Bylo mně ukázáno, že světitelé Soboty pracují jako lid příliš tvrdě, aniž by si dovolili nějakou změnu nebo údobí odpočinku. Rekreace je potřebnou pro ty, kteří vykonávají tělesnou práci, ale je ještě důležitější pro ty, kteří pracují převážně duševně. Není to to hlavní pro naši spásu, ani pro Boží slávu, abychom bez ustání a s vypětím duševně pracovali, byť i na náboženských tématech. Nemůžeme sice schvalovat zábavy, jako tanec, hru v karty, šachy, dámu atd. poněvadž to nebesa zavrhují. Tyto zábavy otevírají dokořán dveře velkému zlu. Nepřinášejí užitku svým účelem, ale působí vzrušivě a vyvolávají u někoho vášeň pro takové hry, které vedou k hazardním hrám a rozmařilosti. Všechny takové hry by měly být křesťany zavrženy a mělo by je nahradit něco dokonale neškodného.

Viděla jsem, že bychom neměli trávit své svátky napodobováním světa, přece však bychom je neměli nechat nepovšimnuty, poněvadž by to vyvolalo nespokojenost u našich dětí. V takových dnech, kdy stane nebezpečí, že by naše dětí byly vystaveny špatnému vlivu, zkaženostem zábav a rozruchu tohoto světa, nechť rodiče něco vymyslí, co by zaujalo mysl dětí místo těchto nebezpečnějších radovánek. Ukažte dětem, že máte na zřeteli jen a jen jejich dobro a štěstí.

Ať se sejde několik rodin, žijících ve městě nebo na venkově a opustí zaměstnání, zatěžující je tělesně i duševně, a ať podnikají výlety do přírody, na pláže krásných jezer, nebo do pěkných hájů a lesíků, kde najdou nádhernou přírodní scenérii. Měli by se zásobit prostou hygienickou potravou, nejlepším ovocem, obilninami a rozprostřít svůj stůl ve stínu nějakého stromu nebo pod širým nebem. Vyjížďka, cvičení a prostředí povzbudí chuť a tak se mohou těšit ze svačiny v přírodě, kterou by jim mohl i sám král závidět. ^{1T 515}

Při takových příležitostech by se měli cítit rodiče i děti prosti všeho pečování, vší práce a všech těžkostí. Rodiče by se měli opět stát dětmi a zpříjemnit jim vše co nejvíce. Zasvěťte celý den rekreaci. Cvičení na čerstvém vzduchu, je zdraví užitečné zvláště těm, kteří pracují v uzavřených místnostech a mají sedací zaměstnání. Všichni, kteří mohou, by měli mít takové jednání za svoji povinnost. Nic se tím neztratí, ale získá mnoho. Mohou se navrátit ku svému zaměstnání s novým životem a novou odvahou, mohou se opět zapojit do své práce s novou horlivostí a jsou lépe připraveni odolávat různým nemocem.

Viděla jsem, že si jen několik málo lidí uvědomuje neustálou, vyčerpávající práci těch, kteří nesou odpovědnost za dílo v úřadě. Jsou den ze dne uzavřeni v místnosti a jejich nepřetržité duševní napětí jistotně podkopává jejich tělesnou konstituci a ubírá jim životní síly. Tito bratři jsou v nebezpečí náhlého zhroucení. Nejsou nesmrtelní a bez nějaké změny se musí opotřebovat a být pro dílo ztraceni.

Máme vzácné dary v bratrech A. B. a C. Nemůžeme připustit, aby si zničili zdraví přísným omezováním a neustálou dřinou. Kde jen bychom nalezli muže jejich zkušeností, aby zastávali jejich místa? Dva z těchto bratří jsou již 14 let spojeni s dílem v úřadě, pracují poctivě, svědomitě a nesobecky v šíření díla Boží věci. Neznají téměř výměny a oddechu, s výjimkou sužují-li je horečky nebo jiné choroby. Měli by mít častěji zastání, měli by často věnovat celý den plně rekreaci se svými rodinami, které jsou téměř zcela olupovány o jejich společnost. Všichni by zajisté nemohli opustit svoji práci v téže době, ale měli by si práci tak zařídit, aby jeden nebo i dva mohli odejít a druzí, aby zastávali jejich místa a potom, aby zase těmto dopřáli téže možností.

