^{8T 133} South Lancaster, Massachusetts, 18. října 1890

Správcům sanatoria v Battle Creeku -

Drazí bratři: V době mého pobytu v Petoskey, jsem mluvila s vaším hlavním lékařem ohledně zřízení nějakého domova pro sirotky v Battle Creeku. Řekla jsem, že právě toto potřebuje náš lid a že v podnikání tohoto druhu jsme mnohem pozadu za jinými denominacemi.

Ve své rozmluvě jsem mluvila o své obavě, že v Battle Creeku soustřeďujeme příliš mnoho odpovědnosti a stále jsem téhož názoru. Je nebezpečné tolik zájmu soustředit na jednom místě. Veliké peněžní obnosy se vydávají v tomto jednom centru, zatímco jsou zanedbána města, v nichž se bude čím dál tím nesnadněji pracovat.

Probírala jsem některé ze svých spisů a zjistila jsem, že o tomto bodu již před léty bylo dáno varovné poselství. Je jasně konstatováno, že budovy v Battle Creeku by se neměly rozšiřovat a nové by se neměly přidávat k již existujícím, aby se zvýšil tamní provoz. Byli jsme poučeni, abychom nesoustřeďovali zájmy na jedno místo, nýbrž své pole působnosti rozšířili. Bylo nebezpečí, že Battle Creek se stane jakýmsi starým Jeruzalémem - mocným střediskem. Nedbáme-li těchto napomenutí, neštěstí, které postihlo Jeruzalém, stihne i nás. Pýcha, sebevyvyšování, zanedbávání chudých a stranění bohatým - to byly hříchy Jeruzaléma. Dnes, když jsou široké zájmy soustřeďovány na jednom místě, pracovníci jsou v pokušení sobectví a pýchy. Podlehnou-li tomu pokušení, nespolupracují s Pánem. Místo úsilí rozšířit odpovědnosti v Battle Creeku, měli bychom statečně a ochotně rozdělit tyto odpovědnosti, které již tady jsou a rozdělit je do různých míst. ^{8T 134}

Jsme "divadlem tomuto světu, i andělům i lidem." 1.Kor.4,9. Naše poslání je totéž jako to, které Kristus ohlásil na počátku své služby jako své poslání. Řekl: "Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění a propustiti soužené v svobodu. A zvěstovati léto Páně vzácné." Luk.4,18-19.

Máme šířit dílo, které nám svěřil Mistr. Říká: "A vyleješ-li lačnému duši svou a strápenou duši nasytíš-li: vzejde v temnostech světlo tvé a mrákota tvá bude jako poledne. Nebo povede tě Hospodin ustavičně a nasytí i v náramné sucho duši tvou a kosti tvé tukem naplní. I budeš jako zahrada svlažená a jako pramen vod, jehož vody nevysychají.“„Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.“„A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon a proroci." Iz 50,10-11; Dt 15,11; Mat.7,12.

Budeme v pokušení ziskuchtivosti, lakoty a nenasytné touhy mít stále víc. Podlehneme-li tomuto pokušení, uvede nás do podobného nebezpečí, jaké postihlo starý Jeruzalém. Nepoznáme Boha a nepředstavíme Ho v Jeho charakteru. Úzkostlivě musíme bdít sami nad sebou, abychom pro nevěru neodpadli jako Židé. Máme nesobecky pracovat. Máme cítit hluboký zájem o zřízení a rozmach jiných institucí kromě těch, které již spravujeme. Upřímně si přeji, aby toto sanatorium bylo na míle vzdáleno od Battle Creeku. Podle světla, které mi dal Bůh, vím, že by mu to bylo k duchovnímu blahu a užitku. Kolej poblíž Lincolnu, Nebrasca, ^{8T 135} převezme velký počet z Battle Creeku, a toto je jak by to vlastně mělo být. Světlo by mělo vyzařovat i z jiných míst zrovna tak, jako z Battle Creeku. Bůh chce, aby světlo vyzařovalo z různých míst a různých usedlostí.

