Drahý bratře a sestro G, jsem zneklidněna ohledně vašeho případu. Vidím nebezpečí, která podle všeho jste si nikdy neuvědomili. Zvážili jste promyšleně a na modlitbách svou povinnost k dětem, za jejichž příchod na svět jste vzali zodpovědnost? Pomysleli jste, zda tyto děti dostávají od vás výchovu, která je povede k uctívání jejich Stvořitele ve dnech jejich mladosti? Uvážili jste, že zameškáte-li učit je úctě k vám, jako otci a matce a odolávat vaší autoritě, vychováváte je k neuctívání Boha? Pokaždé, když jim dovolujete pošlapávat vaši autoritu a jejich vůlí ovládat vaší, podporujete vadu, která je bude provázet celým jejich životem a naučí je přehlížet a pošlapávat božskou autoritu.

Měli byste si rozřešit otázku: "Rozšiřuji rodinu o děti, abych posílil vliv a řady mocnosti temnosti anebo proto, abych je vychoval pro Krista?" Neovládáte-li své děti a neutváříte-li jejich povahy podle Božích požadavků, pak čím méně utrpí vaší porušenou výchovou, tím lépe pro vás jako rodiče a tím lépe i pro společnost. Nemohou-li být děti vychovány od svého dětství moudrou a rozumnou, ^{5T 324} svědomitou a inteligentní matkou, spravující svůj dům v bázni Boží, utvářejíc a formujíc jejich povahy podle měřítka spravedlnosti, pak je hříchem rozšiřovat rodinu. Bůh vám dal rozum a žádá, abyste ho použili.

Měli byste se cítit zavázáni trpělivým, vytrvalým úsilím a vážnou vroucí modlitbou tak utvářet charakter svých dětí, aby byly požehnáním v domově, požehnáním v církvi a požehnáním ve společnosti. Nedostanete žádnou pochvalu za své dílo, dovolíte-li svým dětem, aby byly ovládány nepřítelem vší spravedlnosti; odměna je slíbena za poctivé utváření jejich charakteru podle Božího vzoru. Zanedbáte-li toto dílo, tak dalekosáhlé ve svých důsledcích, protože momentálně je to pro vás mnohem příjemnější, a vaše děti vyrostou mravně deformovány, protože jejich nohy jsou na široké cestě k smrti, může Bůh ohodnotit vaše dílo jako dobré? Ti, kteří nemohou poučit sama sebe a pracovat moudře ze všech sil při výchově svých dětí pro Ježíše, neměli by se rozhodovat vzít na sebe zodpovědnosti rodičů.

Matky musí být ochotné a dokonce nedočkavé, aby získaly způsobilost pro jejich důležité poslání - rozvíjet charakter svých dětí, vést, poučovat a usměrňovat své křehounké svěřence. Otcové a matky by měli být v této práci jednotní. Slabost při požadování poslušnosti, nezdravá láska a soucit - falešná představa, že povolnost a ne brždění je moudré - tvoří výchovný systém, který zarmucuje anděly, potěšuje však satana, neboť přivádí stovky a tisíce dětí do jeho řad. Tady je důvod, proč oslepuje oči rodičů, zatemňuje jejich smysly a mate jejich myšlení. Oni vidí, že jejich synové a dcery nejsou příjemní, laskaví, poslušní a pečliví a přece hromadí děti ve svých domovech, aby zničili jejich život, naplnili jejich srdce žalem a zvětšili počet těch, které satan používá ke svádění duší do záhuby.

Ó, kdy budou rodiče moudří? Kdy poznají a uvědomí si, co zameškali tím, že zanedbali požadovat poslušnost ^{5T 325} a úctu podle rad Božího slova? Výsledky této uvolněné výchovy vidíme u dětí jdoucích do světa, z nichž se pak stávají zakladatelé vlastní rodiny. Jen zvěčňují omyly svých rodičů. Jejich vadné vlastnosti mají volné pole působnosti a přenášejí na jiné nesprávné záliby, zvyky a nálady, které jim bylo umožněno vypěstovat. Tak se staly kletbou, místo požehnáním společnosti.