Viděla jsem, že tito bratři A., B., a C. by měli, jako svoji náboženskou povinnost, ^{1T 516} převzít péče o zdraví a sílu, které jim Bůh dal. Pán od nich právě teď nepožaduje, aby se stali mučedníky pro Jeho věc. Neobdrží odměnu za tuto oběť, protože si Bůh přeje, aby žili. Mohou mnohem lépe sloužit věci přítomné pravdy svými životy než svojí smrti. Kdyby náhle byl některý z těchto bratří sražen chorobou, nepohlížej nikdo na to, jako na přímý soud Hospodinův. Byl by to pouze jistý následek přestupování přírodních zákonů. Měli by dbát daných výstrah, sice se stanou přestupníky a budou muset vytrpět těžký trest.

Viděla jsem, že by tito bratři prospěli Boží věci, kdyby se co možná nejčastěji účastnili svolaných shromáždění a to v jisté vzdálenosti od svého pracoviště. Dílo jim svěřené je veledůležité a potřebují proto zdravých nervů a zdravého mozku, ale je nemožné, aby byl jejich duch povzbuzen a posílen tak, jak by si toho Bůh přál, když jsou bez ustání uzavřeni v úřadě. Bylo mně ukázáno, že by bylo velice prospěšným pro tyto muže, stojící v čele díla v Battle Creeku, kdyby se seznámili se svými bratry ze zahraničí navštěvováním společných shromáždění. Zahraničním bratřím by se vlilo důvěru k mužům nesoucím odpovědnost za dílo a ulehčilo by to bratřím, kteří jsou přetíženi. Všichni by se lépe obeznámili s postupem díla a jeho potřebami. Povzbudilo by to jejich naději, obnovilo víru a vystupňovalo odvahu. Takto využitý čas není časem ztraceným, ale bylo ho použito k všeobecnému prospěchu. Tito bratři mají kvality, které je v nejvyšší míře činí schopnými, těšit se společenskému životu. Radovali by se ze svého pobytu v domovech bratří ze zahraničí, přinesli i vzali by užitek z výměny myšlenek a názorů.

Zvláště apeluji na bratra C., aby změnil svůj způsob života. Nemůže již zastávat svůj úřad jako druzí. Zaměstnání v uzavřené místnosti, bez pohybu ho činí zralým pro náhlé zhroucení. ^{1T 517} Nemůže stále pracovat, jak pracoval. Musí trávit více času na čerstvém vzduchu, musí mít údobí snadné, nějaké odborné práce neb vykonávání něčeho radostného a osvěžujícího. Takové uzavření, které si uložil, by strhalo i nejsilnější zvíře. Je to kruté, je to špatné, je to hřích proti sobě samému a proti tomu pozvedám svůj výstražný hlas. Bratře C., musíš také ty strávit více svého volného času na čerstvém vzduchu. Musíš jezdit, nebo se zaměstnávat něčím radostným, nebo musíš zemřít. Tvoje manželka se stane vdovou a tvoje děti, které tě tolik milují, sirotky. Bratr C. je kvalifikovaným vykladačem Slova. Může sloužit Boží věci a prospět sám sobě, bude-li navštěvovat velká shromáždění světitelů Soboty a bude-li přinášet své svědectví pro mravní vzdělání a potěšení těch, kteří budou mít přednost mu naslouchat. Tato změna ho přivedla více z domu na čerstvý vzduch. Jeho krev proudí lenivě žilami pro nedostatek oživujícího nebeského vzduchu. Dobře vykonal svůj díl práce v úřadě, ale nyní má zapotřebí elektrizujícího vlivu čistého vzduchu a slunečních paprsků venku, aby jeho dílo se stalo ještě duchovnějším a povzbudivějším.