Soustřeďovat tolik zájmu na jednom místě je mylné; je v tom příchuť sobectví. Battle Creek přijímá mnohem více, než může zužitkovat. Kdyby důležité zájmy, které jsou zde soustředěny, byly rozděleny a ještě dál rozděleny, byly by posíleny i jiné sbory. Na veliké vinici Páně máme pracovat nesobecky, rozdělovat čas, prostředky, výchovné zájmy a služební ústavy takovým způsobem, že z nich bude mít co možno největší počet užitku. Ctižádost, která vede lidi k soustředění tolika vybavení do Battle Creeku, by měla být omezena, aby i jiná místa se účastnila požehnání, jež někteří plánovali tam soustředit. Soustřeďováním tak mnohého na jednom místě, se dává lidu špatný příklad.

Velkorysé plánování pro Battle Creek není moudré. Našim pracovním polem je svět a prostředky vynakládané na tomto jediném místě, nepomohou úspěšně roznést dílo do jiných míst. Je mnoho měst, v nichž lid potřebuje zvěst evangelia. Místo abychom soustředili tak mnoho talentovaných pracovníků v Battle Creeku, měli bychom vymezit v různých místech pracovní pole posvěceným a schopným mužům. Tito lidé by měli s živým zájmem pracovat na mnohých místech, zkoumat způsoby a možnosti pokroku díla. Nemají jednat jen podle svého vlastního úsudku, nýbrž spojit se v tom velikém díle. Rok co rok, jak dílo sílí na místě v němž pracují, mají vzdělávat a připravovat pracovníky a posílat je na jiná místa.

Nesobecká služba

Rozmach našeho budovatelského úsilí v Battle Creeku musíme poněkud omezit. Pole je tento svět a Bůh se zajímá i o jiné části své velké vinice. Jsou sbory a instituce, ^{8T 136} které napínají každý nerv, aby měly místo a mohly žít. Nechť naše prosperující instituce obstarají podporu těm zbývajícím, které spějí k zániku. Jak snadno by mohl veliký sbor v Battle Creeku určit některé ze svých prostředků na pomoc chudším sborům, které jsou na pokraji zkázy kvůli vysokým dluhům! Proč je to tak, že tyto sesterské sbory jsou ponechány rok co rok v zápase z chudobou a dluhem? Sobectví přináší duchovní smrt. Jak mnoho dobra by mohly vykonat naše zámožnější sbory, kdyby pomohly svým sesterským sborům a přivedly je k rozkvětu!

Pomáhejme těm, kdo pomoc potřebují

Jako Boží služebníci máme mít masité srdce, plné lásky, která nás nutí nápomocně sloužit těm, kdo pomoc potřebují víc než my. Vidíme-li své bratry a sestry zápasit s chudobou a dluhem, vidíme-li sbory které potřebuji finanční pomoc, měli bychom o ně projevit nesobecký zájem a pomoci jim tou měrou, jak nám Pán požehnal. Jestliže vy, kteří jste na odpovědném místě v některém ústavě a vidíte jiné ústavy statečně zápasit o prostor, aby mohly pracovat podobně, jak se pracuje v ústavech ve kterých jste zaměstnáni vy, nebuďte žárliví.

