„Protož bděte, všelikého času modléce se.“ (Luk 21,36)

Dny, ve kterých žijeme, jsou závažné a významné. Duch Boží se postupně, ale jistě vzdaluje od země. …

Okolnosti na tomto světě prozrazují, že jsou těsně před námi přenesnadné časy. Každodenní zprávy v novinách jsou plné předzvěstí hrozného konfliktu v blízké budoucnosti. Opovážlivé loupeže jsou častým zjevem, běžné jsou stávky, všude se páchají krádeže a vraždy. Lidé posedlí zlými duchy připravují o život muže, ženy i malé děti. Lidé jsou zaslepeni neřestí a zlo všeho druhu se rozmáhá. (9T 11)

Všechno na světě je v pohybu. Znamení časů jsou zlověstná. Nadcházející události vrhají již své stíny. Duch Boží se vzdaluje od země, a pohroma stíhá pohromu na moři i na zemi. Přicházejí bouře, zemětřesení, požáry, záplavy a vraždy všeho druhu. … Rychle se lidé řadí pod korouhev, kterou si zvolili. Neklidně vyčkávají a sledují počínání svých vůdců. Jsou takoví, kteří čekají, bdí a pracují ku zjevení se našeho Pána. Druzí se pak zařazují do linie pod vrchní velení prvního arciodpadlíka. Jen nemnozí věří celým srdcem a celou duší, že se máme vyhnout peklu a získat nebe.

Přikrádá se k nám postupně rozhodná krize. Slunce svítí na nebi a putuje po své obvyklé dráze. … Lidé stále jedí a pijí, štěpují a stavějí, žení se a vdávají. Obchodníci stále kupují a prodávají. Lidé se mezi sebou tahají a zápasí o nejvyšší postavení. Rozkoší milovníci stále plní divadla, dostihy a herny. Všude vládne zábava a vzrušení do krajnosti, avšak hodina zkoušky se chýlí ke konci a o každém případě má být navěky rozhodnuto. … Po staletí k nám s vážností zaznívají varovná slova našeho Pána z hory Olivetské: „Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.“ (DA 636)