„Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.“ (Řím 13,12)

V čase jako je tento měli bychom mít na zřeteli pouze jeden cíl - využití všech prostředků, které Bůh poskytuje, jimiž pravda může být zasazena do srdcí lidí. … Je povinností každého křesťana, aby se ze všech svých sil a schopností snažil rozšiřovat poznání pravdy. (FE 201).

Bůh čekal dlouho, a stále čeká na bytosti, které jsou Jeho sksrze stvoření i skrze vykoupení, které naslouchají Jeho hlasu a jsou Ho poslušni jako milující, poslušné děti, jejichž touhou je, aby stály po Jeho boku a aby na ně zářilo světlo Jeho tváře. Máme nést světu poselství třetího anděla, varujíce lidi před uctíváním šelmy a jejího obrazu, a vedouce je k tomu, aby zaujali svá místa v řadách těch, kteří „ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.“ Bůh nám nezjevil čas, kdy se toto poselství uzavře, anebo kdy zkušební lhůta bude ukončena. … Je naší povinností, abychom bděli a pracovali a očekávali, abychom každou chvíli usilovali o záchranu lidských duší, které jsou na pokraji zahynutí. …

Teď, právě teď je náš čas, kdy máme bdít, pracovat a očekávat. … Konec všech věcí se přiblížil (všemu se pak přibližuje konec - 1Petr 4,7). Duch Hospodinův pracuje, aby bral pravdu inspirovaného slova a vtiskl ji do duše tak, že vyznávající následovníci Kristovi budou vlastnit svatou, posvěcenou radost, kterou budou moci předávat ostatním. …

Je zapotřebí, aby bylo vidět hlubší, silnější, více podněcující svědectví o moci pravdy v praktické zbožnosti těch, kteří vyznávají, že jí věří. (RH 9.10.1894).

Máme mít v srdci zasazenu pravdu tak, jak je v Ježíši a vyučovat jí druhé. Svět je ve velmi vážném údobí; neboť duše se rozhodují, jaký bude jejich věčný osud. Satan a jeho andělé ustavičně strojí úklady, aby zrušili Zákon Boží, a takto aby zotročovali lidské duše v tenatech hříchu. Temnota, která přikrývá zemi, se prohlubuje, avšak ti, kteří chodí pokorně s Bohem, se nemají čeho obávat. (RH 9.10.1894).