V modlitebně v Monterey v Michiganu mi bylo 22. srpna 1857 ukázáno, že mnoho lidí ještě neslyšelo hlas Ježíšův a že záchranné poselství dosud se nezmocnilo jejich duše a nenapravilo jejich život. Mnoho mladých lidí nemá ducha Ježíšova. Láska k Bohu není v jejich srdcích a proto vítězí všechna jejich přirozená slabost místo Ducha Božího a spasení.
Ti, kteří mají pravdu náboženství Ježíšova, nebudou pociťovat ani studu ani bázně a ponesou kříž před těmi, kteří mají více zkušeností než oni. Jestliže vážně usilují o to být spravedliví, budou toužit po každé pomoci, které jim bude možno dosáhnout od starších křesťanů. Tito jim budou s radostí pomáhat, srdcím, která jsou zapálená láskou k Bohu, nebudou jim na překážku lapálie křesťanského života. Budou vyjadřovat slovem, písní i modlitbou, jak na nich Duch Boží pracuje. Je to nedostatek zbožnosti, nedostatek svatého života, co činí mládež nezpůsobilou duchovního pokroku. Jejich život je obviňuje. Vědí, že nežijí tak, jak by křesťané měli žít, protože nemají důvěru k Bohu ani k církví.
Mládež pociťuje více svobody, když starší lidé nejsou přítomní proto, že jsou mezi sobě rovnými. Každý si myslí, že je právě tak dobrý, jako ten druhý. Porovnávají se mezi sebou, měří se podle sebe 1T 155 a zanedbávají jediné dokonalé a pravé měřítko. Ježíš je tím pravým vzorem. Jeho obětavý život je naším příkladem.
Viděla jsem, jak málo se Vzor studuje, jak málo je před nimi vyvýšen. Jak málo mládež trpí nebo sebe zapírá pro náboženství. Nepomýšlí se vůbec na to, aby se snad někdo obětoval. V tomto směru úplně zklamali v napodobení Vzoru. Viděla jsem, že stylem jejich způsobu života je: Uspokojení vlastního já a ponechání volného průchodu pro osobní pýchu. Zapomínají na Muže bolesti, který byl obeznámen s utrpením. Utrpení Ježíšovo v Getsemane, Jeho pot jak velké kapky krve v této zahradě, spletená trnová koruna, rozdírající Jeho svaté čelo, vše to jimi ani nepohne. Jsou jako ochromeni. Jejich citovost je otupena a ztrácí všechen smysl pro velkou oběť, pro ně přinesenou. Mohou sedět a naslouchat historii kříže, mohou slyšet jak strašlivé hřeby prorážely ruce a nohy Syna Božího a nepohne to hlubinou jejich duše.
Anděl praví: "Kdyby takoví byli vpuštěni do Božího města a bylo jim řečeno, že všechna jeho krása a sláva je jejich, aby se z ní radovali, neměli by pochopení, jak draho bylo toto jejich dědictví vykoupeno. Nikdy by si neuvědomili neposkvrněnou hloubku lásky Spasitelovy. Neboť nepili z kalicha ani nebyli křtěni křtem. Nebesa by byla poskvrněna, kdyby je takovíto obývali. Pouze ti, kteří brali účast na utrpení Syna Božího a prošli velkým soužením a omyli svá roucha a zbílili je v krvi Beránkově, jen takoví se mohou radovat z nepopsatelné slávy a nedostižné krásy nebes.
Nedostatek této nutné přípravy vyřadí větší část mladých vyznavačů, neboť nepracují dosti vážně a horlivě, aby mohli obdržet odpočinutí, které je připraveno lidu Božímu. 1T 156 Nevyznávají upřímně své hříchy, aby jim mohly být odpuštěny a vymazány. Tyto hříchy budou v krátké době ve své pravé velikosti odhaleny. Boží oko bdí. Zná každý hřích, skrytý oku smrtelníka. Všichni dobře vědí, které hříchy mají vyznat, aby jejich duše mohla být před Bohem očištěna. Ježíš jim nyní dává příležitost, aby se vyznali, aby se v hluboké pokoře káli a očistili své životy poslušností a žitím dle pravdy. Nyní nadešel čas pro zlo, aby je napravit a pro hříchy, aby byly vyznány, jinak se zjeví před hříšníkem v den Božího hněvu.
