Cestou do Copenhagen, 16. července 1886

Vedoucímu lékaři battle-creekského sanatoria -

Můj drahý bratře: Chovám k tobě nejněžnější lásku a ráda bych, aby tě nechali na pokoji ti, kteří tě obviňují. Avšak, můj bratře, musíš pamatovat, že tyto zmatky a strasti jsou zahrnuty v těch "všech věcech", které spolupůsobí k dobru všem, kteří milují Boha. Oči Hospodinovy jsou obráceny na tebe a On pozoruje ty, kteří by tě chtěli falešně představovat a zničit tě. Budeš-li mít odvahu, budeš-li utvrzovat svoji duši v Bohu, budeš-li důvěřovat svému nebeskému Otci jako dítě důvěřuje svým rodičům, budeš-li jednat spravedlivě a milovat milosrdenství, Bůh může a chce s tebou pracovat. Jeho zaslíbení zní: "Nebo těch, kteříž mne ctí, poctím."

1.Sam. 2,30.

Pamatuj, že tvoje zkušenost není první tohoto druhu. Znáš přece zkušenosti Josefa a Daniele. Pán nepředešel úskoky bezbožných lidí, nýbrž způsobil, aby jejich činy působily k dobru těm, kteří si uprostřed soužení a zápasů uchovali svoji víru a věrnost.

Ohnivá pec nemá zničit, nýbrž pročistit, zušlechtit a posvětit. Bez soužení bychom si patřičně neuvědomovali svoji potřebu Boha a Jeho pomoci; ^{8T 124} zpyšněli bychom a stali se soběstačnými. V soužení, které přichází na tebe vidím důkaz, že Boží oko tě pozoruje a že tě chce přitáhnout k sobě. Ne zdraví, ale nemocní potřebují lékaře; ti, kteří jsou tísněni téměř do krajnosti, potřebují pomocníka. Obrať se k této pevnosti. Uč se té převzácné lekci: "Poďtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem a naleznete odpočinutí dušem svým. Jho mé zajisté jestiť rozkošné a břímě mé lehké." Mat.11, 28-30.

Ježíš tě miluje a těším se, když čtu o zkušenosti, kterou procházíš, ne proto, že trpíš, nýbrž proto, že je to důkaz pro mne, že Pán Ježíš tě zkouší a zkoumá, aby viděl, přijdeš-li k Němu, aby viděl, budeš-li Mu důvěřovat a nalezneš pokoj a odpočinutí v Jeho lásce. Modlím se za tebe, abys přišel k Němu, Prameni vody živé. Toto je zkušenost, kterou musí každý z nás mít, máme-li bydlet s Kristem v příbytcích, které nám šel připravit. Musíš se naučit tomu nejcennějšímu ve škole Kristově, těm naučením, které povedou k práci na svém vlastním spasení s bázní a třesením.

Právě tehdy, když se ti daří dobře, když všichni o tobě mluví jen dobře, jsi v nebezpečí. Měj se na pozoru, neboť budeš vyzkoušen. Nejvíce se u tebe bojím o to, bude-li se ti příliš dobře dařit, že zapomeneš na to, že máš doufat jedině v Boha. Byla ti svěřena veliká důvěra a čest, a bylo nebezpečí, že dostaneš závrať a zapomeneš na svoji závislost na Bohu. Byl jsi postaven tam, kde můžeš uplatnit dalekosáhlý vliv v zájmu dobra, budeš-li se výhradně držet Boží slávy. Tvůj nebeský Otec tě miluje a přivine tě k sobě zkouškami, které se ti zdají přísné.

^{8T 125} Mám tu nejopravdovější touhu, abys vstoupil do Božího města nejenom jako hříšník, jemuž bylo odpuštěno, nýbrž jako vítěz. Můj bratře, budeš na to pamatovat? Budeš-li upřímný, pokorný a věrný v tomto životě, budeš mít volný vstup. Pak strom života bude tvým, neboť budeš vítězem nad hříchem; město, jehož stavitelem a učinitelem je Bůh, bude tvým městem. Ať se tvá obrazotvornost chopí těchto neviditelných věcí. Tvé myšlenky ať zalétnou k projevům veliké lásky Boží k tobě. Přemýšlením o tom, za čím se ženeš, ztratíš vědomí utrpení, toho lehkého soužení, které trvá jenom chvíli.

