EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Přenesení spravedlivých

Maranatha - Pán přichází


Rejstřík - na začátek na začátek

Přenesení spravedlivých

„Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.“ (1Tess 4,16.17)

Brzy se objevil velký bílý oblak. Vypadal půvabněji než kdy předtím. Na něm seděl Syn člověka. Zpočátku jsme Ježíše na oblaku neviděli, ale jak se přibližoval k zemi, mohli jsme spatřit Jeho půvabnou postavu. … Hlas Syna Božího povolal spící svaté, oděné slavnou nesmrtelností. Žijící svatí byli v mžiku proměněni a byli s nimi vychváceni do oblakového vozu. Jak se vznášel vzhůru, vypadal nádherně. Po obou stranách vozu byla křídla a pod ním kola. A jak vůz stoupal vzhůru, kola volala: „Svatý,“ a křídla, jak se pohybovala, volala: „Svatý,“ a družina svatých andělů okolo oblaku volala: „Svatý, svatý, svatý Pán Bůh všemohoucí!“ A svatí na oblaku volali: „Sláva! Halelujah!“ (EW 35)

Všichni jsme společně vstoupili do oblaku a sedm dní jsme vystupovali ke skleněnému moři, kdy Ježíš přinesl koruny a svou vlastní pravicí je vstavil na naše hlavy. Dal nám zlaté harfy a palmy vítězství. Zde na skleněném moři stálo oněch 144 000 ve tvaru dokonalého čtverce. Někteří z nich měli velmi zářící koruny, jiní ne tak jasné. Některé koruny byly na pohledění obtíženy hvězdami, zatímco jiné jich měly jen málo. Všichni byli se svými korunami naprosto spokojeni. A všichni byli oděni nádherným bílým rouchem od ramen až k patám. Všude kolem nás byli andělé, když jsme kráčeli přes skleněné moře k bráně města. Ježíš pozvedl svoji mocnou, slavnou paži, uchopil perlovou bránu, rozevřel ji na jejích třpytících se veřejích a pravil nám: „Umyli jste svá roucha v Mé krvi, zastávali jste neoblomně Moji pravdu, vejděte.“ Všichni jsme vešli a cítili, že máme plné právo do města vejít. (EW 16,17)

Uslyšíme hlas, bohatší než jakákoli hudba, která kdy vstoupila v ucho smrtelníka, řkoucí: „Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.“ (Mat 25,34) (CS 350)

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy