Bratře a sestro F, bylo mi zjeveno, že tím, že vás Bůh zkoušel, vám ukázal své velké milosrdenství a nekonečnou lásku. Bude nutné, abyste se postili jako velký Lékař. Získáte fyzickou i duševní sílu. Máte chatrné zdraví, ale hrozí vám nebezpečí, že si budete myslet, že se nacházíte v horší situaci, než tomu ve skutečnosti je. Neměli byste sílu k trpělivosti, protože vám scházela trpělivost, naděje a odvaha. Místo toho, abyste proti svým slabostem bojovali, tak jste se jim poddávali. Ze všech stran se na vás hrnou pokušení, ale budete-li i nadále trpělivě konat dobro, můžete zvítězit nad nedostatky svého charakteru. Bylo mi zjeveno, že vaše kroky opravdu míří do záhuby, ale Bůh vás zcela neopustil. Jeho nekonečná milost vám darovala další příležitost k tomu, abyste prokázali svou věrnost Tomu, který vás vyzývá k větší pokoře a sebeovládání. Tak dlouho jste se starali jen o sebe, že nyní nepociťujete potřebu pracovat pro jiné.

Bratře F, byl jsi velmi sobecký a tím ses stal před Božím zrakem opovrženíhodným. Ty, ani tvá manželka jste nad tímto zlem stále nemohli zvítězit. Tvé schopnosti byly do značné míry omezeny tvým sebeukájením a požitkářstvím. Oba máte přirozeně zdravý úsudek, ale neplnili jste své povinnosti. Raději jste se řídili svými sklony a nepodařilo se vám potlačit špatné povahové rysy a povznést svou mravní úroveň.

Bratře F, jsi přirozeně netrpělivý, svárlivý, a v domácnosti velmi náročný. Po krátké době jsi totéž vyžadoval i na svém novém působišti. Když hovoříš, z tvého hlasu je zřejmé, že jsi neklidný a nadutý. To vše musíš napravit. Nyní musíš začít znovu. Bůh ti ve své neomezené milosti daroval další příležitost. Tvá manželka musí také nad mnohým zvítězit a ty by sis měl dát pozor, aby se nedostala na satanovu půdu. Musíte se zbavit svárlivosti, vyhledávání chyb a sklonu k vyslovování ostrých výroků. ^{4T 342} Kolik času jsi věnoval tomu, abys zvítězil nad svou převrácenou vůlí a nad nedostatky svého charakteru? Vzhledem k pokroku, kterého jsi nyní dosáhl, tvá zkouška může skončit dříve, než vynaložíš rozhodné úsilí k tomu, abys zvítězil nad sebou samým. Z Boží prozřetelnosti budeš postaven do situace, kdy všechny tvé nedostatky, pokud se jich nezbavíš, budou odhaleny. Nevidíš ani si neuvědomuješ, jaký vliv mají tvá nesmyslná slova, netrpělivost a naříkání.

Ty a tvá manželka jste měli jinou nádhernou příležitost k tomu, abyste trpěli pro Krista. Jestliže přitom naříkáte, nedostanete žádnou odměnu. Ale když to přijímáte ochotně a radostně s týmž Duchem jako Petr, když se obrátil, stanete se vítězi. Pochopil, jak zbaběle celý svůj život zapíral Krista. Když byl povolán, aby trpěl jako mučedník za svou víru, měl tento pokořující čin stále před sebou a prosil, aby nemusel být ukřižován týmž způsobem, kterým trpěl Pán z obavy, že by to pro něj byla příliš velká čest za jeho odpadnutí. Žádal, aby byl ukřižován hlavou dolů. Jak Petra trápil jeho hřích, když zapřel svého Pána! Jaké prožil obrácení! Pak se jeho život stal životem pokání a pokory.

Když uvidíte Boha v Jeho zákonu, budete se třást. Když Mojžíš viděl Boží majestát, zvolal: „Lekl jsem se, až se třesu“ Žd 12,21. Zákon žádá pro přestupníka smrt. A potom byla před Mojžíšem předložena usmiřující oběť. Byla mu zjevena Kristova krev, která očistí hříšníka a jeho strach se ztratil jako ranní mlha, která se rozplyne před paprsky vycházejícího slunce. Tak pochopil, co se může stát s hříšníkem. Pokud před Bohem činíme pokání a věříme našemu Pánu Ježíši Kristu, je nám odpuštěno. Slunce Spravedlnosti září na člověka svými jasnými léčivými paprsky a rozptyluje tak pochybnosti a obavy, které obklopují duši. Mojžíš sestoupil z hory, kde hovořil s Bohem. Jeho tvář zářila nebeským jasem, který se odrážel i na lid. ^{4T 343} Zdálo se jim, že vidí nejslavnějšího anděla. Tento božský jas byl pro hříšníky nesnesitelný. Utekli od Mojžíše a prosili, aby tato sláva byla před jejich zrakem skryta, aby nezahynuli, když se k němu přiblíží.

Mojžíš byl žákem. Byl velmi vzdělaný v oblasti všech egyptských nauk. Ale nebyla to jediná kvalifikace, kterou potřeboval, aby se připravil pro svou práci. Z Boží prozřetelnosti se naučil trpělivosti, aby ovládal svou horlivost. Ve škole sebezapření a těžkostí se měl naučit tomu, co bude nejvíce potřebovat. V těchto zkouškách byl připraven, aby jako otec pečoval o všechny, kteří potřebovali jeho pomoc. Žádné vědomosti, žádné studium ani výmluvnost nemohly nahradit tuto zkušenost a zkoušky člověka, který věrně pečoval o svěřené stádo. Tím, že konal práci skromného pastýře, že zapomínal na sebe a zajímal se jen o stádo, které mu bylo svěřeno, stal se způsobilým pro nejvznešenější práci, jaká kdy byla svěřena smrtelníkům - stát se pastýřem ovcí na Boží pastvině. Ti, kteří se na tomto světě bojí Boha, musí s Ním být ve spojení. Kristus je nejdokonalejším vychovatelem, jakého kdy svět poznal. Pro Mojžíše byla Jeho moudrost a poznání mnohem cennější, než veškeré egyptské vědy.

Bratře a sestro F, prosím vás, abyste se vší vážností přistoupili skrze Ježíše Krista k Bohu. „Nemylte se, Bůh nebude oklamán; neboť cožkoli rozsíval by člověk, to bude i žnout“ Ga 6,7. Ten, kdo své nadání a své prostředky utrácí na sobecké zájmy a ukájení svých nejnižších vášní, bude žnout zkázu. Jeho žeň je jistá. Jeho mysl ztratí svou jemnost a moc. Jeho intelekt bude otřesen a jeho život bude zkrácen. Bůh od vás vyžaduje, abyste více usilovali o podmanění a ovládání vlastního já. Bylo mi zjeveno, že Bůh a andělé jsou připraveni, aby nám v této významné práci pomohli. Jestliže budete otálet a včas se nerozhodnete, může být již pozdě. Vaše zkouška je prodloužena. Nyní se formuje váš charakter, a brzy, můj bratře a sestro, už nebudete mít další možnost. Poloviční práce vás nikdy nepřivede k nebesům. ^{4T 344} Nerozhodnost se brzy stane rozhodností ve špatném směru. Mnozí slouží sami sobě a satanovi tím, že nevynaloží rozhodné úsilí k překonání vlastních charakterových nedostatků. Mnozí si hoví v hříšných radovánkách a čekají, že někdy nad nimi zvítězí, ale už se rozhodli pro zatracení. Bratře a sestro F, ve jménu Ježíše Krista můžete zvítězit už nyní, dnes. Neplánujte a nestudujte pro sobecké zájmy. Můžete cele náležet Pánu, zatímco si dovolujete určitý stupeň sobectví. Tak velká láska jakou vám zjevil Vykupitel, by měla být přijata s velkou pokorou a s trvalou radostí. Abyste byli šťastni, musíte ovládat své myšlenky a svá slova. Z vaší strany to bude vyžadovat mistrovské úsilí, ale musíte to udělat, jestliže máte být přijati jako Boží dítky. Nesmíte se cítit unaveni. Satan bojuje o vaše duše a musí být zklamán.