5. června 1863 mně bylo ukázáno, aby můj manžel šetřil své síly a své zdraví, neboť Bůh měl pro nás ještě velkou práci. Ve své prozřetelnosti nám udělil zkušenost v tomto díle již od jeho samého počátku a takto přinese naše práce větší užitek Jeho věci. Viděla jsem, že manželova vytrvalá a nadměrná práce vyčerpala fond jeho síly, který si Bůh přál, aby si zachoval. Viděla jsem, že bude-li pokračovat v přetěžování své tělesné i duševní síly jak dělal až dosud, spotřebuje zásoby svých sil a vyčerpá kapitál a předčasně se zhroutí a Boží věc bude takto připravena o jeho práci. Mnoho času věnoval vykonávání práce spojené s úřadem, kterou měli vykonávat druzí, neb se zabýval obchodními transakcemi, jimž se měl vyhýbat. ^{1T 518} Bůh si přál, abychom oba uchovávali své síly, aby jich mohl použít k vykonání toho, co jiní nemohli vykonat. Pro co nás také vzbudil, zachoval naše životy a dal nám cennou zkušenost. Tak jsme mohli být k užitku Jeho lidu.

Neuveřejnila jsem toto, poněvadž to bylo dáno výhradně nám. Kdyby bývalo této obezřetnosti plně dbáno, mohl být můj manžel ušetřen mnoha bolestí, jimiž velice trpěl. Boží dílo bylo naléhavé a zdálo se, že nedovoluje ulevení neb oddělení se od něho. Vypadalo to, jakoby můj manžel byl nucen k nepřetržité, vyčerpávající práci. Obavy o bratry ručící na směnky a též vzpoura v Iowě, udržovaly jeho ducha v neustálém napětí a jeho tělesné síly byly do krajnosti vyčerpány. Místo úlevy, tížilo ho břímě více než kdykoli jindy a pečování místo aby ubývalo, přibývalo. Ale určitě byla cesta k úniku, jinak by mu Bůh nedal výstrahu a byl by mu nedovolil, aby se pod napětím zhroutil. Viděla jsem, že kdyby nebyl zvláštním způsobem podpírán Bohem, bylo by došlo k vypovědění tělesných i duševních sil daleko dříve, než se tak stalo.

Když Bůh promlouvá, míní právě to, co říká. Když varuje, mají varování výstrah dbát. Důvod, proč nyní o tom veřejně mluvím je ten, že táž výstraha, která byla dána mému muži, byla dána i jiným zapojeným v úřadě. Viděla jsem, že jestli nezmění svůj způsob jednání, jsou právě tak vystaveni zhroucení jako můj muž. Nepřála bych si, aby druzí tak trpěli jako on. Ale čeho se máme nejvíce obávat je, že by byli po určitou dobu ztraceni pro Boží věc a dílo, kdy je pomoci a vlivu všech tolik zapotřebí.

Ti, kteří jsou zapojení v úřadě, nemohou unést množství starostí a práce, které můj manžel snášel po celá léta. Nemají tělesnou konstituci, onen kapitál, který měl můj manžel. Nikdy neunesou těžkosti a neustálou, ^{1T 519} vyčerpávající námahu, která byla na něho naložena a kterou nesl po dvacet let. Nemohu snést myšlenku, že by někdo v úřadě měl obětovat sílu a zdraví pro nadměrnou práci, takže by jeho užitečnost předčasně vzala za své a byl tak neschopen pracovat na vinici Páně. Česáči ovoce nejsou pouze jedinými důležitými pracovníky. Všichni, kteří pomáhají okopávat rostliny, zavlažují, štěpují a pozvedají ploužící, klesající révu, kteří pomáhají jejím výhonkům, aby se ovíjely o pravé podpěry, jež je bezpečně podepřou, takových pracovníků není možno postrádat.