Protože mužové a ženy neposlouchají Boha, nýbrž jdou podle svých cest a následují vlastní zvrácenou představivost, satanu je dovoleno rozvinout v jejich rodinách svůj pekelný prapor a dát pocítit svou moc prostřednictvím nemluvňat, dětí a mládeže. Jeho hlas a vůle je vyjádřena v neukázněné vůli a porušeném charakteru dětí, skrze něž vykonává svou zotročující moc a provádí své plány. Bůh je zneuctěn těmito zvrácenými povahami, které vylučují úctu k Němu a poslouchají satanovo našeptávání. Hřích rodičů, kteří takto dovolí satanu vítězit, přesahuje naše chápání. Zasévají símě, které přinese trní a bodláčí a udusí každou dobrou rostlinu nebeského původu; výsledek žně odhalí až samotný soudný den. Jak smutné je však pomyšlení, že když život a jeho omyly jsou přehlíženy ve světle věčnosti, bude příliš pozdě na to, aby tento pohled měl jakýkoli smysl.

Naprosté zanedbání výchovy dětí pro Pána zvěčnilo zlo a uvrhlo do řad nepřátel mnoho lidí, kteří při uvážlivé péči mohli být Kristovými spolupracovníky. Falešné představy a nerozumná, neusměrněná láska pěstovaly rysy, které učinily z dětí nelaskavé a nešťastné lidi, otrávily životy rodičů a rozšířily jejich škodlivý vliv z pokolení na pokolení. Každé dítě, jemuž je dovoleno jít podle vlastní cesty, nebude uctívat Boha a přinese otci i matce hanbu. Světlo zářilo z Božího slova a svědectví jeho Ducha tak, že nikdo nemusí bloudit, pokud jde o jeho povinnost. Bůh žádá od rodičů, aby své děti vedli k tomu, aby Ho poznávali ^{5T 326} a vážili si Jeho požadavků. Mají vychovávat své maličké jako mladší členy Boží rodiny, aby měly krásný charakter a milou povahu, aby byly uzpůsobeny svítit v nebesích. Zanedbáváním svých povinností a neomezováním svých dětí v konání zla zavírají rodiče dětem brány Božího města.

Tyto skutečnosti je nutné rodičům zdůrazňovat; musí si je uvědomit a chopit se dlouho zanedbávaného úkolu. Rodiče, kteří vyznávají lásku k Bohu, nekonají Jeho vůli, protože náležitě netrestají a neusměrňují své děti. Tisíce jich vyrůstá s pokřiveným charakterem, s uvolněnými mravy a nepatrnou průpravou pro praktické povinnosti života. Se svými podněty, se svým časem a svými duševními silami mohou nakládat podle svého uvážení. Ztráta pro Boží dílo v těchto zanedbaných talentech leží u dveří otců a matek; jakou omluvu dají Tomu jehož jsou šafáři, které On sám pověřil svatou povinností připravit duše jim svěřené, a zdokonalit všechny jejich schopnosti k oslavě jejich Stvořitele?

Mojí drazí, bratře a sestro! Kéž Pán otevře vaše oči a probudí vaší mysl, abyste mohli vidět své nesplněné povinnosti. Ani jeden z vás nežije bezúhonně k slávě Boží. Projevujete velmi malé úsilí postavit se na stranu Ježíše a na obranu víry jednou dané svatým. Zanedbali jste svou povinnost v rodině a dokázali jste, že mládež svěřená do vaší péče není v bezpečí. Takto hledí Bůh na vaše dílo v domově, tak to stojí zaznamenáno v nebeských knihách. Mohli jste přivést mnohé k Ježíši, avšak váš nedostatek mravní odvahy učinil vás nevěrnými v každém ohledu.

