Pokládáme za svoji povinnost i přednost odpovědět na předcházející prohlášení a objasnění sestry White. Po mnoho let nám bylo ctí znát práci těchto služebníků Páně /bratra a sestry White/. ^{1T 610} Znali jsme něco z jejich obětí v minulosti a byli jsme svědky Božího požehnání, které provázelo jejich jasné pronikavé a věrné svědectví. Již dlouho jsme přesvědčeni, že naučení Ducha Svatého v těchto viděních nepostradatelné pro blaho lidu, připravujícího se na vstup do Božího království. Žádnou jinou cestou nemohou být tajné hříchy kárány a špatní mužové, kteří se nepozorovatelně vplížili do Božího stádce, odhaleni a odvráceni od svých zlých úmyslů. Dlouholeté zkušenosti nás poučily, že takový dar je neocenitelný pro Boží lid. Také věříme, že Bůh povolal bratra White, aby přinášel jasné svědectví a tím vyvracel povstávající nepravosti. V této práci měl by být podporován všemi, kteří se opravdově bojí Boha.

Měli jsme bolestnou zkušenost, že když tato svědectví zmlkla, nebo když její výstrahy byly brány na lehkou váhu, zmocnilo se církve odpadlictví, chlad, světské smýšlení a duchovní temnota. Nechceme oslavovat člověka, ale neměli bychom smysl pro povinnost, kdybychom nevyjádřili jasnou a výraznou řečí svůj náhled o důležitosti těchto svědectví. Strašlivé odpadlictví těch, kteří jimi pohrdali a jich si nevážili, dalo nám mnoho smutných důkazů o nebezpečí zanedbání Ducha milosti.

Byli jsme svědky velkého soužení, jímž procházeli bratr a sestra White, ve vážné a nebezpečné nemoci bratra White. V jeho zotavení jasně spatřujeme Boží ruku a pravděpodobně by se nezotavil nikdo jiný, na něhož by taková rána dopadla. Navíc ještě těžká mrtvice, která vážně postihla mozek, byla dobrotivou Boží rukou odvrácena od Jeho služebníka a byla mu dopřána nová síla, jak tělu, tak i duchu.

Myslíme, že to, že sestra White vzala svého nemocného manžela na cestu na sever minulého prosince, bylo diktováno Božím Duchem. Nejednali jsme podle Boží rady, ^{1T 611} když jsme se proti tomu stavěli. Nedostávalo se nám v této věci nebeské moudrosti a tak jsme sešli z pravé cesty. Doznáváme, že se nám v této době nedostával dostatek hlubokého křesťanského soucitu, byli jsme příliš nedbalí a leniví, abychom poznali Boží ruku v uzdravení bratra Whitea. Jeho práce a trpělivost s námi ho opravňovaly k našemu nejvřelejšímu soucitu a podpoře. Ale náš duchovní stav byl oslepen ďáblem.

Zmocnil se nás duch peněžitého předsudku v minulé zimě a způsobil v nás pocit, že bratr White žádá o peníze, které nepotřebuje. Nyní zjišťujeme, že právě v tomto čase je skutečně potřeboval a my jsme se dopustili omylu, že jsme onu záležitost, jak náleží, nevyšetřili. Doznáváme, že tento postoj byl bezdůvodný a krutý, i když byl zapříčiněn nedorozuměním v této věci.

Přijímáme nyní s hlubokým smutkem v srdci výtku, udělenou nám v tomto svědectví a prosíme, aby nám Bůh i Jeho lid odpustil, v čem jsme zbloudili ze správné cesty z nedostatku duchovního rozsuzování.

Dílo bratra a sestry Whiteových s námi v několika minulých dnech bylo provázeno pozoruhodným a neobyčejným Božím požehnáním. Učinili jsme hluboké pokání z urážek a křivd a se vší vážnosti slíbili návrat k Bohu. Boží Duch vložil pečeť na toto dílo takovým způsobem, že nemůžeme pochybovat. Mnoho mládeže bylo přivedeno ke Kristu a téměř každá osoba tohoto sboru obdržela část tohoto nebeského požehnání.

Nechť naši přespolní bratři vědí, že naše srdce spolu cítí s bratrem a sestrou White, že jsou povolání Bohem k odpovědné práci, kterou vykonávají. Zavazujeme se stát při nich v tomto díle. ^{1T 612}

Za církev:

J. N. Andrews - J. N. Loughborough - Joseph Bates

D. T.Bourdeau - A.S.Hutchins - John Byington (výbor)

Na sborovém shromáždění 2l. října v pondělí večer byla předcházející zpráva jednohlasně přijata.

Uriah Smith - G. W. Amadon (starší sboru)