Bratře F, když jsi na tomto místě začal pracovat, lidé ti důvěřovali. Ale když tě lépe poznali a ukázalo se, jaké máš povahové nedostatky, mnozí začali pochybovat o tvé zbožnosti. Takto se dostali do špatného světla i všichni kazatelé naší církve. Když nejsi dlouho na jednom místě, máš dobrou pověst. Zatímco se horlivě věnuješ práci a jsi nucen odolávat vlivu protivníků, tvá mysl je cele zaujata prací, kterou se zabýváš a nemáš čas, ani příležitost myslet na sebe. Ale když je práce skončena, začínáš myslet na sebe, což je pro tebe přirozené, ale přesto máš dětské nápady, stáváš se prchlivým, náladovým, mrzutým a tak do značné míry maříš Boží dílo. Téhož ducha projevuješ i v církvi, kde máš negativní vliv, který se někdy již nedá napravit. Často ses hádal jako dítě, a to i tehdy, když ses snažil přivést duši k pravdě. Tím jsi na posluchače nepůsobil dobrým dojmem. Nyní máš dvě možnosti: Buď musíš být posvěceným člověkem doma, ve své rodině i v církvi, ^{4T 345} neustále trpělivý a milý, anebo opustíš své postavení v církvi. Tvé nedostatky brzy vyjdou najevo a Vykupitel, o kterém vyznáváš, že Jej miluješ a sloužíš Mu, bude takto zneuctěn.

Víra vedla Mojžíše k tomu, aby se díval na věci, které nejsou zjeveny, které jsou věčné. Opustil velká lákadla života v paláci, protože tam byl hřích. Opustil dočasné pohodlí, které se mu líbilo, avšak vedlo jen k pádu a záhubě. Opravdová a věčná odměna měla pro něj větší cenu. Oběti, které přinesl Mojžíš, ve skutečnosti ani nebyly obětmi. S nimi odešlo něco dočasného, zdánlivého a příjemného, co bylo nahrazeno jistým, vysokým a nesmrtelným dobrem.

Mojžíš podstoupil pro Krista potupu, kterou považoval za větší bohatství, než všechny poklady Egypta. Věřil všemu, co řekl Bůh a odolával jakékoliv světské potupě. Kráčel po zemi jako Boží svobodný člověk. Ve své duši měl Kristovu lásku, která jej neučinila jen důstojným mužem, ale v podstatě byl obdařen i křesťanskou milostí. Mojžíš kráčel tvrdou a nebezpečnou cestou, ale očekával neviditelné věci a nepadl. Čekala jej velmi lákavá odměna, stejně jako může čekat nás. Žil stále s Bohem.

Čeká tě práce na zlepšení zbývající části tvého života, čehož můžeš dosáhnout změnou svého charakteru. Nový život začíná v obnovené duši. Kristus je Spasitel žijící v nás. Musíš zvítězit, i když se ti to zdá nemožné. Jestliže nebudeš nadutý a panovačný, dosáhneš převzácné vítězství. Ovocem každého sebezapření a ukřižování vlastního já bude pravé štěstí. Jedno dobyté vítězství otevře cestu k dalšímu vítězství. Kdyby Mojžíš nevyužíval příležitosti a přednosti, které mu udělil Bůh, pak by ani nepřijal nebeské světlo a stal by se ubohým, zklamaným člověkem. Hřích pochází zdola a když proti němu nebojujeme, otevíráme satanovi cestu k naší duši, kde zapálil oheň smrti. Bůh nevydal svůj zákon proto, aby zabránil spáse duší, nýbrž proto že chce, aby všechny byly spaseny. ^{4T 346} Člověku je dáno světlo i příležitosti, a pokud je využije, může zvítězit. Svým životem můžeš ukázat moc Boží milosti tím, že dobudeš vítězství. Satan se snaží zřídit svůj trůn v chrámu duše. Když tam kraluje, projevuje se hněvem, trpkými slovy, která zraňují a způsobují smutek. Světlo nemá nic společného s temnotou, stejně jako Kristus s Beliálem. Člověk musí patřit cele buď jednomu, nebo druhému. Když se poddává sebeukájení, sobectví, klamu a hříchu, povzbuzuje ve své duši satanovy zásady a tím si zavírá dveře nebes. Satan byl svržen z nebe pro svůj hřích, a proto žádný člověk, který se poddává hříchu a hoví mu, nemůže přijít do nebe; jinak by tam mohl přijít i satan.