Bratří v úřadě se domnívají, že nemohou opustit dílo, aby měli po několik dní změnu, aby se mohli oddat rekreaci. Ale to je omyl. Oni mohou a měli by to učinit. I když by nebyli se vším hotovi, bylo by lépe, aby opustili práci na několik málo dní, než aby skláceni nemocí a odstraněni z díla, po celé měsíce a snad již nikdy nebyli schopni znovu se díla zúčastnit.

Můj manžel se domníval, že by pro něho bylo špatným, strávit nějakou dobu ve společenském životě. Nemohl si dovolit odpočinek. Myslil, že by dílo v úřadě trpělo, kdyby to učinil. Ale potom, když na něj rána dopadla a vyvolala tělesné i duševní zhroucení, muselo dílo pokračovat bez něho. Viděla jsem, že by bratři, zastávající odpovědnou práci v úřadě měli pracovat na různých plánech a zařídit si to tak, aby měli výměnu. Je-li zapotřebí více pomoci, získejte ji a dopřejte úlevy těm, kteří trpí neustálým uzavřením ve čtyřech stěnách a duševní námahou. Měli by se účastnit svolávaných shromáždění. Musí odložit starosti, používat pohostinství svých bratří, těšit se z jejich společností a z požehnání shromáždění. Takto získají čerstvé myšlenky a jejich vyčerpané síly se probudí k novému životu a navrátí se do díla mnohem způsobilejší vykonat svůj díl, poněvadž budou lépe chápat potřeby Boží věci. ^{1T 520}

Bratři v zahraničí, což jste slepí k této věci? Musí vaše srdce teprve doznat obměkčení pádem jiných Božích pracovníků, které milujete? Tito mužové jsou vlastnictvím církve. Dopustíte, aby pod svými břemeny zemřeli? Apeluji na vás a radím k jinému řádu věci. Modlím se k Bohu, aby trpká zkušenost, kterou jsme my prodělali, nikdy nestihla žádného bratra v úřadě. Zvláště doporučuji vaši péči br. C. Má snad zemřít nedostatkem vzduchu - životodárného nebeského vzduchu? Život, jaký vede, skutečně zkracuje jeho život. Jelikož je stále odsouzen přebývat v uzavřené místnosti, stává se jeho krev lenivou a těžkopádnou, játra má porušená, srdeční činnost není správná. Nepokusí-li se sám o změnu, vezme příroda vše do svých rukou. Učiní velký nápor, aby ulevila celému organismu tím, že vypudí všechnu nečistotu z krve. Povzbudí k dílu všechny životní síly a uvede celý organizmus ve zmatek a vše to může končit ochrnutím nebo mrtvicí. Vzpamatoval -li by se kdy z této krise, bude jeho ztráta času veliká. Ale možnosti uzdravení jsou velmi malé. Nemůže-li být br. C. vyburcován, radím vám bratři, kteří máte zájem na věci přítomné pravdy, abyste ho vzali, tak jako byl Luther vzat svými přáteli, a odvedli ho z díla.

Od té doby co jsem napsala shora uvedené, dozvěděla jsem se, že největší část "Myšlenek o Zjevení" byla napsána v noci, po celodenní pisatelově práci. Takto jednal též můj manžel. Protestuji proti takové sebevraždě. Bratři, o kterých jsem se zmínila, kteří jsou tak těsně spjati s úřadem, posloužili by Boží věci, kdyby navštěvovali shromáždění a určili si dobu pro rekreaci. Uchovali by si tělesné zdraví a duševní sílu v nejlepší kondici a mohli by ji věnovat dílu. Nemělo by se jim dát pocítit, že jsou neschopni, proto že si nezaslouží svého platu. Plat by jim šel dále a byli by volní. Konají velké dílo.