Padlý člověk je satanovým zákonitým zajatcem. Kristovým posláním bylo osvobodit jej z moci jeho velkého protivníka. Člověk je od přírody nakloněn následovat satanova našeptávání a nemůže úspěšně odolávat tak strašlivému nepříteli, dokud Kristus, mocný přemožitel v něm nepřebývá, neřídí jeho tužby a nedává mu sílu. Jedině Bůh může položit hranice moci satanově. Chodí po zemi sem a tam a přechází po ní nahoru i dolů. Není ani jediného okamžiku, kdy by nebyl na stráži a to z obavy, aby nepromeškal příležitost zničit duše. Je důležité, aby to Boží lid chápal a tak mohl jeho nástrahám uniknout. Satan připravuje svůj podvod, aby v jeho posledním tažení proti Božímu lidu tento ho nepoznal. 2K 11,14: "A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti." Zatím, co se některé svedené duše hájí, že neexistuje, činí si z nich své zajatce a pracuje s nimi ve velkém měřítku. Satan zná lépe, než Boží lid moc, kterou by nad ním mohli mít, kdyby jejich síla byla v Kristu. Ti nejslabší věřící pravdě, kteří se opírají pevně o Krista, mohou s úspěchem odrazit satana a jeho voje, budou-li pokorně prosit mocného Vítěze o pomoc. Satan je příliš zkušený, než aby přišel otevřeně a odvážně se svými pokušeními, neboť tehdy by se uspaná energie křesťanova probudila a on by se přimkl k mocnému a silnému osvoboditeli. Ale on přichází nepozorovaně a pracuje v zakuklení skrze dítka neposlušností, vyznávající zbožnost.

Satan chce do krajností využít své moci, aby zneklidnil, pokoušel a svedl Boží lid. On, který se odvážil postavit tváři v tvář, pokoušet a posmívat se našemu Pánu a který měl moc uchvátit Ho a odnést na nejvyšší chrámovou věž a na nesmírně vysokou horu, použije své moci v nejvyšší míře ^{1T 342} proti nynějšímu pokolení, které je v moudrosti daleko za svým Pánem a kterému je téměř neznámá satanova lstivost a síla. Přímo zázračným způsobem bude působit na ty, kteří jsou od přírody nakloněni k tomu, aby plnili jeho příkazy. Satan jásá, že je naň pohlíženo jako na myšlenku. Hodí se mu a je spokojen, je-li pokládán za nějaké zvíře a v dětských knihách tak vyobrazován. Je považován za tak podřadného, že jsou lidé zcela nepřipraveni na jeho moudře založené plány a proto je téměř vždy úspěšný. Kdyby jeho lstivost a moc byly správně chápány, byli by mnozí na úspěšný odpor připraveni.

Všichni by měli vědět, že satan byl dříve vznešeným andělem. Jeho vzpoura mu uzavřela nebesa, ale nezničila jeho moc a neučinila z něho zvíře. Od svého pádu obrátil všechnu svoji mocnou sílu proti řízení nebeskému. Stal se chytřejším a naučil se nejúspěšněji svádět člověka.

Satan si vymyslel báchorky, kterými podvádí. Začal již v nebesích bojovat proti základům Boží vlády a od svého pádu pokračuje v této vzpouře proti Božímu zákonu a přiměl množství vyznavačů křesťanství k pošlapání čtvrtého přikázání, které přivádí ku poznání živého Boha. Vyrval původní sobotu z Desatera a nahradil jej jedním z pracovních dnů týdne.

Velká podvodná lež, kterou pronesl k Evě v ráji: "zajisté nezemřeš" - byla prvním kázáním o nesmrtelnosti duše. Toto kázání bylo korunováno úspěchem a hrozné následky přicházely v zápětí. Přiměl duše, aby přijímaly toto kázání za pravdu, a Boží služebníci ji káží, zpívají a modlí se o ní.

Názory, že skutečný ďábel neexistuje a že po Kristově příchodu bude ještě čas milosti, staly se skoro populárními bajkami. Písmo svaté jasně ukazuje, že osud každého člověka je navždy stanoven při příchodu Páně. ^{1T 343} Zj 22,11.12: "Kdo škodí, škodiž ještě, a kdo smrdí, smrdiž ještě a kdo jest spravedlivý, ospravedlniž se ještě a svatý posvětiž se ještě. A aj, přijduť brzy a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho."