Nesnažte se vyřadit některou pracovní sílu a vyvýšit sami sebe s vědomím nadřazenosti. Spíše omezte některé ze svých rozsáhlých plánů a pomozte těm, kdo zápasí. Pomozte jim uskutečnit některé jejich plány, aby se zvětšila jejich užitečnost. Nepoužívejte každý dolar na rozšíření vašich zájmů a zvětšení vašich odpovědností. Ušetřete část svých prostředků pro zřízení zdravotních institucí a škol na jiných místech. Budete potřebovat velikou moudrost, abyste poznali, kde je třeba tyto instituce zřídit, aby lid měl z toho největší užitek. Všechny tyto záležitosti je nutné nezaujatě zvážit. ^{8T 137}

Ti, kdo jsou na zodpovědných místech, budou potřebovat moudrost shůry, aby jednali spravedlivě, milovali soud a projevovali milosrdenství nejen některým, nýbrž všem, s nimiž přijdou do styku. Kristus ztotožňuje své zájmy se zájmy svého lidu bez ohledu na to, jak je chudý a nuzný. Pro barevný lid je nutné zřídit misijní stanice a každý by se měl snažit něco udělat a dělat to hned.

Potřebujeme, aby ústavy byly zřízeny na různých místech, aby se mužové a ženy pustili do díla a konali to nejlepší v bázni Boží. Nikdo by neměl ztrácet ze zřetele své poslání a práci v něm. Každý by měl usilovat úspěšně pokračovat v díle, které mu bylo svěřeno. Všechny naše instituce by na to měly pamatovat a usilovat o úspěch; současně by však neměly zapomínat, že úspěch bude úměrný jejich nezaujaté štědrosti a ochotě podělit se se svými možnostmi s jinými institucemi, které zápasí o to nejnutnější. Naše prospívající ústavy měly by pomoci těm, které Bůh povolal k životu a ke zdárné existenci, které však o ni stále musí zápasit. Mezi námi je velice málo skutečně nesobecké lásky. Pán říká: "Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha. Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest. Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujeme-liť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás." 1.Jan 4, 7-8.12. Pánu se nelíbí, když vidí člověka, který se stará jen o své vlastní věci a zavírá oči před zájmy jiných.

Co může jedna instituce vykonat pro druhou

Z Boží prozřetelnosti battle-creekské sanatorium dosud velice prospívalo a v příštím roce by měli odpovědní vedoucí omezit své nároky. Místo toho, aby provedli všechno co chtějí pro rozmach svých zájmů, měli by konat nesobecké dílo pro Pána a vztáhnout milosrdnou ruku k zájmům i na jiných místech. ^{8T 138} K jakému užitku by mohli být pro Rural Health Retreat ve St. Helena, kdyby dali několik tisíc dolarů pro tento podnik! Takový dar by probudil odvahu vedoucích a nadchl by je pro pokrok díla vpřed i vzhůru.

Battle-creekské sanatorium také v prvních letech své existence přijímalo dary a nemělo by toto sanatorium pečlivě zvážit, co může vykonat pro svou sesterskou instituci v Pacific Coast? Moji bratři v Battle Creeku, nezdá se vám to být podle vůle Boží, abyste uskrovnili své nároky a omezili své stavební projekty, a nerozšiřovali naše instituce v tomto středisku? Proč si nechcete uvědomit, že je vaší předností a povinností pomoci těm, kdo pomoci potřebují?

Potřebná reforma

Byla jsem poučena, že v tomto směru je potřebná určitá reforma a že mezi námi by mělo být více ochoty. Hrozí nám stálé nebezpečí, že adventisté sedmého dne budou přemoženi sobeckou ctižádostí a budou chtít soustředit všechny prostředky a moc v zájmech, v nichž zvláště vynikají. Existuje nebezpečí, že bratři a sestry dovolí, aby se v jejich srdcích rozmáhaly pocity žárlivosti a že budou závidět zájmům, které jsou zrovna tak důležité jako ty, v nichž sami pracují. Ti, kteří se těší z milosti čistého křesťanství, nemohou pohlížet lhostejně na kteroukoli část díla v Boží vinici. Ti, kdo jsou opravdu obrácení budou mít stejný zájem o dílo ve všech částech této vinice a budou hotovi pomoci, kdekoliv je tato pomoc potřebná.

