Bratře G, musíš se obrátit, jinak ztratíš věčný život. Nemůžeš se stát šťastným, dokud nezískáš tichost, kterou poskytuje moudrost. Se svou ženou jsi příliš dlouho způsoboval nedorozumění. Musíte se zbavit tohoto podezírání, řevnivosti a neblahého hašteření. Duch, který panuje ve vaší rodině, vniká do vašeho náboženského života. Dávejte si pozor, jak mluvíte o svých vzájemných chybách před svými dětmi a všímejte si, jak se necháváte ovládat svou povahou. U svého nejstaršího syna vidíte jenom to špatné a zlé, neuznáváte u něj žádné dobré vlastnosti. Kdyby vám však zemřel, byli byste najednou přesvědčeni, že je měl. Žádný z vás nejedná s vaším synem důsledně. O jeho chybách hovoříte i před jinými a ukazujete, že nemáte ani nejmenší důvěru v jeho dobré charakterové vlastnosti.

Oba máte sklon vidět chyby druhého a všech ostatních, ale oba jste slepí ke svým vlastním chybám a mnohým omylům. Oba jste nervózní, snadno podráždění a popuzení. ^{4T 241} Je vám třeba tichosti, která poskytuje moudrost. Vy se tak houževnatě držíte svých slabostí, vášní a předsudků, jako byste už nikdy neměli být v tomto životě šťastni, kdybyste se jich zbavili, i když to jsou trny, bodající a zraňující trny. Ježíš vás zve, abyste složili své jho, které nesete, které do krve odírá vaší šíji a vzali na sebe Jeho jho, které netlačí a Jeho břímě, které netíží. Jak únavné je břímě sebelásky, chtivosti, pýchy, vášně, žárlivosti a zlých dohadů. A přece, jak pevně se lidé těchto prokletí drží a jak neradi se jich pouštějí. Kristus ví, jak bolestná jsou tato břemena, která si sami nakládáme, a zve nás, abychom je shodili. On zve břemeny obtížené a unavené duše, aby přišly k Němu a vzaly Jeho břímě, které je lehké, výměnou za břemena, která si na sebe naložili sami. Říká: "Naleznete odpočinutí dušem svým. Jho mé zajisté je rozkošné, a břímě mé lehké" Mt 11,29.30. Všechny požadavky našeho Spasitele jsou důsledné a přiměřené a neseme-li je s radostí, dají naší duši klid a mír.

Jestliže bratr G někdy zaujme nesprávné stanovisko, není pro něj snadné přiznat, že se mýlil. Jestliže však dokáže on i jiní na svůj nesprávný způsob jednání zapomenout, a může-li něco změnit k lepšímu, aniž by musel otevřeně doznat, že někomu křivdil, učiní tak. Avšak všechny tyto omyly a nevyznané hříchy jsou zaznamenány v nebi a nebudou smazány, dokud nesplní příkazy dané v Božím Slově: "Vyznávejte se pak jedni druhým z hříchů, a modlete se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli" Jak 5,16. Jestliže si bratr G našel jiný plán kromě toho, který nám dal náš Pán, není to bezpečná cesta a on na ní nakonec ztroskotá. Tato druhá cesta je zhoubná pro církev i pro zdar a štěstí jeho rodiny. On musí obměkčit své srdce a ve své duši uvolnit místo citlivosti, pokoře a lásce. Potřebuje pěstovat nesobecké vlastnosti. Bratře a sestro G, měli byste v sobě pěstovat takové vlastnosti, které vás očistí, učiní nesobeckými a probudí ve vás zájem o ty, s nimiž přicházíte do styku. ^{4T 242} Vaše sobectví a sebeláska nezvětší vaše štěstí, ale přinese vám zármutek a starost. Ve sporu, který vedete sami se sebou, můžete jednat pouze vy. Oba byste měli ovládat svůj jazyk a mnohé z těch věcí - které rozšiřujete - neříkat vůbec. První zlo je v nesprávném myšlení; z něho pak pocházejí nesprávná slova. Ale vy nepěstujete lásku, úctu ani ohled jeden na druhého. Buďte laskaví, šetrní k cítění druhého a snažte se chránit jeho štěstí jako něco posvátného. Toto můžete činit jedině v Ježíšově síle a v Jeho jménu.

Sestra G se o to velmi snažila, ale nalézala málo podpory u svého manžela. Oba se stále hlídají, jak každý z nich jedná, a oslabují se tím, že hledají chyby v jednání druhého, místo aby hledali Boha v opravdové modlitbě za sílu k přemáhání nedostatků svých charakterů. Potřebám srdce se nevěnovala pozornost.