Satan využívá těchto všeobecně rozšířených lží, aby se sám za nimi skryl. Přichází k ubohým oklamaným smrtelníkům skrze moderní spiritismus, který neklade žádné meze mezi tělesně smýšlejícím a je-li prováděn, rozděluje rodiny, vyvolává nedůvěru a nenávist a dává volnost nejvíce ponižujícím sklonům. Svět ví dosud jen velmi málo o zkázonosném vlivu spiritismu. Clona byla vyzdvižena a mnoho z jeho strašlivého díla mně bylo odhaleno. Byli mně ukázáni někteří, kteří měli se spiritismem své zkušenost, zřekli se ho a zachvívají se nyní hrůzou při pomyšlení, jak blízko se nacházeli propasti zkázy. Ztratili vládu nad sebou samými a satan je přiměl, aby konali, co si nejvíce ošklivili. Ale i oni mají pouze slabé ponětí o tom, co spiritismus vlastně je. Satanovi služebníci, jím inspirovaní, umějí výmluvně a přesvědčivě nastrojit a přikrášlit tohoto odporného netvora, umí zakrýt jeho pokřivenost a učinit jej pro mnohé krásným. Ale přichází tak přímo od jeho satanského veličenstva, že si činí právo ovládat každého, kdo s ním přijde do styku, neboť se odvážili na zakázanou půdu a pozbyli ochrany svého Stvořitele.

Některé ubohé duše, které byly očarovány výmluvnými slovy učitelů spiritismu, daly se jím ovlivnit, ale později, když poznaly jeho smrtonosný charakter, chtěly se ho zříci a opustit ho, ale již nemohly. Satan je drží svou mocí a nepomýšlí na to, aby je propustil. Ví dobře, že je má jisté, dokud jsou pod jeho zvláštním dohledem a že by je nikdy již nepřiměl k víře ve spiritismus a pod svůj přímý dozor, kdyby se jednou z jeho moci osvobodily. Jediná cesta ku přemožení satana ^{1T 344} je pro takové ubohé duše v přesném rozeznávání mezi čistými pravdami Bible a báchorkami. Přiznají-li se k pravdě, může jim být pomoženo. Měly by snažně prosit ty, kdo mají již náboženské zkušenosti a kdo věří v Boží zaslíbení, aby s mocným Osvoboditelem o ně zápasili. Bude to úporný a tvrdý zápas. Satan zesílí své anděly, aby hlídali tyto osoby, ale budou-li se Boží svatí s hlubokou pokorou postit a modlit, získají jejich modlitby vítězství. Ježíš pověří svaté anděly, aby odporovali satanovi, a tento bude zahnán a jeho moc nad sužovanými zlomena. Marek praví v 9,29: "I řekl jim: toto pokolení nijakž nemůže vyhnáno býti, jedině skrze modlitbu a půst."

Populární duchovní služba nemůže úspěšně čelit spiritismu. Nemá nic, čím by mohla své stádce před jeho strašlivým vlivem uchránit. Mnoho smutných následků spiritismu bude tížit duchovenstvo této doby, poněvadž pošlapali pravdu svýma nohama a místo ní dávali přednost smyšlenkám. Kázání o nesmrtelnosti duše, které satan kázal Evě - "zajisté smrti nezemřeš" - opakují s kazatelen a lid je přijímá jako čistou biblickou pravdu. A to je základní kámen spiritismu. Slovo Boží nikde neučí, že by duše člověka byla nesmrtelná. Nesmrtelnost je pouze Boží vlastnost. 1Tm 6,16: "Kterýž sám má nesmrtelnost a přebývá ve světle nepřistupitelném, jehož žádný z lidí neviděl, aniž viděti může, kterémuž čest a síla věčná. Amen."

Boží slovo správně chápané a užívané je ochrannou stráží proti spiritismu. Věčně hořící peklo kázané z kazatelny a stále držené lidu před očima, křivdí dobrotivé Boží povaze. Představuje Ho jako Toho největšího tyrana ve Vesmíru. Toto rozšířené dogma obrátilo tisíce lidí k univerzalismu, k nevěře a ateismu. ^{1T 345} Boží Slovo je jasné. Je to přímý řetěz pravdy a je kotvou těm, kdo ji ochotně přijímají i když musí obětovat své oblíbené báchorky. Uchrání je všech strašlivých podvodů a omylů těchto nebezpečných časů. Satan přiměl duchovní různých církví, aby se tvrdošíjně přidržovali svých obvyklých a rozšířených omylů, tak jak vedl Židy v jejich zaslepenosti, aby lpěli na svých obětech a ukřižovali Krista. Zavržení světla a pravdy činí člověka zajatcem satanovým a nevolníkem jeho podvodů. Čím větší světlo, které člověk zavrhuje, tím větší bude moc podvodu a temnoty, které ho zahalí.