Právě sobectví překáží lidem, aby pomohli na těch místech, kde dílo Boží neprospívá právě tak, jako v instituci, kterou oni spravují. Zodpovědní lidé by měli pečlivě usilovat o blaho každého odvětví Božího díla. ^{8T 139} Měli by povzbudit a udržovat zájem o jiná pole, jakož i o zájmy své vlastní. Takovým způsobem budou bratrské svazky mezi členy Boží rodiny na zemi posíleny a zavřeny budou dveře malicherné žárlivosti a závisti, které vždy vyvolává postavení a rozmach, jestliže milost Boží neovládá srdce.

Pavel napsal: "Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude. Jeden každý jakž uložil v srdci, ne s neochotnou myslí aneb z mušení. Neboť ochotného dárce miluje Bůh. Mocenť jest pak Bůh všelikou milost rozhojniti v vás; abyste ve všem všudy všeliký dostatek majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému. Abyste všelijak zbohaceni byli ke všeliké sprostnosti, kteráž působí skrze nás, aby díky činěny byly Bohu. Nebo služba oběti této netoliko doplňuje nedostatky svatých, ale také rozhojňuje se v mnohé díku činění Bohu, příčinou schválení služby této. Když chválí Boha z jednomyslné poddanosti vaší k evangelium Kristovu, a z upřímné té zdílnosti k sobě i ke všechněm a modlí se za vás ti, kteříž vás převelice milují pro vyvýšenou milost Boží v vás. Díka pak Bohu z nevýmluvného daru jeho." 2.Kor.9,6-8. 11-15.

Živá zásada bratrství

Boží zákon je naplněn pouze tehdy, když Ho lidé milují celým srdcem, duší, myslí a silou a své bližní jako sami sebe. Právě projev této lásky přináší slávu Bohu na výsostech a na zemi pokoj, lidem dobré vůle. Pán je oslaven, když je dosažen tento veliký cíl Jeho zákona. Je to dílo Svatého Ducha od věků až na věky probouzet lásku v lidských srdcích; neboť láska je živou zásadou bratrství.

Ani jediný záhyb, nebo koutek duše nemá být skrýší sobectví. ^{8T 140} Bůh chce, aby nebeský plán byl uskutečňován a aby panoval nebeský, božský pořádek, soulad v každé rodině, v každém sboru a v každém ústavu. Kdyby tato láska pronikla společnost, viděli bychom působnost ušlechtilých zásad v křesťanské jemnosti a zdvořilosti a v křesťanském milosrdenství, k vykoupeným krví Kristovou. Duchovní proměna by byla zřejmá ve všech našich rodinách, našich institucích a našich sborech. Když se tato změna stane skutečností, stanou se tyto prostředky nástroji, jimiž Bůh udělí nebeské světlo světu a tak skrze nebeskou kázeň a výcvik uzpůsobí muže a ženy pro obecenství v nebesích.

Ježíš odešel připravit příbytky pro ty, kdo se sami připravují skrze Jeho lásku a milost pro ony blažené příbytky. V Boží nebeské rodině nebude ani jediný sobec. Pokoj a soulad nebeských příbytků nebude mařen přítomností ani jediného hrubce, nebo nelaskavého člověka. Ten, kdo na tomto světě vyvyšuje sebe v práci, která mu byla svěřena, nikdy neuzří Boží království, nenastane-li v jeho duchu změna, nestane-li se tichým a pokorným a nebude-li projevovat prostotu malého dítka.

Jediná spolehlivá cesta

Ti, kdo nesou odpovědnosti v našich ústavech, by měli denně chodit cestou Páně. Neměli by se cítit dost moudrými pro volbu své vlastní cesty; neboť takovým způsobem budou chodit ve světle svých vlastních jiskřiček. Jedině Bůh má být jejich vůdcem. Ti, kteří hledají širší pole působnosti, ti, kteří by chtěli mít větší svobodu, než jim Bůh vymezil, ti, kteří Ho nemají za svého rádce, za svoji moudrost, za své posvěcení a svoji spravedlnost, nikdy nezískají korunu života. Duše každodenně potřebuje náboženství Kristovo. Ti, kdo plnými doušky přijímají Ducha Svatého, nebudou ctižádostiví. ^{8T 141} Budou si uvědomovat, že nemohou vykročit mimo dosah Boží; neboť Bůh kraluje všude.