Rodiče všeobecně skládají příliš velkou důvěru ve své děti, neboť často, kdy jim úplně důvěřují, skrývají tyto svou špatnost. Rodiče, bděte nad svými dětmi s úzkostlivou péči. Kárejte a napravujte je, raďte jim, když vstávají, léhají, když vycházíte nebo vcházíte, řádek po řádků, poučení za poučením, zde trochu a tam trochu. Podřiďte si své děti dokud jsou mladé. Mnozí rodiče toto převelice zanedbávají. Nezaujímají pevné a rozhodné stanovisko, jak by s ohledem na své děti měli. Trpí jim, že se podobají světu, že milují parádu a přátelí se s těmi, kteří pravdu nenávidí a jejichž vliv je škodlivý. Takto podporují u svých dětí světácké sklony.
Viděla jsem, že by křesťanští rodiče měli vždy mít pevnou zásadu v jednotném vychovávání svých dítek. Mnozí rodiče v tomto směru velmi chybují - nedostatkem jednoty. Někdy se dopouští této chyby otec, ale častěji matka. Milující matka hýčká své děti a omlouvá jejich chyby. Otce volá práce z domova a od jeho dětí. Matčin vliv převládá. Její příklad přispívá mnoho k tvoření se charakteru jejich dětí.
Mnohé bláhové matky trpí u svých dítek nepravosti, které by jim neměly být ani na okamžik promíjeny. Špatnosti dětí bývají často před otcem zatajovány. 1T 157 Některé druhy oděvů nebo i mnohé jiné úchylky bývají matkou povolovány za předpokladu, že otec o nich neví, neboť on by takové věci káral.
Ve skutečnosti jsou takto děti učeny podvodu a klamání. Když pak otec toto zlo odhalí, nastane omlouvání a neřekne se mu ani polovina pravdy. Matka není upřímná. Nehledí na to, jak by měla, totiž, že otec má tentýž zájem na dětech jako ona a že by neměl být udržován v nevědomostí o nepravostech a slabostech, které by měly být napraveny, dokud jsou děti malé. Přestupky jsou zakrývané. Děti vědí, že rodiče nejsou jednotní a to nese své ovoce. Děti začínají už v mládí podvádět a zatajovat. Do jiného světla postaví věci matce a do jiného svému otci, než v jakém ve skutečnosti jsou. Přehánění se stane zvykem a hrubé lži jsou pronášeny jen s malým uznáním vlastní viny nebo výčitkami svědomí.
Takové špatnosti začínají matčiným ukrýváním pravdy před otcem, který má přece s ní společný zájem na vývoji charakteru dětí. Matka má s otcem mluvit otevřeně. Vše mu má být po pravdě předloženo. Opačné počínání, tj. zakrývání nepravostí dětí před otcem podporuje jejich sklon k podvádění a nedostatku pravdivosti a poctivosti.
Jediná naděje těchto dětí, ať již vyznávají náboženství či nikoliv, spočívá v jejich úplné proměně. Celý jejich charakter musí být přeměněn. Nerozvážné a bezstarostné matky, což nevíte, při vyučování svých dítek, že celý jejich náboženský život je ovlivněn výchovou v mládí? Podřiďte si je v mládí, učte je, aby vás poslouchaly a tím ochotněji budou poslouchat přání Božích. Podporujte v nich pravdivé, čestné sklony. Nedopusťte, aby měly kdy příležitost zapochybovat o vaší upřímnosti a přesné pravdomluvností.
Viděla jsem, že mládež sice vyznává zachraňující moc Boží, ale neraduje se z ní. Je jim zapotřebí zbožností, je jim zapotřebí spásy. 1T 158 Ach, ta nicotná, neužitečná slova, která promlouvají. Dosahují v tom strašlivého rekordu, avšak smrtelníci budou přece souzeni dle skutků činěných v těle. Mladí přátelé, vaše činy a vaše prázdná slova jsou zapsána v knize. Vaše rozhovory nejsou vedeny o věčných věcech, ale o tom či onom…, obyčejné světské rozhovory, do kterých by se křesťan ani neměl pouštět. Vše to je zapsáno v knihách nebeských.
