Ti, kteří vyznávají, že jsou křesťané, nemají dříve vstupovat do manželství, dokud tuto věc pečlivě z vyššího hlediska a na modlitbě neuvážili a nepřesvědčili se o tom, bude-li jejich spojení sloužit k oslavě Boží. Nechť důkladně a dostatečně přemýšlí o všech povinnostech manželského poměru, aby byla posvěcená zásadnost základem každého počínání.

Pohled do budoucna

Každý kdo chce rozšířit svou rodinu má dobře uvážit, bude-li to k oslavě nebo k pohanění Boha, přivede-li dítky na svět. Je třeba, aby se manželé snažili oslavovat Boha od svého sňatku každý rok svého manželství. Mají rozumně uvážit, mohu-li se dokonale postarat o výchovu svých dětí. Nemají právo zplodit dítky, které by byly břemenem jiným. Mají takové zaměstnání nebo příjmy jež postačí pro jejich rodiny, aby nestrádaly a nestaly se břemenem jiným? Pokud ne, přiváděním dítek na svět hřeší, protože ty pak musí trpět nedostatkem potřebné péče, pokrmů a oděvu.

Ovládání svých vášní

V této zkažené době se o těchto věcech neuvažuje. Smyslná vášeň vládne, nechce se nechat potlačit, třebaže slabost, utrpení a smrt jsou výsledkem jejího panování. ^{MYP 463} Mužové nezkrocené vášně, kteří sice nosí jméno manžel, ale právem by zasloužili jméno nelidský, nutí ženu - matku k životu trpkému, únavnému, plnému bolesti. Ubohé matky po celý svůj život bídně živořící, mají vždy na svých rukou malé děti, kterým jen stěží mohou dát sousto chleba do úst a přiodít jejich tělo oděvem. Celý svět je plný takových nešťastníků.

Je málo pravé, upřímné, oddané, věrné a čisté lásky. Je to vzácný drahokam. Náruživost je nazývána láskou. Jemnost, něžnost a citlivost mnohých žen bývá zničena tím, jenž nese jméno manžel, protože on zneužitím manželského poměru zacházel s ní surově. To, čemu říkal láska, bylo pro ni tak ponižující, že si to zošklivila.

Nutnost sebeovládání

Mnoho rodin žije v nejubožejším stavu, protože manžel a otec se nechává ovládat nízkými vášněmi své přirozenosti a dovoluje jim, aby panovali nad jeho rozumem a mravem. Jako výsledek svého počínání pociťuje často podrážděnost, slabost i sklíčenost, ale málokdy si je vědom toho, že příčina vězí v jeho nesprávných skutcích. Je naší slavností povinností vůči Bohu, abychom drželi v čistotě své tělo i duši a mohli se tak stát užitečnými členy lidské společnosti a dokonalými Božími služebníky.

- Svědectví pro církev 2T 380-381