Když se člověk každý den upřímně snaží vítězit nad nedostatky svého charakteru a touží, aby v jeho duši přebýval Kristus, rozzáří se v něm Kristovo světlo. Pod jasnými paprsky Kristova světla se celá jeho bytost povznese a zušlechtí. Jeho duše je naplněna nebeským pokojem. Mnozí dovolí, aby je ovládaly vášně, lakomství, sobectví a klam a stále se vymlouvají a svádějí vinu na okolnosti. To byl i tvůj případ. Bůh dovolil, aby tvé okolí ovlivňovalo tvůj charakter, ale ty bys mohl změnit své okolí. V Ježíšově jménu můžeš mocí vůle vítězit nad okolnostmi a odolávat pokušení. Tímto způsobem zvítězil Kristus. „To je to vítězství, které přemáhá svět, víra naše“ 1Jan 5,4.

Bratře F, Bůh je k tobě milostivý. Tvůj život byl omylem. Nebyl takový, jaký měl být a jaký mohl být. Nedostávalo se ti ryzí mužnosti, pravé vznešenosti a čistých pocitů. Neovládal ses a tudíž jsi neměl náležitou úctu k jiným. Nevyvyšoval jsi Krista a moc jeho milosti. Stále bylo nutné, aby tě někdo vedl. ^{4T 347} Lehkovážnost, žertování, neuvážené jednání a nedostatek sebeovládání, sobectví i netrpělivost byly vlastnostmi, kterými ses vyznačoval jak v době svého mládí, tak i v pozdní dospělosti. Nemuselo tomu tak být, kdybys odložil své dětinské pocity a dětinské způsoby a osvojil si pevnost opravdového muže. To by ti prospělo a chránilo tě před škodou. Tvé slabosti a bolesti se zvětšily. Ty jsi je zveličoval, naříkal jsi nad nimi, ale nepodíval ses na Ježíše. Přemýšlej o tom, jak malé je tvé utrpení ve srovnání s tím, co vytrpěl Kristus, který byl bez hříchu, a trpěl za nespravedlivé.

Dobrý strom nepřináší zlé ovoce. Když hovoříme o dobrých věcech, máme čisté svědomí, stejně jako dobré ovoce pochází z dobrého stromu. Jestliže je člověk nelaskavý a svárlivý ve své rodině i vůči svému okolí, pak je zřejmé, že se tak chová i v církvi. Projevuje svou nadřazenost a urážlivost, stejně jako ve svém domově. Žádný člověk nemůže mít Kristova ducha a Jeho mysl, aniž by to bylo vidět v jeho každodenním životě. Reptání a naříkání nad malichernostmi není ovocem dobrých zásad. Musíš se neustále modlit, protože nejsi posilněn vyššími, šlechetnými, mravními povahovými rysy. Taková je tvá nynější situace. Práce to bude těžká, ale je rozhodně nezbytná.

Během svého pobytu v Texasu jsi byl bez naděje a cítil ses opuštěn jak Bohem, tak i lidmi. Ale nyní, když opět začínáš znova, by ses měl úplně změnit a činit opravdové pokání. Tvé nejkrásnější dny, pokud jde o zdraví a sílu, jsou již minulostí. Ale s patřičnými návyky, dobrou myslí a čistým svědomím můžeš změnit svou prohru ve vítězství. Nemůžeš ztrácet čas. Tvá manželka ti může v misijní práci pomáhat. Jestliže je posvěcena pravdou, může být požehnáním pro tebe a také pro Boží dílo tím, ^{4T 348} že bude s jinými hovořit a bude společenská.

Mnozí tápou ve tmě a padají, protože se vyžívají ve své převrácené povaze. Pro Alexandra a Cézara bylo mnohem snadnější dobývat království, než ovládat své vlastní povahy. Když si podmanili cizí národy, pak svět ztratil dvě významné osobnosti; jednoho tím, že hověl své chuti a druhý zahynul pro svou domýšlivost a šílenou ctižádost.

Bůh tě vyzývá, aby ses vzdal pýchy a tvrdohlavosti a dovolil, aby tvé srdce ovládal pokoj. Pokorný i tichý duch musí být pěstován. Snaží se o to, abys všude projevoval Kristovu pokoru. Vznětlivou povahu a neustálými výčitkami neovlivníš jiné a nezískáš si jejich sympatie. Jestliže máš pravdu, můžeš si dovolit být tichý a klidný. Měli bychom hovořit klidně a skromně. Svým chováním bychom měli působit na jiné. Pokud Kristus bude přebývat v našich srdcích, nebudeme mrzutí, podráždění a nešťastní. A když se na člověka, odrážejícího Kristův obraz, podívá oblak svědků, uvidí, že kolem sebe šíří příjemnou atmosféru. Svět spatří, že uprostřed bouří stojí pevně jako krásný cedr. Tento člověk se stane jedním z Božích hrdinů. Zvítězil sám nad sebou.