Bylo mi ukázáno, že upřímný Boží lid je solí země a světlem světu. Bůh od něho požaduje neustálé zdokonalování ve známosti pravdy a na cestě svatosti. Tehdy porozumí vystoupení satanovu a budou mu čelit v Kristově síle. Satan zavolá ku pomoci zástupy svých andělů, aby zabránily zdokonalení byť i jedinké duše a možno-li, vyrvaly ji z Kristovy ruky.

Viděla jsem padlé anděly zápasící o duše a Boží anděly jim bránící. Spor byl vážný. Padlí andělé zamořovali ovzduší svým jedovatým vlivem, kupili se kolem těchto duší, aby otupili jejich vnímavost. Svatí andělé úzkostlivě hlídali a čekali, aby zahnali satanovy voje. Ale není v moci andělů ovládat mysl lidí proti jejich vůli. Když nepříteli povolují a nesnaží se odolávat, nemohou Boží andělé dělat více, než udržovat v šachu satanovy voje, aby nemohly konat dílo zkázy, dokud nebude dáno další světlo oněm duším, nacházejícím se v nebezpečí tak, aby se vzchopily a hleděly k nebesům o pomoc. Ježíš nepřikáže svatým andělům, aby vytrhli ty, kteří se nesnaží pomoci si sami.

Vidí-li satan, že je v nebezpečí ztratit jednu duši, namáhá se do krajnosti, aby ji udržel. ^{1T 346} A když je takový jedinec vyburcován ze svého nebezpečí a se zoufalstvím a horlivostí pohlíží k Ježíši o sílu, počne se satan obávat, že ztratí svého zajatce a povolává posily svých andělů, aby se zahnízdily do této ubohé duše a utvořily kolem ní stěnu temnoty, aby ji nebeské světlo nemohlo zasáhnout. Ale jestliže ohrožený vytrvá a vrhne se ve své bezmocnosti na zásluhy Kristovy krve, vyslyší náš Spasitel tuto upřímnou modlitbu víry a sešle posilu andělů vynikajících silou, aby ho osvobodili. Satan nesnáší, aby se kdo dovolával jeho mocného soupeře, neboť se bojí a třese před Jeho silou a majestátem. Při zvuku horlivé modlitby třese se celý satanův zástup. Povolává dále celé legie padlých andělů, aby dosáhli svého cíle. Ale když všemocní andělé, odění nebeským brněním, přicházejí k umdlévajícímu na pomoc, ustupuje satan a jeho voj s vědomím, že jejich bitva je ztracena. Ochotní poddaní satanovi jsou věrní, činní a jednotní v jedné věci. Ačkoli se navzájem nenávidí a proti sobě i bojují, přece používají každé příležitosti, aby prospěli svému společnému zájmu. Ale veliký Vládce na nebi i na zemi omezil satanovu moc.

Moje zkušenost je zvláštní a po léta již trpím podivnou tísní. Stav Božího lidu a mé vlastní spojení s Božím dílem často na mne uvalují tíhu smutku a malomyslnosti, že to nemohu ani vyjádřit. Po léta jsem pohlížela na hrob, jako na místo sladkého odpočinutí. Ve svém posledním vidění jsem se tázala anděla mě doprovázejícího, proč musím trpět takovým duševním neklidem a proč jsem tak často vrhána zpět na satanovo bojiště. Úpěnlivě jsem prosila, abych byla osvobozena od těchto přísných zkoušek, jestliže musím být tak spjata s věci Pravdy. Boží andělé mají moc a sílu a já jsem žadonila, abych byla chráněna.

Tehdy mně byl předveden náš minulý život a bylo mi ukázáno, jak se satan různým způsobem pokoušel zmařit naši užitečnost, ^{1T 347} že měl častokrát v plánu odvést nás od Božího díla, blížil se k nám různými cestami a skrze různé nástroje, aby provedl svůj úmysl, ale byl poražen svatými anděly. Viděla jsem, že v době našeho cestování z místa na místo, nám často stavěl do cesty své anděly, aby způsobovali nehody a tak zmařili naše životy, ale svatí andělé byli posláni na bojiště, aby nás osvobodili. Několik nehod uvedlo mého manžela i mne do velkého nebezpečí a naše zachránění bylo zázračné. Viděla jsem, že jsme byli zvláštními předměty satanových útoků a to pro náš zájem o Boží dílo a naše spojení s ním. Když jsem viděla Boží péči, kterou projevuje každým okamžikem o ty, kteří Ho milují a bojí se Ho, byla jsem naplněna důvěrou a spolehnutím na Boha a cítila jsem se pokárána za svůj nedostatek víry.