Bylo mi zjeveno, že náš lid, který žije mimo Battle Creek, neumí ocenit starosti a břemena, které tíží ty, kteří v Battle Creeku pracují. Svým členům církve, kteří se nemohou uživit dovolují, aby tam jeli v domnění, že v našich institucích dostanou práci. Místo toho, aby se nejdříve písemně zeptali a zjistili, je-li tam pro ně možnost zaměstnání, tlačí se tam a nakonec poznají, že je tam již nadbytek lidí, z nichž mnozí jsou stejně nuzní jako oni sami. Ti byli přijati ze soucitu a jsou tam ponecháni ne proto, že by jich bylo zapotřebí, ale proto, že jsou tak chudí. ^{4T 509}

V Battle Creeku bydlí rodiny, jejichž členové viděli tyto ústavy vyrůstat; zasloužili by si, aby tam byli zaměstnáni a potřebují to. Nemohou však získat umístění, protože je tam tolik lidí odjinud, kteří by zůstali bez zaměstnání. Tak jsou všichni - církev i tyto ústavy - naprosto bezradní, neboť nevědí, jak všechny tyto případy moudře projednat, aby nikoho neurazili a ke všem byli milosrdní. Naše ústavy utrpěly finanční ztrátu když se těmto případům snažily pomoci, neboť žadatelé mají dost slabé zdraví, takže na ně nelze spoléhat. Kdyby na jejich místo mohli přijít schopní, výkonní pracovníci, byl by to pro Boží dílo velký zisk.

Každý sbor je povinen starat se o své chudé, avšak mnozí sobečtí lidé vyřešili věc tak, že své chudé členy přemístili do Battle Creeku, neboť potom se po nich nebude žádat, aby je pomáhali živit. Církev v Battle Creeku vydává sto až pět set dolarů ročně na podporu chudých a nemocných, jejichž rodiny musí trpět, pokud nejsou podporovány dobročinnou institucí. Bohu by se nelíbilo, kdyby tato církev dovolila, aby chudí mezi nimi postrádali věci nutné k životu. Proto ti, kteří stojí v čele díla, neustále zápasí s nedostatkem peněžních prostředků.

Naši bratři musí ponechat své chudé doma a těm, kdo již v Battle Creeku jsou, najít práci mimo ústav. Mohli by pro své chudé udělat mnohem víc než dělají teď, jestliže jim najdou práci a pomohou jim tak, aby se živili sami. Bylo by mnohem lepší, kdybyste tyto lidi zaměstnali u vás světskými pracemi, než abyste je posílali do samého srdce díla a dopustili, aby Boží dílo bylo zatěžováno těmito nevýkonnými pracovníky. V Battle Creeku jsou potřební pouze muži a ženy vzdělaní a tělesně i duševně schopní, kteří si navykli nehledat radu u druhých, ale poradí si sami. Pokládali byste milí bratři za správné tlačit na zodpovědná místa osoby, které nejsou schopné se uživit v obyčejném zaměstnání?

Jsou mladí lidé, muži i ženy, které je třeba naučit, jak mají užívat svých schopností právě tam, kde jsou. ^{4T 510} Není to povinnost nijak radostná. Každá církev je však za své jednotlivé členy odpovědná a neměla by dovolit, aby ti z nich, kteří se nedokáží uživit na venkově tam kde jsou, stěhovali se do Battle Creeku. Bratři na venkově mají farmy a mohou svou podporu zvýšit. Je proto mnohem méně nákladné, aby chudí byli podporováni na venkově, kde jsou potraviny laciné, než je posílat do Battle Creeku, kde se peníze musí neustále čerpat z pokladny, aby se jim pomohlo, místo toho, aby se těchto peněz užilo pro církev a naše ústavy. Ti, kdo žijí ve městě, musí kupovat skoro všechny své potraviny a péče o chudé něco stojí.

Bratři v malých sborech, jestliže vás Bůh pověřil, abyste se starali o Jeho chudé, posilovali zoufalé, navštěvovali nemocné a rozdávali nuzným, nebuďte tak velkorysí a nechtějte, aby se veškerého požehnání za tuto práci dostalo církvi v Battle Creeku. Budete ospravedlněni tím, že jste byli žádostiví požehnání, které Bůh zaslíbil těm, kdo se budou starat o chudé a cítit s trpícími.

Musí se zřídit dobročinný fond pro uspokojení nezbytných potřeb chudých, jimž je dovoleno přijet do Battle Creeku. Sanatorium vydává každý rok tisíce dolarů pro nemajetné pacienty. Ale kdo ocení tuto velkou zátěž pro ústav? Nikdo, jehož jméno je v církevní knize, by neměl být ponechán, aby po celá léta trpěl nemocí, zatímco několik měsíců v sanatoriu by mu poskytlo úlevu a cennou zkušenost, jak pečovat o sebe i o jiné, když se dostaví nemoc. Každý sbor by si měl být vědom, že se na něj vztahuje povinnost, kterou ukládá Bible - pečovat o své poctivé chudé a nemocné.

Jestliže řádné Boží dítě potřebuje dobrodiní sanatoria a může zaplatit pouze malou částku výdajů, ať církev prokáže svou ušlechtilost a výdaje uhradí. Někteří třeba nebudou vůbec schopni platit, ale nedovolte, aby kvůli vašemu sobectví trpěli i nadále. Pošlete je do sanatoria a dejte jim své záruky i peníze, aby své výdaje zaplatili. Budete-li takto jednat, dostane se vám vzácného požehnání. ^{4T 511} Vést takový ústav stojí peníze a nemělo by se žádat, aby nemocní byli léčeni zadarmo. Kdyby se investice, kterou ústav v Battle Creeku již za nemajetné pacienty vydal mohla splatit, znamenalo by to v jeho nynějších finančních těžkostech velkou úlevu.

Bratři, nepřenechávejte starost o své chudé lidu a ústavům v Battle Creeku, ale dejte se velkomyslně do díla a konejte svou povinnost. Odepřete si některé věci ve svých domácnostech nebo ve svém oblečení a odkládejte na nějaké bezpečné místo peníze pro strádající chudé. Neubírejte ze svých desátků a děkovných darů Bohu, ale rozhojňujte je. Bůh nehodlá sesílat peníze na podporu chudých z nebes, on dal své statky do rukou svých zástupců. Oni mají poznat Krista v osobě jeho svatých a to, co udělají pro Jeho trpící děti, činí pro něj, neboť on ztotožňuje svůj zájem se zájmem trpícího lidstva.

Bůh vyzývá mladé lidí, aby si odepřeli zbytečné ozdoby nebo části oděvu, i když stojí jen několik haléřů, a dali částku do pokladny pro chudé. On také vyzývá dospělé, aby se při zkoušení zlatých hodinek, řetízku, nebo při koupi nějakého drahého kusu nábytku na chvíli ztišili a položili si otázku: „Bylo by to správné vydat tak velkou částku za to, bez čeho bychom se mohli obejít, nebo když by nám lacinější druh zboží stejně dobře posloužil?“ Tím, že zapřete sami sebe a zvednete kříž pro Ježíše, který se pro vás stal chudý, můžete chudým mezi vámi ulehčit jejich utrpení. Když budete takto napodobovat příklad svého Pána a Mistra, obdržíte Jeho souhlas a požehnání.