Největší podíl na tom, že člověk je unaven životem, starostmi o tento život, bolestmi svého srdce a podrážděním, má jeho nekontrolovaný temperament. Harmonie v rodinném kruhu je často narušena neuváženým slovem. Mnohem lepší by bylo, kdybychom mlčeli. Jeden milý úsměv nebo jedno přívětivé slovo, vyslovené v duchu pokory, je mocí, která přinese pokoj, požehnání a radost. Sebeovládání je nejlepší vláda ve světě. Když se ozdobím pokorou a tichým duchem, zmizí devadesát devět ze sta těžkostí, které nám tak velice ztrpčují život. Mnozí omlouvají svou ukvapenost a prchlivou povahu slovy: „Já už mám takovou povahu“. To však nevyléčí rány, které tato tvrdá slova způsobila. Někteří mají opravdu přirozeně prchlivější povahu než jiní, ale tento duch nemůže být nikdy v souladu s Božím Duchem. Přirozený člověk musí zemřít a nový člověk, ^{4T 349} Ježíš Kristus, se musí chopit vlády nad duší tak, aby Boží následovník mohl opravdu říci: „Živ jsem pak již ne já, ale živ je ve mně Kristus“ Gal 2,20.

Není snadné zvítězit sám nad sebou. Není snadné přimět zkaženého člověka k tomu, aby se podřídil Kristovu Duchu. Ale všechny by měla přesvědčit skutečnost, že pokud v Kristu nedobudou tohoto vítězství, pak nemají žádnou naději. Tohoto vítězství můžeme dosáhnout, protože u Boha není nic nemožné. S pomocí Jeho milosti můžeme zvítězit nad špatnou povahou, nad všemi lidskými neřestmi. Každý křesťan se musí učit od Krista: „Kterýž, když mu zlořečili, nezlořečil zase“ 1Petr 2,23.

Práce, která je před vámi, není lehká, není to žádná dětská hračka. Na cestě k dokonalosti jste neuspěli, ale nyní můžete začít znova. Svým životem máte ukázat, jak může Boží milost změnit přirozeného člověka na duchovního člověka v Ježíši Kristu. Jestliže budete chtít, můžete zvítězit, pokud se v Kristově jménu rozhodně ujmete svého díla.

Přeji si, abych do vašich srdcí mohla vepsat jednu důležitou větu: Když se lidé poddají satanovým svodům a tím se postaví na jeho stranu, potom, pokud se skrze Boží milost vysvobodí z jeho léček, musí žít v těsném styku s Ním, denně ukřižovat vlastní já a úplně se změnit, aby dosáhli vítězství a získali život věčný. Vy jste se oba velmi vzdálili od Boha. Jeho dílo jste velmi potupili. Nyní musíte být velmi horliví a se vší vážností usilovat o vítězství nad každým nedostatkem své povahy, žít pokorný, modlitebný život. S vírou proste v Ježíšově jménu Boha, aby smazal vaši minulost, aby símě zla, které jste zaseli, se nemohlo rozšiřovat a nepřineslo hněv v den Božího soudu.

Nyní jste svárliví a rozmazlení, s dětskou prostotou hovoříte o svých slabostech o svých pocitech a nepřijímáte nabízené světlo, čímž se stáváte slabými a postrádáte duchovnost. Právě pro tyto nedostatky vás může satan snadno oklamat. Jestliže budete nadále pokračovat v cestě směrem, kterým jste se vydali, budete ztraceni. ^{4T 350} Avšak jestliže se odvrátíte od svých hříchů a budete činit pokání, vyhnete se strašlivým následkům. Když přijdete ke Spasiteli a budete se vší vážností prosit Boha o Jeho Ducha, aby vás vedl a vychovával, můžete získat věčný život. Společně v pokoře svěřte své beznadějné duše víře v Kristovy zásluhy.