V r. 1865 jsem viděla, že si někteří ze závisti dovolují lehkovážně mluvit o sboru v Battle Creeku. Někteří se dívají s podezřením na všechno, co se tam děje a přímo jásají, když se něčeho dovědí, co by mohli využít k hanobení. Bůh pociťuje nelibost k takovému duchu a jednání. Z kterého pramenu získávají naše sbory v zámoří světlo a známost pravdy? Z prostředků, které Bůh určil a jejichž ústředí je v Battle Creeku. Kdo nese břímě Boží věci? Ti, kteří horlivě pracují v Battle Creeku. Břemena a těžké zkoušky nutně přicházejí na ty, kteří stojí v prvních liniích nejprudší bitvy. Těžkosti a mučivé myšlení doprovází všechny, kteří konají vysoce důležitá rozhodnutí ve spojení s Božím dílem. Naši bratři v zahraničí, kteří jsou toho všeho ušetřeni, měli by být vděční Bohu a chválit Ho, že jsou takto chráněni. Měli by být posledními mezi žárlivými, závistivými a vyčítajícími, aby nebyli v postavení - "sdělte a my dále sdělíme."

Církev v Battle Creeku nesla břemena konference, která téměř na všechny těžce doléhala. Mnozí si přivodili z této zvláštní námahy tělesnou i duševní chorobu, která trvala po mnohé měsíce. Nesli břímě radostně, ale byli smutní a zmalomyslnění nesrdečnou lhostejností jedněch a krutou žárlivostí druhých, když se navrátili do různých sborů, odkud přišli. Poznámky se pronášejí bezmyšlenkovitě o těch, kteří nesou břemena a o těch, kteří stojí v čele díla. Některými s úmyslem, jinými nepromyšleně. Bůh zaznamenal všechny tyto hovory, žárlivost a závist, která jim je vnukla. Je uchován věrný záznam. ^{1T 527} Mnozí děkují Bohu za pravdu, potom se obrátí a dotazují, hledají chyby na těch prostředcích, které určil Bůh, aby je učinil tím, čím jsou, nebo čím by měli být. Jak mnohem více by se Bohu líbilo, kdyby jako Aron a Hur pomáhali podpírat rámě těch, kteří nesou velká a těžká břemena Boží věci. Reptáci a naříkaví by měli zůstat doma, kde by šli z cesty pokušení, kde by nenalezli potravu pro svoji žárlivost, podezírání a vyhledávání chyb, neboť přítomnost takových je pro shromáždění jedině břemenem. Jsou mračna bez vody.

Ti, kteří se cítí povolanými hledat chyby a kárat ty, které Bůh vyvolil, aby hráli důležitou roli v Jeho posledním velkém díle, udělali by lépe, kdyby se hleděli obrátit a získat Kristovu mysl. Nechť si jen vzpomenou na Izraelské dítky, které tak ochotně vyhledávaly chyby na Mojžíšovi, jehož Bůh vyvolil k uvedení svého lidu do Kanánu. Tím reptali i proti samému Bohu. Všichni tito reptající zahynuli na poušti. Je velmi snadné rebelovat, snadné dát se do boje bez moudrého a klidného uvážení všech okolností a bez uvážení, zda je zde vůbec něco, proti čemu by bylo nutno bojovat. Izraelské dítky jsou nám příkladem, nám, které zastihne konec světa.

Pro mnohé je snazší pochybovat a vyhledávat chyby v záležitostech v Battle Creeku, než říci, co by se mělo dělat. Někteří by se dokonce i odvážili převzít tuto odpovědnost, ale brzo by shledali, že se jim nedostává zkušeností a zmařili by celé dílo. Kdyby tito mluvkové a hledači chyb sami se stali nositeli břemen a prosili za pracovníky, dostalo by se i jim požehnání a byli by i druhým požehnáním svým bohabojným příkladem, svým svatým vlivem a životem. Pro mnohé je snazší mluvit než se modlit. Takovým se nedostává duchovnosti a svatosti a jejich vliv ^{1T 528} je ku škodě Boží věci. Místo, aby měli pocit, že dílo v Battle Creeku je jejich dílem a že mají zájem na jeho prospívání, stojí stranou spíše jako diváci. Pochybují, přou se a hledají chyby. Kteří toto činí, jsou právě ti, kterým schází zkušenost v tomto díle a kteří jen málo pro pravdu podstoupili a trpěli.