Viděla jsem, že dokud nenastane v mládeži úplná změna, je pro nebesa beznadějně ztracena. Neboť jak mi bylo ukázáno, není více než polovina mládeže hlásící se k náboženství a k pravdě, opravdově obrácena. Kdyby byli obráceni, nesli by ovoce k slávě Boží. Mnozí se opírají o domnělou, zdánlivou naději, bez opravdového odůvodnění. Zřídlo není vyčištěno, proto také proudy z něho vyvěrající nejsou čisté. Vyčistěte pramen a vody budou čisté. Je-li srdce upřímné "Jsou vaše slova, váš oděv, vaše skutky také všechny správné." Nedostává se pravé zbožnosti. Nechci tolik zneuctít svého Mistra, abych připustila, že nedbalá, lehkovážná a nemodlící se osoba je také křesťanem. Nikoliv, křesťan přemáhá své hříšné návyky, své vášně. Máme lék pro duši nemocnou hříchem. Tento lék je v Ježíši. Náš drahý Spasitel! Jeho milost je dostačující pro toho nejslabšího a i ten nejsilnější musí obdržet Jeho milost, jinak zhyne.
Viděla jsem, jakým způsobem je možné tuto milost získat. Jdi do své komůrky a tam sám pros snažně Boha: "Stvoř mi srdce čisté Bože a ducha přímého!" Mysli to vážně, upřímně! Upřímná modlitba mnoho zmůže. Bojuj jako Jákob na modlitbách. Setrvávej ve smrtelné úzkosti a obavě. Ježíš potil v zahradě velké kapky krve i ty se musíš snažit. Neopouštěj svého pokojíka, dokud se necítíš silný v Bohu, potom bdi. A právě tak dlouho, jak budeš bdít a se modlit, budeš schopen potlačovat své zlé návyky a milost Boží se ti může projevit a také se projeví.
Bůh uchovej, abych vás přestala varovat. 1T 159 Mladí přátelé, hledejte Pána celým srdcem svým. Přicházejte s horlivostí a pocítíte-li upřímně, že jste bez Boží pomoci ztraceni, když po Něm zatoužíte jako jelen po potůčku čisté vody, tehdy vás Pán k vašemu prospěchu posílí. Tehdy váš pokoj překročí všechno vaše chápání. Očekáváte-li spasení, musíte se modlit. Udělejte si čas. Nebuďte uspěchaní a nedbalí v modlitbách. Proste Boha, aby ve vás provedl důkladnou nápravu, aby ovoce Jeho Ducha mohlo ve vás přebývat, a abyste svítili ve světě jako světlo. Nebuďte překážkou nebo kletbou pro věci Boží, můžete být pomoci, požehnáním. Našeptává vám snad satan, že se můžete plně a svobodně radovat ze spasení? Nevěřte mu.
Viděla jsem, že je výsadou každého křesťana užívat bohatosti moci Ducha Božího. Sladký, božský klid naplní vaší mysl a vy budete rádi přemýšlet o Bohu a nebi. Budete hodovat na slavných zaslíbeních Jeho Slova. Ale uvědomte si nejdříve, že teprve křesťanský život začínáte. Vězte, že jste učinili první kroky na cestě k životu věčnému. Nebuďte zklamáni. Obávám se, ano já vím, že mnozí z vás ani nevědí, co to je náboženství. Pociťujete jakési vzrušení, jakési pohnutí, ale nikdy jste neviděli hřích v jeho velikosti. Nikdy jste nepocítili svůj nedokonalý stav a neodvrátili se od svých zlých cest s hořkým zármutkem. Nikdy jste nezemřeli světu. Dosud milujete jeho radovánky a rádi zahajujete rozhovor o světských věcech. Ale když se mluví o pravdě Boží, tu nemáte co říci. Proč jste tak tiší? Proč jste tak hovorní při světských věcech a tak tiší při předmětu, který se vás má nejvíce dotýkat. předmětu, který má zaujmout celou vaši duši? Pravda Boží ve vás nepřebývá.
Viděla jsem, že mnozí jsou navenek ve svém vyznání bez poskvrny, zatím co uvnitř sídlí zkaženost. Neklamte se, falešní vyznavači. Bůh vidí do srdce. „Ze skrytosti srdce hovoří ústa.“ Viděla jsem, že v srdcích takových lidí je svět, 1T 160 náboženství Ježíšovo tam však není. Milují-li vyznávající křesťané Ježíše více než svět, rádi o Něm hovoří, o svém nejlepším příteli, ve kterém se soustřeďuje jejich největší láska. Přichází jim ku pomoci, když pociťují svůj ztracený a hynoucí stav. Když jsou obtížení svými hříchy, obrací se k Němu. On z nich snímá jejich břímě viny a hříchu, snímá jejich starosti a smutek a obrací zcela směr jejich zálib. Věci, které dříve milovali, nyní nenávidí a věci, které nenáviděli, nyní miluji.
Nastala ve vás tato velká změna? Neklamte se. Nikdy bych nevyslovila jméno Kristovo, aniž bych mu dala celé své srdce, svoji nedělnou lásku. Měli bychom pociťovat nejhlubší vděčnost, že Ježíš chce přijmout tuto oběť. On žádá vše. Když jsme tak daleko, že se Jeho nárokům poddáváme a vzdáme se všeho, teprve tehdy a ne dříve, ovine kol nás své paže milosrdenství. Ale co dáváme, když dáváme vše? Hříchem poskvrněnou duši, aby ji Ježíš svojí milosti očistil a aby ji zachránil svoji nevystižitelnou láskou před smrtí. A přece jsem viděla, že mnohým přichází za těžko, vzdát se všeho. Hanbím se, že o tom slyším mluvit, stydím se o tom psát.
Mluvíte o sebezapírání? Co dal Kristus za vás? Myslíte, že je tvrdým od Krista požadovat vše, jděte na Kalvárii a plačte tam nad takovou myšlenkou. Pohleďte na ruce a nohy svého Spasitele, probodené strašlivými hřeby proto, abyste vy byli obmyti ze svých hříchů Jeho vlastní krví.
Ti, kteří pociťují tuto zavazující lásku Boží, ti se neptají jak málo mají se dát, aby obdrželi nebeskou odměnu, neptají se po nejmenší míře, ale směřují k dokonalému souladu s vůli svého Vykupitele. S vroucí touhou opouštějí vše a projevují horlivost, odpovídající ceně předmětu, který si přejí. A který je to předmět? Nesmrtelnost, život věčný.
Mladí přátelé, mnozí z vás jsou politováníhodně klamáni. 1T 161 Byli jste uspokojeni jakýmsi nedostatečným nástinem čistého a neposkvrněného náboženství. Ráda bych vás probudila. Andělé Boží se snaží vás probudit. Kéž vás probudí důležité pravdy Slova Božího k poznání vašeho nebezpečí a přivedou nás k důkladnému zkoumání sebe sama. Vaše srdce jsou však stále ještě tělesná. Nejsou podrobena zákonu, ani být nemohou. Tato světská srdce musí být proměněna a vy musíte vidět takovou krásu ve svatosti, že budete po ní toužit jako jelen po potůčku vody. Tehdy budete milovat Boha a Jeho zákon. Tehdy jho Kristovo bude rozkošné a břímě Jeho lehké. Budete sice mít těžkostí, ale tyto těžkosti, dobře snášené, učiní vám vaši cestu ještě vzácnější. Nebeské dědictví je pro sebeobětavého křesťana.
Viděla jsem, že si křesťan nemá příliš vysoko cenit nebo příliš záviset na pocitech štěstí. Tyto pocity nebývají dobrými vůdci. Pravý křesťan nesmí být ovládán pocity, ale má být jeho snahou, aby sloužil Bohu ze zásady. Je-li tomu tak, jeho víra bude zkoušena a poroste. Viděla jsem, že žijí-li křesťané životem pokorným a obětavým, bude výsledkem takového života klid a radost v Pánu. Ale největším zakoušeným štěstím je činit bližní šťastnými. Takové štěstí je trvalé.
Mnozí z mladých lidí nemají pevnou zásadu sloužit Bohu. Necvičí se ve víře. Klesají pod každým mráčkem. Nemají sílu k vytrvalosti. Nerostou v milosti. Budí zdání, že zachovávají přikázání Boží. Tu i tam se i formálně pomodlí a jsou nazývání křesťany. Jejich rodiče ve své lásce k nim tak zaslepení, že přijímají vše, co se jim zdá výhodné, nepracují s nimi a neučí je, že duch světa musí v nich zemřít. Povzbuzují je, aby prospívali a hráli svoji úlohu, ale opomíjejí je vést k tomu, aby pilně bádali ve svých srdcích, aby se zkoušeli a aby poznali, za jakou cenu mohou být křesťany. 1T 162 Výsledek toho je, že mládež se přiznává ku křesťanství, aniž by dostatečně zkoumala své pohnutky.
