před sebou odpovědné, důležité dílo a ty, kteří mluví sladce, neuzná Bůh za své pastýře. Spočívá na nich strašlivá kletba. ^{1T 322}

Tento podivný fanatismus povstal ve Wisconsinu z nepravého učení o svatosti a byl zastáván bratrem K., - svátost nezávislá na poselství třetího anděla, ale mimo přítomnou pravdu. Sestra G. převzala tuto nesprávnou nauku od něho, sama ji prováděla a horlivě ji učila i druhé. To však téměř zmařilo její lásku k svatým, důležitým pravdám pro tuto dobu, které kdyby je milovala a poslouchala by je, byly by utvořily kotvu, udržující ji na správném základě. Ale ona, s mnoha jinými, učinila tuto nauku o svatosti a posvěcení jedinou velkou věcí a důležité pravdy Božího slova měly pouze malý význam, "Jen když srdce bylo upřímné." A ubohé duše byly zanechány bez kotvy, aby byly zmítány pouhými pocity a satan přišel a ovládl duše a dal znamení a takové pocity, které se jemu hodily. Rozum a soudnost byly zavrženy a Boží věc byla strašlivě zhanobena.

Fanatismus, kterému jsi propadl, měl tebe a ostatní přimět dříve k přemýšlení a bádání, než jste se rozhodli pro tento zdánlivý způsob posvěcení. Zevnějšek není viditelným důkazem křesťanského charakteru. Ty a ostatní se obáváte, že se vám dostane trochu více pokárání, než si snad zasloužíte a pohlížíte s vážností na zdánlivé omyly a přestupky druhých nebo snad na nějaké opomenutí či zanedbání z jejich strany a cítíte se být dotčenými. Máte příliš velké požadavky. Byli jste v neprávu a klamali jste sami sebe. Jestliže vás ostatní nesprávně posuzovali v některých věcech, nemohlo to být než očekáváno vzhledem k okolnostem. Měl bys s hlubokou bolestí a pokorou truchlit nad svým smutným odklonem od správné cesty, což by zavdalo podnět k různým pocitům a dojmům o tobě, a jestliže je v každé podrobnosti nepokládáš za správné, musíš to přejít a nekritizovat své bližní. Musíš se přiznat ke svým omylům, aniž bys kohokoli káral a musíš přestat s nářkem, že bratří tě podceňují. Věnovali ti více pozornosti, než jsi zasloužil se vzhledem na postoj, který jsi po léta zaujímal. Kdybys mohl vidět tyto věci tak, jak na ně Bůh pohlíží, měl bys navždy v ošklivosti nepřístojnosti, kterých ses dopouštěl a pokořil by ses pod Boží ruku. "Aj, poslouchati lépe, nežli obětovati a ku poslušenství státi lépe, nežli skopců přinášeti. Nebo vzpoura jest tak velký hřích, jako čarodějnictví a přestoupiti přikázání jako modlářství a obrazové."