Ve vidění z 9. října 1878 mi bylo ukázáno postavení, které má mít naše sanatorium v Battle Creeku a charakter i vliv, o který by měli usilovat všichni jeho zaměstnanci. Tento důležitý ústav byl zřízen z Boží prozřetelnosti a jeho požehnání je bezpodmínečně nutné pro jeho úspěch. Lékaři nejsou šarlatáni ani nevěrci, ale mužové, kteří rozumějí lidskému organismu i nejlepším metodám léčení chorob; jsou to lidé, kteří se bojí Boha a mají opravdový zájem o mravní i duchovní blaho svých pacientů. Tento zájem o duchovní jakož i tělesné dobro by správcové ústavu neměli nijak mařit. Opravdovým křesťanským životem mohou dát světu příklad hodný následování a neměli by váhat projevit ho, aby mimo své odbornosti při léčbě choroby ustavičně získávali moudrost a poznání od Krista, toho největšího Učitele, jakého svět kdy měl. Má-li mít jejich úsilí úspěch, potřebují toto spojení s Pramenem vší moudrosti.

Pravda má moc zušlechtit člověka. Působí-li Bible posvěcujícím vlivem na srdce a povahu, budou věřící tím inteligentnější. Křesťan pochopí své povinnosti k Bohu a bližnímu, je-li opravdu spojen s Beránkem Božím, který dal svůj život za svět. Jedině tehdy, budeme-li rozvíjet své rozumové a mravní síly, můžeme splnit požadavek našeho Tvůrce.

Bůh nese nelibě, že někteří jsou příliš lhostejní a neteční a nechtějí být úspěšnými, dobře poučenými pracovníky. Křesťan má být inteligentnější a má mít lepší rozhled, než světští lidé. Studium Slova Božího ustavičně rozvíjí mysl a posiluje rozum. Nic nepovznáší a nezušlechťuje povahu člověka ani nerozvíjí veškeré jeho schopnosti víc, než když se snaží více porozumět důležitým a velikým pravdám. ^{4T 546}

Jakmile se lidská mysl zabývá pouze všedními věcmi a nikdy se nepovznáší nad časné k tajemným věcem budoucnosti, slábne a posléze zakrní. Rozum se ustálí na úrovní věcí, jimiž se zabývá. Když se nesnažíme získávat stále nové vědomosti a pochopit zjevení Boží moci v přírodě a v Písmu svatém, ztrácí naše mysl své schopnosti a přizpůsobivost.

Avšak poznání skutečností a teorií jakkoliv důležitých má ve skutečnosti nepatrnou cenu, jestliže nepřichází k praktickému uplatnění. Je nebezpečí, že ti, co získali své vzdělání hlavně z knih, si neuvědomí, že v praktickém poznání jsou nováčky. To zvláště platí o těch, kteří jsou zaměstnáni v sanatoriu. Tento ústav potřebuje uvážlivé a schopné lidi. Lékař, správce, vrchní sestra a pomocníci by měli být lidé vzdělaní a zkušení. Někteří však nechápou co takový ústav potřebuje a rok co rok se jen s námahou prodírají a nečiní žádný výrazný pokrok. Zdá se, že žijí jednotvárně, každý den je jen opakováním dne předešlého.

Myšlenky i srdce těchto mechanických pracovníků jsou ochuzeny. Mají různé příležitosti, a kdyby byli snaživí, mohli by získat mnohem hodnotnější vzdělání, ale nedoceňují své přednosti. Nikdo by se neměl spokojit se svým nynějším vzděláním. Všichni se mohou denně rozvíjet a připravovat na to, aby zastávali některý zodpovědný úřad.

Je velmi důležité, aby ten, kdo je povolán starat se o duchovní zájmy pacientů a pomocníků, byl rozvážným a v zásadách neústupným člověkem, aby působil dobrým vlivem a dovedl se přiblížit k lidem. Měl by to být moudrý a vzdělaný člověk, laskavý a rozumný. Zpočátku snad nebude ve všem důkladně výkonný; ale opravdovým smýšlením a uplatněním svých zkušeností by se měl vypracovat pro toto důležité dílo. Nejvyšší moudrost a šlechetnost se vyžaduje, ^{4T 547} má-li člověk v tomto postavení sloužit při vší neuchylující se čestnosti, protože bude třeba odrážet předsudky, úzkoprsost a blud v každé podobě.

Toto místo by neměl zastávat člověk s unáhlenou povahou a bojovným duchem. Je třeba dbát na to, aby se unáhleností, anebo netrpělivostí nestalo Kristovo náboženství odpudivé. Boží služebník by se měl snažit, aby tichostí, šlechetností a láskou správně představoval naše posvátné vyznání. Kříž nesmí být nikdy zatemněn. Především je třeba představovat Spasitelovu neposkvrněnou lásku. Pracovník musí být proniknut Ježíšovým duchem a pak budou poklady duše představeny slovy, které proniknou do srdcí jeho posluchačů. Kristovo náboženství prokazované každodenním životem jeho následovníků, bude mít desetinásobně větší vliv, než nejvýřečnější kázání.

