„Potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán.“ (1Kor 13,12; Ns)

Poznáme své přátele, stejně jako učedníci poznali Ježíše. Možná byli v tomto smrtelném životě zmrzačeni, nemocní či znetvořeni, vstanou však v dokonalém zdraví a souměrnosti; přesto v jejich oslaveném těle bude dokonale zachována jejich totožnost. … Ve tváři rozzářené světlem zářícím od tváře Ježíšovy poznáme charakteristické rysy těch, které milujeme. (DA 804)

Vykoupení se setkají a poznají ty, jejichž pozornost obrátili k vyvýšenému Spasiteli. Jaké požehnané rozhovory povedou s těmito dušemi! „Byl jsem hříšníkem,“ bude řečeno, „bez Boha a bez naděje na světě, a ty jsi ke mně přišel a upoutal moji pozornost k předrahému Spasiteli jako mé jediné naději.…“ Jiní budou říkat: „Byl jsem pohanem v pohanské zemi. Ty jsi opustil své přátele a pohodlný domov a přišel jsi, abys mne učil, jak nalézt Ježíše a věřit v Něho jako jediného pravého Boha. Zničil jsem své modly a klaněl se Bohu, a nyní Jej spatřuji tváří v tvář. Jsem spasen, navěky spasen, abych stále spatřoval Toho, jehož miluji.…“

Jiní budou vyjadřovat svoji vděčnost těm, kteří sytili hladové a odívali nahé. „Když zoufalství svazovalo moji duši v nevíře, Pán tě poslal ke mně,“ říkají, „abys mluvil slova naděje a útěchy. Přinesl jsi mi pokrm pro mé tělesné potřeby, a otevřel jsi mi Slovo Boží, probouzeje ve mně moje duchovní potřeby. Jednal jsi se mnou jako s bratrem. Měl jsi pro mne pochopení v mých starostech a uzdravil jsi moji potřenou a zraněnou duši, takže jsem se mohl chopit ruky Kristovy, která byla vztažena, aby mne zachránila. V mé nevědomosti jsi mne trpělivě učil, že mám v nebi Otce, který se o mne stará. Četl jsi mi převzácná zaslíbení Božího Slova. Podnítil jsi ve mně víru, že On mne chce zachránit. Moje srdce se obměkčilo, poddalo, zlomilo, když jsem přemýšlel o oběti, kterou pro mne Kristus učinil. … Jsem zde, spasen, navěky zachráněn, abych stále žil v Jeho přítomnosti a velebil Toho, který dal svůj život za mne.“

Jaká bude radost, když se tito vykoupení setkají a pozdraví s těmi, kteří kvůli nim byli obtíženi břemenem starostí! A ti, kteří nežili pro své uspokojení, ale aby byli požehnáním těm nešťastným, kteří měli tak málo požehnání - jak budou jejich srdce naplněna zadostiučiněním! (MLT 353)