Omyly ve vaší uvolněné domácnosti se odrazí v povahách vašich dětí. Nevychovali jste je k dodržování pokynů daných ve Slově Božím. Zlo vyplývající z vašich nesplněných povinností, stává se hluboce závažným. Sestra G nešíří správný vliv. Povolila silné vůli svých nesprávně smýšlejících dětí a povolovala jim k jejich škodě. ^{5T 327} Oba jste měli poučovat své děti od jejich útlého dětství, aby vás neovládaly ony, nýbrž aby poslouchaly vaši vůli. Kdyby sestra G dostala ve svém dětství náležitou výchovu, a kdyby byla ukázněná a vychovaná podle Božího slova, měla by sama jiný charakter a lépe by rozuměla povinnostem jí uloženým. Věděla by, jak vychovávat své děti tak, aby se jejich cesty líbily Bohu. Avšak chyby, které vyplynuly z její vlastní nesprávné výchovy, jsou opakovány na jejich dětech. A jaká bude jejich práce, mají-li být někdy hlavami svých vlastních rodin? Nejstarší může mít nějaké znalosti domácích povinností, ale v dalších věcech je pouhý nováček.

Při moudrém a pevném vedení by tyto děti mohly být užitečnými členy společnosti; takto jsou kletbou a pohanou našeho vyznání. Jsou marnivé, lehkovážné, tvrdohlavé a výstřední. Mají jen nepatrnou úctu ke svým rodičům a jejich svědomí je daleké citlivosti. Šly svou vlastní cestou a jejich přání ovládaly jejich rodiče, až je téměř nemožné probudit jejich mravní citlivost. Přirozené sklony rodičů, zvláště ty pochybné, se silně vyvinuly v dětech. Celá rodina, rodiče a děti jsou pod Božím dohledem a nikdo z nich nemůže doufat, že vstoupí do tichých příbytků blaženosti, nesplní-li své dlouho zanedbané povinnosti a nebudou-li v Kristově duchu budovat povahy podle Boží vůle.

Rodiče jsou zodpovědni za své dílo. Měli by moudře a rozhodně konat svou práci se vší věrností a ve správném duchu. Mají vychovávat své děti pro užitečný život rozvíjením hřiven, které jim dal Bůh. Nad nesplněním tohoto úkolu by se neměly zavírat oči, nýbrž mělo by to být věcí církevní kázně, protože to přinese zlořečenství Boží na rodiče a potupu a trpké zkoušky a těžkosti na církev. Mravní malomocenství, které narušuje těla a duše mladých, často vyplývá z nesplněné povinnosti káznit ^{5T 328} a brzdit mládež; nadešel nejvyšší čas, aby něco bylo učiněno, co by zabránilo jejímu pustošení.

Písmo dává vážné směrnice ohledně důležitého díla výchovy dětí: "Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest. Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší síly své. A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém." Dt 6,4-6 Rodiče mají být sami spojení s Bohem; mají mít bázeň před Ním a znát Jeho vůli. Pak nastává jejich práce: "A budeš je často opětovati synům svým a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou a léhaje i vstávaje. Uvážeš je za znamení na ruce své a jako náčelník mezi očima svýma. Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých." Dt 6,7-9

Pán přikázal Izraelitům, aby neuzavírali sňatky s modloslužebnými okolními národy: "Dcery své nedáš synu jejich a dcery jejich nevezmeš synu svému. Neboť by odvedla syna tvého od následování mne a sloužili by bohům cizím, pročež popudila by se prchlivost Hospodinova na vás a zahladila by tě rychle." Dt 7,3.4 "Nebo ty lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteréž jsou na zemi. Ne proto, že by vás více bylo nad jiné národy, připojil se k vám Hospodin a vyvolil vás, (nebo menší vás počet byl nežli jiných národů.) Ale proto, že miloval vás Hospodin a splnit chtěl přísahu, kterouž přisahal otcům vašim…" Dt 7,6-8

Zde jsou jasné směrnice, které platí do dnešní doby. Bůh k nám mluví v těchto posledních dnech a chce, abychom byli rozumní a poslušní. Bůh mluvil k Izraeli prostřednictvím svých služebníků: "Neodejde kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podle toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš ^{5T 329} na cestách svých a tehdáž opatrný budeš." Joz 1,8 "Zákon Hospodinův jest dokonalý, občerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým." Ž 19,8 "Začátek učení tvého osvěcuje a vyučuje sprostné rozumnosti." Ž 119,130 "Svíce nohám mým jest slovo tvé a světlo stezce mé." Ž 119,105

