Dne 28. června jsme společně s naší snachou Emmou Whiteovou a Edit Donaldsonovou opustili Oakland a jeli směrem na východ. Téhož dne jsme přijeli do Sacramenta a tam jsme se setkali s bratrem a sestrou Wilkinsonovými, kteří nás srdečně uvítali a otevřeli nám svůj dům, ve kterém se o nás během pobytu velmi laskavě starali. V souladu s naší domluvou jsem v neděli promluvila. Dům byl zcela naplněn pozornými posluchači a s Boží pomocí jsem k nim svobodně hovořila z Božího slova. V pondělí jsme opět nasedli do vlaku a zastavili jsme se až v Reno, ve státě Nevada. V tomto městě jsem měla v úterý večer vystoupit ve stanu, ve kterém bratr Loughborough pořádal své přednášky. Mluvila jsem volně asi ke čtyřem stům pozorných posluchačů, kde jsem citovala Janova slova: „Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli“ 1J 3,l.

Když jsme projeli velkou americkou pouští ve vedru a alkalickém prachu, byli jsme na cestě tímto prostředím velmi vyčerpáni, i když jsme byli zásobeni vším, co jsme potřebovali na rychlou a klidnou cestu železničním vozem, taženém koňmi. Vzpomněla jsem si na starodávný Izraelský národ, který čtyřicet let cestoval přes skály a vyprahlé pouště. Vedro, prach a drsná cesta vyvolaly nářek a únavu těch, kteří kráčeli po této cestě. Pomyslela jsem si, že kdybychom byli nuceni cestovat pustou pouští, kde bychom často trpěli žízní, horkem a únavou, mnozí z nás by nespokojeně reptali ještě víc, než kdysi Izraelité.

Hory, které nás obklopovaly na cestě, vypadaly tak, ^{4T 297} jako kdyby je malíř jen letmo načrtnul perem nebo tužkou. Každý, kdo vidí tuto velkolepou a krásnou přírodu, musí cítit určitou radost při pohledu na tyto velké, staré hory, krásné vrcholy a divoké skalnaté kaňony. Tak by tomu mělo být zvláště u křesťana, protože se na žulové skály a bublající potoky dívá jako na dílo Boží všemohoucí ruky. Touží po tom, aby se mohl vyšplhat na tyto nádherné vrchy, protože se mu zdá, že bude blíž nebesům, i když ví, že Bůh slyší modlitby svých dětí v tom nejníže položeném údolí stejně tak, jako na vrcholcích hor.