Pavlova zkušenost

Copenhagen, 17. července 1886

Pavel byl mužem, který věděl, co znamená být účastníkem Kristových utrpení. Nepotřebuješ, abych opakovala příběh jeho soužení. Jeho život, to byla ustavičná činnost, neustále byl předmětem mnohých mdlob. Ustavičně jej pronásledovala nenávist a zlomyslnost Židů. Byli vůči němu nanejvýš rozhněvaní a učinili všechno co bylo v jejich silách, aby mu překáželi v díle. A přece jeho hlas slyšíme až do dnešních dnů: "Nebo toto nynější, lehoučké soužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí. Když nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, které se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné. Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás." 2.Kor.4,17-18; Řím.8,18. Nic si Pavel tak vysoce necení jako přednosti a příležitosti křesťanského života. Bez váhání mluvím o těchto věcech; neboť dobře vím, že to, co říká, je pravda. ^{8T 126}

Spočinutí v Boží lásce

Pavel říká dále: "Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží. Nepřijali jste zajisté ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, totiž Otče." Řím.8,14-15. Jednou z lekcí, které se musíme naučit v Kristově škole je ta, že Boží láska k nám je mnohem větší, než láska našich pozemských rodičů. Musíme Mu neochvějně věřit a dokonale důvěřovat. "Tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží. A jestliže synové, tedy i dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však jestliže spolu trpíme, abychom spolu i oslaveni byli." Řím.8,16-17.

Kéž ti Pán pomůže být usilovným žákem v Kristově škole, aby ses naučil svá břemena pokládat na Ježíše. A budeš-li svobodný v Jeho lásce, pohlédneš nad a pryč od těchto mučivých zkoušek. Pomysli na to, co pro tebe vytrpěl Ježíš a nikdy nezapomínej, že je to část odkazů, který jsme obdrželi jako křesťané, mít s Ním podíl na Jeho utrpení, abychom mohli mít podíl s Ním v Jeho slávě.

Nebezpečí soběstačnosti

Studuj Nabuchodonozorův sen, jak je zaznamenán ve 4. kap. Danielově. Král viděl mohutný strom, zasazený v zemi. Stáda z hor a kopců se těšila v jeho stínu a ptáci nebeští si stavěli hnízda v jeho větvích. Takto byla představena Nabuchodonozorova velikost a rozmach. Národy se shromáždily pod jeho vládu. Jeho království bylo pevně zakořeněné v srdcích jeho věrných poddaných.

Král viděl svoji prosperitu a proto se povýšil. Přes všechno varování, které mu Bůh poslal, konal to, co mu Pán výslovně konat zakázal. ^{8T 127} Pyšně hleděl na své království a říkal: "Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé?" Dan.4,27. A právě ve chvíli, kdy tato slova dozněla, byl vyřčen také soud. Král pozbyl rozum. Soudnost, kterou pokládal za tak dokonalou, moudrost, na kterou byl sám tak pyšný, mu byla odňata. Dar myšlení, který člověka povznáší nad zvířata, ho opustil.

Žezlo se již déle neudrželo v ruce tohoto pyšného a mocného panovníka. Tento mocný vládce pozbyl rozum. Žije se stádem dobytka a živí se jako ono. Stal se společníkem polní zvěře. Čelo, které kdysi nosilo korunu je znetvořeno, zbaveno přemýšlivého mozku. Vyšel rozkaz: "Podetněte strom ten a osekejte ratolesti jeho, a otlucte listí jeho a rozmecte ovoce jeho…." (Dan.4,11)

Takovým způsobem se Pán představuje jako pravý a živý Bůh. Oprávněně mohl David zvolat: "Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený, samorostlý strom. Ale tudíž pominul a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho a není nalezen." Žalm 37,35-36. Jen ať se lidé povyšují ve své domýšlivosti, Pán je nebude podporovat a nezabrání jejich pádu. Jen ať se církev stane pyšnou, vychloubačnou a nezávislou na Bohu, ať nevyvyšuje Jeho moc, a tato církev bude nepochybně Pánem zcela zavržena. Budou-li se lidé chlubit bohatstvím, moudrostí, poznáním, nebo čímkoliv jiným kromě Krista, brzy se dostanou do zmatku.

Ten, který nosí naše břemena

Moji bratři, pamatujte, že tato země není nebem. Kristus prohlásil: "Na světě soužení míti budete, ale doufejte, já jsem přemohl svět.“„Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské. ^{8T 128} Blahoslavení budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne. Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Tak zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi." Jan 16,33; Mat.5,10-12.

Ježíš tě neopustil, abys byl zdeptán zkouškami a těžkostmi, které na tebe doléhají. Řekl ti o nich všechno. A řekl ti také, abys nebyl sklíčený a zdeptaný, když těžkosti přijdou. Hleď na Ježíše, svého Vykupitele, těš se a vesel se. Nejtěžší zkoušky, které máme nést, jsou ty, které přicházejí od našich bratří a našich rodinných přátel; avšak i tato utrpení je možné trpělivě snášet. Ježíš neleží v Jozefově novém hrobě. Vstal, vstoupil na nebesa a přimlouvá se za nás. Máme Spasitele, který nás tak miloval, že zemřel za nás, abychom skrze Něj mohli mít naději, sílu a odvahu a místo na Jeho trůnu. On může a chce ti pomoci kdykoliv k Němu budeš volat.