Zde jsou povinnosti rodičů jasně vyloženy. Boží slovo má být jejich denním rádcem. Dává takové poučení, že rodiče nemusí bloudit při vychovávání svých dětí; nepřipouští však žádnou lhostejnost či nedbalost. Zákon Hospodinův má být udržován v paměti dětí jako veliká mravní norma. Když vstávají a když lehají, když vycházejí i vcházejí, o tomto zákoně je máme poučovat jako o velkém životním pravidle a jeho zásady mají být vepsány do celé jejich zkušenosti. Mají být vedeny k tomu, aby byly poctivými, spolehlivými, střídmými, šetrnými a pilnými a milovaly Boha z celého srdce. To znamená vychovávat je podle rady Hospodinovy. To znamená vést jejich nohy na stezku povinnosti a bezpečí.

Mladí jsou nevědomí a nezkušení a láska k Písmu a jeho svaté pravdě nepřijde sama o sobě. Nebudou-li s velikou péčí kolem nich budovány ohrady, které by je chránily před satanovými svody, stanou se předmětem pokušení a nepřítel je zotročí podle své vůle. Ve svém raném věku mají být děti poučeny o požadavcích Božího zákona a o víře v Ježíše, našeho Vykupitele, očisťujícího je od veškeré poskvrny hříchu. Tuto víru musíme vštěpovat den co den napomínáním i příkladem.

Slavná zodpovědnost spočívá na rodičích. Jak jim může Pán požehnat, když zjevně zanedbávají svou povinnost? Děti lze formovat v mládí. Léta, kdy jejich srdce jsou jemná a schopná přijmout pravdu, míjejí, a jen málo času je věnováno jejich mravnímu vzdělání. Vzácná naučení pravdy a povinností by měla být denně vštěpována do jejich srdcí. Měly by poznávat Boha v Jeho stvořitelském díle. To bude mít větší cenu pro ně, než jakékoliv knižní vzdělání. ^{5T 330}

"Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží." Mt 4,4 zní slova našeho Spasitele. Bludy v učení se množí a vemlouvají se s lstivostí hada do pozornosti lidí. Není bodu Písma, který by nebyl popírán. Veliké prorocké pravdy, zjevující nám naše postavení v dějinách světa byly zbaveny své krásy a moci duchovenstvem, které tyto důležité pravdy zatemnilo a učinilo nesrozumitelnými. V mnoha případech děti odcházejí od starých mezníků. Pán přikázal svému Izraelskému lidu: "Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám? Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraónovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta, v ruce silné. A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraónovi a proti všemu domu jeho před očima našima. Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim. Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den. A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázání tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám." Dt 6,20-25

Zde jsou zásady, které nemůžeme lhostejně přehlížet. Ti, kteří poznali pravdu a uvědomili si její důležitost a měli zkušenost v Božích věcech, mají vyučovat zdravému učení své děti. Měli by je obeznámit s velkými pilíři naší víry, důvody, proč jsme adventisty sedmého dne - proč jsme povoláni jako dítky Izraele být zvláštním lidem, svatým národem, odděleným a odlišným od všeho ostatního lidu na tváři země. Tyto věci by měly být prostou řečí dětem vysvětleny, aby tomu snadno rozuměly. Postupně by se tato naučení měla přizpůsobovat jejich vyvíjejícímu se chápání, až by základy pravdy byly položeny široce a do hloubky. ^{5T 331}

Rodiče, vyznáváte, že jste Boží dítky; jste však poslušnými dětmi? Konáte vůli svého nebeského Otce? Řídíte se Jeho pokyny anebo chodíte ve vlastním blikavém světle? Pracujete denně na poražení úskočného nepřítele, abyste zachránili své děti před jeho svody? Otevíráte jim převzácné pravdy Božího slova a vysvětlujete jim důvody své víry, aby jejich mladé nohy byly postaveny na základech pravdy?

Písmo se svými vzácnými klenoty pravdy nebylo napsáno jen pro učené. Naopak, bylo určeno obecnému lidu a výklad tohoto obecného lidu za pomoci svatého Ducha nejlépe odpovídá pravdě, jaká je v Ježíši. Veliké pravdy, nutné ke spasení, jsou jasné jako polední den a nikdo se nesplete ani nezabloudí, kromě těch, kteří jdou podle vlastních nápadů, místo jasně zjevené Boží vůle.