Ten, kdo se cele spokojí s nebeským posláním, bude se těšit z Božích zaslíbení, když usiluje o spravedlnost a soud. Mít neochvějnou důvěru v Boha, uplatňovat Jeho slovo, je jediná bezpečná cesta. Boží rada zjednodušuje zmatky obchodního podnikání i domácích povinností. Kristovi následovníci, kteří pracují ve vší prostotě k slávě Boží, budou mít nebeskou moudrost. Je však bolestnou skutečností, že v našich sborech a institucích je veliký nedostatek pravého křesťanství. Kéž Pán pomůže těm, kdo nesou odpovědnosti, aby se spojili jedni s druhými v jejich práci a stali se Božími spolupracovníky.

Kristus řekl svým učedníkům: "Vy jste světlo světa." Mat.5,14. Jak je tedy důležité, aby každá duše udržovala své světlo stále planoucí, aby svítila všem, s nimiž přichází do styku. Bůh učinil svůj lid opatrovníkem svaté pravdy. Byly mu svěřené hřivny, aby s nimi moudře hospodařil, protože Bůh chce, aby se hřivny stálým používáním množily.

Nebezpečí rozmachu

Moji bratři, zvětšování stavební vybavenosti a rostoucí rozpočty, nejsou v souladu s Boží vůlí. Veliké budovy si vyžadují rozsáhlé vedení, a rozsáhlé vedení si vyžaduje vzdělané a nadané lidi, k tomu lidi s hlubokou náboženskou zkušeností, kteří by vedli ústav cestou Boží; a spravovat takový ústav taktně a moudře, vyžaduje bohaté duchovní zkušenosti, aby bázeň Hospodinova naplňovala celé sanatorium, aby ho pacienti libovolně neutvářeli a neformovali a tak mu nezabránili stát se tím, co Bůh chtěl z něho mít - útočiště pro chudé a sociálně slabé. Ti, kdo jsou věrní pravdě, ^{8T 142} neměli by být odstrkáváni stranou ve prospěch nevěřících lidí. Ceny na úhradu běžných vydání by měly být tak vysoké, aby i chudí lidé mohli mít užitek z požehnání tohoto sanatoria.

Se současným nadáním a vybaveností není možné pro vedoucího lékaře, aby vykonal všechno, co je podstatně nutné vykonat v různých odvětvích a odděleních, třebaže by to toužil vykonat. Není možné, aby osobně dohlédl na všecka odvětví díla.

Na tuto věc jsem byla znovu a znovu upozorněna. Zatímco je ustavičný rozmach v tomto ústavu, zatímco budovy se rozmáhají a přibývá odpovědností, nemáme přiměřený přírůstek prostředků a schopností potřebných pro vedení tak velikého podniku. Uváží toto náš vedoucí lékař a členové výboru? Moji bratři, nejste nesmrtelní. Děkuji Pánu, že jste tak moudří, pokud jde o vaše zdraví, jak jste, avšak nemůžete vždy konat to, co konáte nyní. Vaše zdraví může selhat. Váš život není jistý, a bylo mi ukázáno, že bychom měli mít třikrát tolik pracovních sil v sanatoriu, než je tomu nyní. I tehdy by pracovníci měli dostatek práce, kdyby svoji práci vykonávali dobře.

Mzdová otázka

Náš ústav nyní prospívá a jeho správcové by neměli trvat na nízké mzdové úrovni, jak to bylo nutné v dřívějších, počátečních létech. Zasloužilí, výkonní pracovníci měli by dostat rozumnou odměnu za svoji práci a měli by sami uplatnit svoji soudnost při použití svých mezd. V žádném případě by se neměli přepracovávat. Sám vedoucí lékař by měl mít větší mzdu.