Pokoušíš-li se nést svá břemena sám, přemohou tě. Máš těžké odpovědnosti. Ježíš o nich ví a nenechá tě samého, neopustíš-li Ho. Pokládá to za čest, když Mu svěříš zachování své duše jako věrnému Stvořiteli. Povzbuzuje tě, abys doufal v Jeho milost, věřil, že nechce abys nesl tyto přetěžké odpovědnosti ve své vlastní síle. Toliko věř a uzříš spasení Hospodinovo.

Cítíš svoji neschopnost pro tak zodpovědné postavení které zastáváš? Děkuj za to Bohu. Čím víc si uvědomuješ svoji neschopnost, tím víc budeš hledat pomocníka. "Přibližte se k Bohu a přiblížíť se k vám. Umejte ruce hříšníci, a očisťte srdce vy, kteříž jste dvojité mysli." Jak.4,8. Ježíš chce, abys byl šťastný a radostný. On chce, abys konal to nejlepší podle schopností, které ti dal. A pak důvěřuj Bohu, že ti pomůže, a pozvedne ty, kteří ti pomohou nést břemena. ^{8T 129}

Nedej se zneklidnit nelaskavými lidskými řečmi. Cožpak nemluvili lidé takto o Ježíši? Bloudíš, a snad někdy dáváš příležitost nelaskavým poznámkám; Ježíš to však nikdy nedělal. Byl čistý, bez poskvrny. Neočekávej lepší úděl v tomto životě, než jaký měl Kníže slávy. Když tvoji nepřátelé vidí, že tě mohou zranit budou se radovat a satan se také potěší. Hleď na Ježíše a pracuj ve vší prostotě k Jeho slávě. Své srdce nech spočinout v Boží lásce.

Nehleď na lidi

Může se stát, že i členové sboru, k nimž patříš, řeknou, anebo udělají to, co tě zarmoutí. Jdi však přímo, klidně a pokojně, stále důvěřuj Ježíši a připomínej si, že nejsi sám svůj, že jsi Kristovým vlastnictvím, vykoupeným krví milovaného Syna Božího, že konáš Jeho dílo a snažíš se pomoci lidem. Je to veliké dílo. Ať tě lidská zvrácenost nevykolejí z pevné důvěry a neochvějné víry v Boží zaslíbení.

Bolí tě to, když někdo, pro něhož jsi tolik vykonal, stává se tvým nepřítelem, neboť se dostal pod vliv tobě odporující. Avšak nekonáš téměř totéž Ježíši, když se odvracíš od Něho? On byl tvým nejlepším přítelem, učinil všechno, aby získal tvoji lásku a důvěru. Žádá tě, abys přišel k Němu se všemi břemeny a se vším trápením a svým Slovem se zaručil, že ti dá odpočinek a klid, budeš-li nést Jeho jho a nosit Jeho břímě. On říká, že jho Jeho je rozkošné a břímě Jeho lehké. Prokaž, že tomu věříš. Vezmi Boha za slovo. Nemohl bys nikdy být tam, kde jsi a nést odpovědnosti, které jsi nesl, kdyby ti Ježíš zvláštním způsobem nepomáhal. Uvědom si to. Oslavuj Pána za pomoc, jakou je pro tebe, a nepřestaň Mu důvěřovat.

Uveď Krista do svého života. Nemysli si, že jsi odpovědný za nesprávné činy jiných, i když jsou to členové sboru. Ve sboře jsou nevěrní jednotlivci, ^{8T 130} kteří s Ježíšem nakládají mnohem hůř, než s tebou. Kdyby byl na zemi, uráželi by Ho, nadávali Mu a tupili by Ho: "Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení. Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho a pohřížen byl do hlubokosti mořské." Mat.18, 7.6.

Neseš těžké břímě. Přála bych si, aby si to každý mohl uvědomit, jak si to já sama uvědomuji. Přeji si, aby všichni tvoji bratři byli k tobě upřímní a věrní a nepřekáželi ti, nevyvyšovali tě a neoslavovali tě, nýbrž viděli v tobě toho, kterého Bůh používá za svůj nástroj v určeném díle a pamatovali na to, že nemají zastavovat kola, ale přiložit svoji ruku ke kolu a roztáčet ho a nebrzdit.