Pravý svědek praví: "Kéž bys byl studený nebo horký. Ale protože jsi vlažný a ani studený ani horký, vyvrhnu tě z úst svých." Satan rád svoluje, abyste byli křesťané dle jména, neboť tak můžete lépe sloužit jeho účelům. Máte-li pouze formu a ne pravou zbožnost, může vás použít ku zničení druhých, tímtéž sebe klamajícím způsobem. Některé ubohé duše budou vzhlížet k vám, místo aby se přidržovaly vzoru bible a nedostanou se výše. Jsou právě tak dobří jako vy a jsou spokojeni.
Mladí lidé jsou často vyzývání, aby konali svoji povinnost, aby mluvili neb se modlili ve shromážděních, aby zemřeli pýše. Každý jejich krok je vynucen. Takové náboženství nestojí za nic. Nechť je vaše tělesné srdce proměněno a nebude již takové mechanické služby Bohu, ó vyznavači studeného srdce. Ustane všechna parádivost a pýcha zjevu. Čas, který trávíte před zrcadlem, když upravujete svůj vlas pro potěšení oka, měl by být zasvěcen modlitbě a zpytování srdce. V posvěceném srdci nebude místa pro zevnější okrasy, ale bude zde vážné úzkostlivé hledání vnitřní ozdoby, křesťanských ctností… ovoce to Ducha svatého.
Apoštol praví: "Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v splétání vlasů a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů, ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelností krotkého a pokorného ducha, kterýž před obličejem Božím velmi drahý jest." I. Petr 3,3.4
Pozměň svoji tělesnou mysl a naprav svůj život a ubohá smrtelná tělesná schránka nebude již tak zbožňována. Je-li srdce napraveno, bude to vidět na celém zevnějšku. Je-li Kristus v nás nadějí slávy, nalezneme v něm takové nevyrovnatelné půvaby, že se duše zamiluje. Přilne k Němu, dá přednost lásce k Němu a z obdivu pro Něj bude vlastní "Já" zapomenuto. 1T 163 Ježíš bude veleben a zbožňován a "Já" poníženo a pokořeno. Vyznání však bez této hluboké lásky je pouhým mluvením, suchou formalitou a těžkým otroctvím. Mnozí z vás mohou se zmocnit náboženství rozumem, zevnější to náboženství, když srdce není ještě očištěno. Bůh hledí do srdce, všechno je nahé a otevřeno oku Toho, který nás bude soudit. Bude upokojen s čímkoliv jiným, ne jen vnitřní pravdou? Každá opravdu obrácená duše nese zjevnou známku, že tělesné myšlení je potlačeno.
Mluvím otevřeně. Nemyslím, že by to vzalo odvahu opravdovému křesťanu a nepřála bych si, aby kdokoliv z vás přišel do doby soužení bez dobře odůvodněné naděje ve svého Spasitele. Odhodlej se zvědět to nejhorší o sobě. Zjisti, máš-li dědictví na výsosti. Jednej poctivě se svojí vlastní duší. Pomni, že Ježíš chce dát svému Otci církev bez poskvrny a vrásky, nebo čeho podobného.
Jak víte, že jste přijati Bohem? Studujte Jeho Slovo s modlitbou. Neodkládejte je pro jakoukoliv jinou knihu. Tato kniha usvědčuje z hříchu. Odhaluje jasně cestu spasení. Dává naději na velkou a slavnou odměnu. Odhaluje vám dokonalého Spasitele a učí vás, že jedině skrze Jeho bezmeznou milost můžete očekávat spasení.
Nezanedbávejte modlitby v ústraní, neboť tyto jsou duší náboženství. Na vroucích a horlivých modlitbách proste za čistotu duše. Proste tak vroucně, tak horoucně, jako byste prosili za svůj smrtelný život, kdyby byl v sázce. Setrvávejte před Bohem, dokud nevýslovná touha po spasení není ve vás vyvolána a dokud nemáte sladkou jistotu odpuštění hříchů.
Naději života věčného neobdržíme na slabém základě. Je to věc, která musí být vyřízena mezi Bohem a vaší vlastní duší vyřízena pro věčnost. Domnělá naděje a nic více přivodí vaší zkázu. Zda stojíte neb padáte Slovem Božím, musíte v tomto Slově hledat svědectví o svém případě. 1T 164 Tam můžete vidět, co je po vás žádáno, chcete-li se stát pravými křesťany. Neodkládejte svůj pancíř a neopouštějte bojiště, dokud jste neobdrželi vítězství a radost z vítězství ve svém Vykupiteli.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt