Satan svádí děti, aby byly nesdílné vůči svým rodičům, a aby si vyhledávaly za své důvěrníky mladé a nezkušené kamarády. Tito jim sice nemohou pomoci, ale za to jim dají špatné rady...

Děti by byly uchráněny mnohého zla, kdyby měly více důvěry ke svým rodičům. Rodiče by měli povzbuzovat své děti, aby byly k nim otevřenější, aby k nim přicházely se všemi svými potížemi, a když jsou zmatené a nevědí co je správné a co nikoliv, aby vše předložili rodičům a tázali se jich na radu. Kdo je způsobilejší, aby viděl a vystihl hrozící jim nebezpečí než bohabojní rodiče? Kdo rozumí tak dobře jako oni zvláštním povahám svých dítek? Matka, která bděla nad každou jejich myšlenkou již od jejich dětství, která je takto obeznámena se všemi jejich sklony, je nejlépe připravena, aby radila svým dětem. Kdo může lépe říci, které rysy charakteru se mají potlačovat, než matka s pomocí otcovou?

Obšťastňování rodičů

Děti, které jsou opravdovými křesťany, dají přednost lásce a schválení svých bohabojných rodičů, před veškerým časným požehnáním. Budou milovat a ctít své rodiče. Hlavním úkolem jejich života bude, aby učinili rodiče šťastnými. V tomto vzpurném věku, děti které ^{MYP 336} neobdržely správnou výchovu a disciplínu, mají jen málo smyslu pro to, čím jsou rodičům povinováni. Často se stává, že čím více pro ně rodiče udělali, tím jsou nevděčnější a tím méně si jich váží.

Děti, které byly příliš opatrovány a hýčkány, vyžadují to stále a neplní-li se jejich očekávání, jsou zklamané a ztrácejí odvahu. A s tím se pak setkáváme v celém jejich životě. Budou bezmocné, opírající se o druhé, očekávající od nich, že jim budou pomáhat, dávat přednost a ustupovat. A když se tak nestane, budou se domnívat, že je jim křivděno, třebaže jsou již dospělými muži a ženami. Tak se plahočí celým svým životem, jsou stěží schopní nést své vlastní břímě, často reptají a hněvají se, protože se vše neřídí jejich vůlí...

Děti mají pociťovati, že jsou zavázány svým rodičům, kteří nad nimi v dětství bděli a v nemoci je ošetřovali. Mají si uvědomovat, že rodiče pro ně vytrpěli mnohou úzkost. Svědomití a zbožní rodiče měli vždy nejvyšší zájem o to, aby jejich děti kráčely správnou cestou. Jak je jim těžko u srdce, vidí-li chyby u svých dětí. Kdyby mohly děti vidět bolest, kterou způsobují milujícím srdcím rodičů, jistě by se daly obměkčit. Kdyby mohly vidět matčiny slzy a slyšet modlitby, které za ně vysílá k Bohu, kdyby mohly slyšet její těžké, potlačované vzdechy, jistě by to promluvilo k jejich srdci a rychle by se vyznali ze svých špatností a prosili o odpuštění...

^{MYP 337} Síla k boji

Žijeme v nešťastné době pro děti. Prudký proud je strhuje do zkázy a je zapotřebí více než dětské zkušenosti a síly, abychom se vzepřeli onomu proudu a nebyli jím strženi. Zdá se, že jsou mladí obvykle satanovými zajatci a on a jeho andělé je vedou do jisté záhuby. Satan a jeho zástupy bojují proti Boží vládě a ty, kdo mají touhu vpustit jej do svého srdce a uposlechnout jeho požadavky, se snaží zmást a přemoci svými pokušeními, aby nakonec ztratili odvahu a vzdali se boje…

Vážnou, upřímnou modlitbou a živou vírou mohou býti získána velká vítězství. Mnozí rodiče si dosud neuvědomili velkou odpovědnost spočívající na nich a zanedbávali náboženskou výchovu svých dítek. Každé ráno má patřit první křesťanova myšlenka Bohu. Světská práce a vlastní zájmy mají být druhořadé. Děti máme naučit, aby respektovali a vážili si hodin modlitby. Před odchodem do zaměstnání by měla být celá rodina svolána a otec, aneb v otcově nepřítomnosti matka, by měli snažně prosit Boha, aby po celý den byl s nimi...

Netrpělivost vůči omezování

Děti zachovávající sobotu snad těžko snáší naléhání a nátlak a myslí si, že jsou jejich rodiče příliš přísní; v jejich srdci se mohou zrodit i trpké pocity a mohou se obírat nespokojenými a nešťastnými myšlenkami o těch, kteří pracují pro jejich ^{MYP 338} přítomné, budoucí i věčné blaho a dobro. Ale bude-li jim dopřáno několika málo let, budou žehnat svým rodičům za jejich přísné vedení a věrnou bdělost v létech jejich nezkušenosti...

Osobní zodpovědnost

Děti, Bůh uznal za správné, svěřit vás péči rodičů, aby vás vyučovali a naučili kázni a takto vykonali svůj díl výchovou vašeho charakteru pro nebesa. A nyní záleží na vás, zda chcete rozvinout dobrý křesťanský charakter tím, že co nejlépe využijete výhody poskytované vám zbožnými, věrnými a modlícími se rodiči. Přes všechnu svoji úzkost a věrnost nemohou rodiče sami své dítky zachránit. I děti samy mají zde svůj úkol. Každé dítě má svůj vlastní způsob, jakým s ním musí být zacházeno.

Věřící rodiče, máte před sebou odpovědný úkol, abyste vedli kroky svých dítek i v náboženských zkušenostech. Milují-li Boha opravdově, budou vám vděční za péči jim projevovanou a za vaší věrnost v usměrňování jejich tužeb a v podřizování jejich vůle.

- Svědectví pro církev 1T 391-403

Oděni Kristovou spravedlností

Budeme-li odění spravedlností Kristovou, nebude nás hřích lákat, protože Kristus bude s námi spolupracovat. I kdybychom se snad dopustili chyby, budeme však nenávidět hřích, který způsobil utrpení Syna Božího.

- Review and Herald 18.3.1890