Vedoucímu lékaři chci říci: I když nemáš záležitost mezd pod svým osobním dohledem, nejlepší pro tebe je pečlivě dohlédnout na tuto věc; neboť jsi zodpovědný ^{8T 143} jako představený ústavu. Nepožaduj od zaměstnanců takovou oběť. Omezuj svoji ctižádost po rozšíření ústavu a nahromadění odpovědností. Některé z příjmů sanatoria, by měly být k disposici potřebným institucím. Toto je jistě správné. Je to podle Boží vůle a přinese to Jeho požehnání tomuto sanatoriu.

Obzvláště bych chtěla říct výboru ředitelů: "Pamatujte, že zaměstnanci by měli být placeni podle své svědomitosti. Bůh od nás žádá, abychom nakládali jeden s druhým co nejvěrněji. Někteří z vás jsou přetíženi péčí a odpovědnostmi a byla jsem poučena, že je nebezpečí, že se stanete sobeckými a ukřivdíte svým zaměstnancům."

Každá obchodní smlouva, ať už má co činit s některým pracovníkem zastávajícím odpovědné místo, nebo nejnižším pracovníkem sanatoria, měla by být podle Božího souhlasu. Kráčejte ve světle, dokud máte světlo, aby vás nezastihla tma. Bylo by mnohem lepší méně budovat a odměnit pracovníky podle hodnoty jejich práce a tak projevit vůči nim milosrdenství a spravedlnost.

Vím podle světla, které se Pánu zalíbilo mi dát, že se Mu mnohé věci nelíbí, pokud jde o zaměstnance. Pán mi nesdělil každou podrobnost, avšak dostala jsem varování, že v mnoha věcech je nutná náprava. Bylo mi ukázáno, že potřebujeme otce a matky v Izraeli, kteří by byli spojeni s tímto ústavem. Měli by být zaměstnáni oddaní mužové a ženy, kteří se umí postarat o duchovní zájmy zaměstnanců, jelikož nejsou dlouhodobě zatíženi povinnostmi a zájmy. Je nutné, aby takoví mužové a ženy byli neustále zaměstnáni na misijních odvětvích v tomto velikém ústavu. Ani polovina z toho se nekoná, co by se v tomto ohledu vykonat mělo. ^{8T 144} Mělo by to být úkolem těchto mužů a žen, pracovat pro tyto zaměstnance v duchovním směru, dávat jim poučení, které je naučí, jak získávat duše, poukazujíc jim, že toto se má konat ne mnohými řečmi, nýbrž důsledným, Kristu podobným životem. Zaměstnanci jsou vystaveni světským vlivům. Avšak místo toho, aby se nechali těmito vlivy formovat, měli by být posvěcenými misionáři, které usměrňuje povznášející a zušlechťující vliv. Takto se naučí stýkat se s lidmi a působit na ně vlivem, který je přivede ke Kristu.

°°°°

- Výňatek z dopisu psaného v Cooranbongu, New South Wales 28. srpna 1895

Bůh má určité dílo pro každého věřícího, který pracuje v sanatoriu. Každý ošetřovatel má být průtokem požehnání, má přijímat nebeské světlo a nechat ho svítit jiným. Pracovníci se nemají přizpůsobovat těm, kteří se přicházejí léčit do sanatoria, nýbrž mají se sami posvětit Bohu. Ovzduší, které obklopuje jejich duše, má být vůní života k životu. Pokušení je budou přepadat z každé strany. Tehdy ať prosí Boha o Jeho přítomnost a vedení. Hospodin řekl Mojžíšovi: "Jistotně budu s tebou." a každému věrnému, posvěcenému pracovníkovi je dáno totéž ujištění.