Kdyby bratr G, když před několika měsíci obdržel od Pána světlo, upřímně hovořil se svou ženou a kdyby oba rozbili před Pánem svá tvrdá srdce, musel by být jejich nynější stav docela jiný. Oba podceňovali slova výtky i prosby Ducha Božího a svůj život nenapravili. To, že zavřeli oči před světlem, které jim Bůh seslal, nezmírnilo v Božích očích ani jedinou z jejich chyb, ani nezmenšilo jejich odpovědnost. Výtka, kterou jim Pán ve své slitovné laskavosti udělil, jim nebyla po chuti. Bratr G má od přírody laskavé a citlivé srdce, které je však obaleno kůrou sobectví, domýšlivosti a podezřívavosti. Srdce není bez citu, ale jemu chybí mravní síla. Jakmile před ním vyvstane potřeba sebezapření a obětavosti, stává se zbabělcem, protože má rád sám sebe. Ovládat se, dávat pozor na svá slova, uznat, že jednal nebo mluvil nesprávně, to je kříž, který mu připadá příliš pokořující, než aby jej vzal na sebe. Má-li však být spasen, musí tento kříž zvednout.

Bratře a sestro G, oba si musíte dávat pozor na svou řeč, protože nebudete-li sami střežit své myšlení a své činy, ^{4T 243} zbavíte jeden druhého odvahy a nebudete moci být ani jeden z vás spaseni. Oba se musíte střežit před ukvapeností, která s sebou přináší ukvapená slova a činy. Rádi se rozčilujete, protože se domníváte, že ostatní se k vám chovali špatně. Ale to je satanův duch a vede k velkému mravnímu zlu. Kdykoliv se necháte ovládnout ukvapeností, zbavujete svůj rozum schopnosti kontrolovat svá slova i chování; odpovědnost za všechny špatné následky padá pak na vás. Ukvapené a hněvivé jednání je neomluvitelné. Takové počínání je špatné. Jediné vaše ukvapené hněvivé slovo může v srdci přátel způsobit bolest, na kterou se nedá zapomenout. Nebudete-li usilovat o sebeovládání, budete tou nejnešťastnější dvojicí. Každý z vás připisuje svůj nešťastný život chybám druhého; nedělejte to už. Učiňte si pravidlem, že nikdy neřeknete druhému jediné slovo výtky, ale že jej pochválíte, kde jen budete moci.

Někteří lidé myslí, že se chovají správně, když jsou otevření, a když nepříjemnosti, které říkají druhým, vychvalují jako svou upřímnost. Dovolují duchu zloby, aby se vylil jako proud výčitek a malicherností. Čím více mluví, tím víc se rozčilí a satan stojí po boku, aby vykonal své dílo, protože mu to vyhovuje. Slova popudí toho, jehož se týkají, a budí v něm chuť odplatit slovy ještě tvrdšími, takže z maličkosti vznikne velký oheň. Vy si oba myslíte, že vám bylo uloženo nést příliš mnoho sta- rostí a cítíte se velmi nešťastni. Začněte nekompromisně ovládat své myšlenky, svá slova i své činy. Jakmile jeden z vás pocítí, že v něm vzrůstá hněv, zvykněte si odejít do samoty a ve vší pokoře se modlete k Bohu, který chce naslouchat modlitbě vycházející "z bezelstných rtů" Žalm 17,1.

Každá vášeň musí být kontrolována osvíceným svědomím. "Protož oblecte se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, ve slitovné milosrdenství, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost, snášejíce jeden druhého,a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu žalobu. Jako i Kristus odpustil vám, tak i vy. Nadto pak nade všecko oblecte se v lásku, ^{4T 244} kteráž jest svazek dokonalosti. A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďte vděčni." Kol 3,12-15.

Budete-li se snažit o růst v milosti, Bůh vám svou milost znásobí. Tam, kde vy sčítáte, Bůh násobí. Budete-li si uvědomovat, že Bůh vidí a slyší vše, co děláte a říkáte a věrně nechá zaznamenat všechna vaše slova a činy, s nimiž se jednou znovu setkáte - pak se budete snažit řídit se v každém svém slovu i skutku vnuknutím osvíceného a bdělého svědomí. Váš jazyk bude sloužit pouze Boží slávě a bude pramenem požehnání vám i jiným. Jestliže se však odloučíte od Boha - jak už činíte - dávejte pozor, abyste svými jazyky nepodávali světu svědectví o zlém a abyste nekráčeli vstříc strašné záhubě, protože skrze vás budou duše ztraceny.