Rozvážní, bohabojní pracovníci mohou vykonat mnoho dobrého při reformování těch, jež přišli postiženi nemocí do sanatoria, aby byli uzdraveni. Tito lidé nejsou nemocní tělesně, ale duševně a mravně. Výchova, zvyklosti, ba celý život mnohých byl špatný. Za pár dní nemohou provést velké změny potřebné na získání správných návyků. Musí mít čas na uvážení a poznání správné cesty. Kdyby všichni zaměstnanci sanatoria byli správnými představiteli pravdy, zdravotní reformy a našeho svatého vyznání, potom by šířili vliv, který formuje smýšlení jejich pacientů. Protiklad mezi mylnými návyky a zvyklostmi odpovídajícími Boží pravdě má přesvědčivou moc.

Člověk není tím, čím by mohl být a čím podle Boží vůle má být. Velká satanova moc, která ovládá lidi, je udržuje na nízké úrovni, ale tomu tak nemusí být, jinak by Enoch nemohl být tak vznešený a ušlechtilý, aby mohl chodit s Bohem. Člověk nemusí přestat duchovně a rozumově růst po celý svůj život. Mysl mnohých je však tak zaujata vlastním já a sobeckými zájmy, že neponechává místo pro vyšší a ušlechtilejší myšlenky. Úroveň rozumových, jakož i duchovních znalostí je příliš nízká. ^{4T 548} Mnozí, čím jsou výše postavení, tím spokojenější jsou sami se sebou a propadají představě, že postavení dává člověku charakter. Málokdo si uvědomuje, že musí stále pracovat, aby rozvinul trpělivost, soucit, laskavost, svědomitost a věrnost - charakterové rysy nezbytné pro ty, jež zastávají zodpovědná místa. Všichni zaměstnanci sanatoria by měli brát posvátný ohled na práva jiných, což je jen poslušnost zásad Božího zákona.

Některým v tomto ústavu žalostně chybí vlastnosti podstatně důležité pro všechny, s kterými se stýkají. Lékaři a pomocníci v roz­manitých odvětvích díla by se měli mít velmi na pozoru před sobeckou chladností a odměřenou nespolečenskou náladou, protože to ochuzuje lásku a důvěru pacientů. Mnozí z těch, jež přicházejí do sanatoria, jsou jemní, citliví lidé, pohotového taktu a bystrého postřehu. Tito lidé ihned odhalí podobné nedostatky a vyjádří se k nim. Ledově studení lidé nemohou milovat Boha nade vše a své bližní jako sebe sama. Nejenže Boha olupují o lásku, která mu patří, ale olupují i svého bližního. Láska je nebeská rostlina, kterou je třeba pěstovat a vyživovat. Láskou naplněné srdce, pravdivá a laskavá slova přinesou rodinám štěstí a budou šířit povznášející dojem mezi všemi, kteří se dostanou do okruhu jejich vlivu.

Ti, kteří nejvíce využívají svých předností a příležitostí, budou lidmi v biblickém smyslu nadanými a vzdělanými. Budou nejen vyučeni, ale i vzděláni v myšlení i v jednání. Budou něžní, soucitní, laskaví, čistí. Bylo mi ukázáno, že právě toto vyžaduje nebeský Bůh od institucí v Battle Creeku. Bůh nám dal schopnosti, které máme využívat, rozvíjet a zdokonalovat výchovou. Měli bychom uvažovat a přemýšlet, pozorně rozlišovat mezi příčinou a důsledkem. Když to bude praktikováno, mnozí budou více přemýšlet o tom, co mluví a co činí, takže splní záměr, který měl Bůh při jejich stvoření. ^{4T 549}

Stále bychom měli pamatovat, že na tomto světě nejsme jen žáky, ale i učiteli, připravujícími sebe i ostatní pro vyšší úroveň činnosti v budoucím životě. Míra lidského úspěchu spočívá v poznání Boží vůle a v jejím konání. V myšlení a jednání můžeme být takoví, aby se Bůh za nás nemusel stydět. V sanatoriu musí být vysoká úroveň. Jestliže jsou mezi námi lidé vzdělaní, rozumově i mravně silní, pak musí být povoláni na přední místa v našich ústavech.

Lékaři nemohou být v žádném případě nedostateční. Otvírá se jim široké pole působnosti a jestliže nebudou ve svém povolání schopní, pak mohou vinit jen sami sebe. Musí být pilnými žáky a důkladnou aplikací a svědomitou pozorností vůči maličkostem by se měli stát svědomitými správci. Pak nebude zapotřebí, aby je někdo sledoval, zda svou práci konají bez chyby.

Ti, kteří zastávají zodpovědné postavení by se měli natolik vzdělat a ukáznit, aby všichni v oblasti jejich vlivu poznali, čím člověk může být a co může vykonat, je-li spojen s moudrým a mocným Bohem. A proč by takto upřednostněný člověk neměl být rozumově zdatný? Světsky smýšlející lidé prohlašují, že ti, jež věří přítomné pravdě, jsou slabomyslní, nevzdělaní, bez postavení a vlivu. Vím, že to není pravda, ale nejsou tato tvrzení z nějakého důvodu trochu oprávněná? Nevědomost a nevzdělanost pokládají mnozí za znamení pokory. Tito lidé nesprávně chápou pravou pokoru a křesťanskou poníženost.