Věčná tíž slávy

Opět pravím, raduj se v Pánu. Spočiň v Něm. Potřebuješ Jeho moc a tuto moc můžeš mít. Jdi pevně, statečně a odvážně vpřed. V úsudku se můžeš mýlit. Nepřestaň se však přidržet Ježíše. On je moudrost, On je světlo, On je moc. On ti je tou velikou skálou v pusté zemi. Odpočiň v Jeho stínu. Potřebuješ moudrost a Ježíš ti ji dá. Nebuď nevěřící. Čím víc jsi srážen, nepochopen a překrucován, tím větší máš důkaz, že konáš dílo pro Mistra a tím těsněji musíš přilnout ke svému Spasiteli. Ve všech svých těžkostech zachovej klid a rozvahu, trpělivost a snášenlivost, a neodplácej zlým za zlé, nýbrž dobrým za zlé. Hleď na vrchol žebříku. Bůh je nad ním. Jeho sláva osvěcuje každou duši, která vystupuje k nebi. Ježíš je tím žebříkem. Vystupuj po něm, drž se ho a nakonec z něj vykročíš do věčného království.

Chci, abys přišel do nebe. Nevím o nikom, ^{8T 131} kdo by si nebe vážil víc než ty, kdo tak neúnavně pracoval pro úlevu trpícího lidstva. Zbavuje se spánku, nedopřávaje si jídlo a kdo by měl jen tak málo radosti ze života. Někdy se zdálo, že na tvoji cestu dopadá jen málo světla, pouze dlouhý, ustavičný stín. Utrpení, které vidíš, smrtelníky hledající a toužící po pomoci, tvůj styk se zpustlými, zkaženými lidskými bytostmi - tato zkušenost je takové rázu, že může podkopat tvoji víru v lidstvo.

Musíš opravdu hledět na Ježíše; měj své oči upřeny k slávě a vrcholu onoho žebříku. Pouze skrze Krista si můžeš být jist nebem, kde je všecko čisté, svaté, kde je mír a blaženost, kde je sláva, kterou lidské rty nemohou popsat. Nelze lépe popsat odplatu, která očekává vítěze, než říci, že je to mnohem převyšující a věčná tíž slávy. Bude to věčnost slávy, blažená věčnost, stále nová sláva po celé nekonečné věky.

Musíš tam být, ať cokoli zde ztratíš. Rozhodni se být jist věčným životem. Nikdy se nenechej znechutit. Častokrát jsem viděla, že Věčné rámě tě obklopuje když se zdálo, že si to neuvědomuješ, nebo nedoceňuješ onu velikou blahosklonnost nebe. Žij pro Ježíše. Jako lékař můžeš lépe působit v sanatoriu, když Krista učiníš svým představeným lékařem. Se vší opravdovostí usiluj o dosažení koruny života. Zaměstnávej se službou Boží. Vyplatí se to nejen v tomto životě, nýbrž i v budoucím. Pociťuji hluboký zájem o tebe i o tvoji manželku, kterou miluji v Pánu jako své syny i jejich manželky. Chci, abys ty i tvoje manželka byli mezi vykoupenými a účastnili se Kristovy korunovace. Velice toužím, abys byl víc než vítězem skrze Toho, který dal svůj život za tebe. Z tohoto důvodu, můj bratře, jsem ti to tak otevřeně řekla. Toužím, abys vešel do věčné slávy. ^{8T 132} Tvé postavení bylo velice těžké. Obávala jsem se, že ztratíš víru a odvahu. Musíš vzrůstat v milosti a známosti pravdy. Musíš se přimknout ke svým bratřím. Ať přijde cokoli, nepřestaň jim důvěřovat a Kristu také ne; a pevně se přidržuj pravdy.

°°°°

- Výňatek z dopisu psaného v Adelaide, Jižní Austrálie, 17. prosince 1892

Můj bratře, setkáš se s těžkostmi, pevně se však drž své opravdovosti. Nikdy neprojevuj nic jiného, než ušlechtilého ducha. Nebeský vesmír pohlíží na tento zápas. Satan hledí a netrpělivě střeží, aby tě zviklal ze strážného postavení. Rád by tě viděl jednat nepromyšleně, aby nad tebou zvítězil. Mužně bojuj Hospodinův boj. Bojuj tak, jako by Kristus bojoval na tvém místě. Ať není ve tvé víře a praktickém životě žádná nedůslednost. Nedovol, abys byl nevrlý kvůli těžkostem, které ustavičně vznikají. Buď klidný, mysli na Ježíše a udělej všechno, aby ses Mu zalíbil. Milost Kristova a Duch svatý jsou dary Boží pro tebe, abys byl vší mocí zmocněn na vnitřním člověku.