^{AH 421} Zdvořilost překoná polovinu životních nesnází - Napomenutí Písma: „Láskou se ve spolek předcházejíce“ je přímo základem domácího štěstí. Křesťanská zdvořilost má vládnout v každé domácnosti. Nestojí mnoho, ale dovede zjemnit povahu, která by bez ní byla hrubá a drsná. Pamatujme na vzájemnou zdvořilost, čiňme jiným ochotně to, co očekáváme od nich a polovina životních nesnází zmizí. - ST 9. 9. 1886

Zdvořilost začíná v domově - Chceme-li aby naše děti byly laskavé, zdvořilé a milé, musíme jim být sami příkladem. - ST 25. 5. 1886

Rodiče mají být k sobě zdvořilí i v nejmenších podrobnostech. Veškerá laskavost má být zákonem domova. Netrpme hrubé řeči, nemluvme zatrpklá slova. - Dobré zdraví, leden 1880

131
AH 421-424

Všichni se mohou tvářit vlídně, mohou mluvit laskavě a zdvořile; to vše jsou mocní činitelé. Přívětivé, milé chování přitahuje děti. Buď k nim přívětivý a zdvořilý a budou k tobě i mezi sebou právě takové. - Ed 240

Tvoje zdvořilost a sebeovládání bude mít na charakter tvých dětí větší vliv než pouhá slova. - RH 13. 6. 1882

Vzájemná laskavost činí z domova ráj - Rodiče, buďte na děti vlídní a pochvalte je, když se snaží jednat správně. ^{AH 422} Tím je velmi povzbudíte, obšťastníte a naplníte domov kouzlem, jež zaplaší veškeré temné stíny a vnese do něj plno slunečního jasu. Vzájemná laskavost a trpělivost vytvoří z domova ráj a přiláká do něj svaté anděly; ti však prchají z domova, kde se ozývají nevlídná slova, mrzutosti a hádky. Nevlídnosti, reptání a hněv vyhánějí Ježíše z našeho příbytku. - ST 17. 4. 1884

Zdvořilost ve všedním životě a láska, jež mají pojit členy rodiny, nejsou závislé na vnějších okolnostech. - ST 23. 8. 1877

Vlídný hlas, jemné způsoby a upřímná láska, projevující se v celém chování, jakož i hospodárnost, čistota a pracovitost, vytvoří i z prosté chatrče nejšťastnější domov. Stvořitel hledí na takovou rodinu se zalíbením. - ST 2. 10. 1884

Mnozí lidé by měli žít méně pro vnější svět, zato více pro členy svého rodinného kruhu. Lidé by měli prokazovat méně okázalé, povrchní zdvořilosti a vlídnosti k cizím lidem a hostům a více pravé, upřímné zdvořilosti a soucitu ke svým milým v rodinném kruhu. - ST 2. 10. 1884

Pravá zdvořilost - Potřebujeme mnohem více pravé ušlechtilosti v domově. To je mocný svědek ve prospěch pravdy. Obhroublé výrazy a chování dokazují, že srdce je zkažené. Nebeská pravda nikdy příjemce nesnižuje, nečiní ho hrubého anebo sprostého. Pravda zjemňuje a zušlechťuje. Přijme-li ji mladý člověk, stává se uctivý a zdvořilý. Křesťanská zdvořilost vzniká jedině působením Ducha svatého. Není to především přetvářka ani umělý nátěr, poklonkování a upejpání. To je světská zdvořilost. ^{AH 423} Pouze praktické poznání evangelia Kristova má za následek pravý výbrus povahy, pravou zdvořilost. Pravá zdvořilost a dvorné chování je vlídnost, projevovaná bez rozdílu všem, malým i velkým, vznešeným i prostým. - MS 74 1900

Pravá zdvořilost bere ohled na druhé. Potřebuje takovou výchovu, která rozvíjí soucit a podporuje všeobecnou laskavost. Tak zvaná kultura, která neučiní mladého člověka uctivým k rodičům, jež neuznává jejich přednosti a nesnáší jejich slabosti a nedovede jim pomáhat, je k ničemu. Takový člověk není ohleduplný a jemný, ušlechtilý a ochotný k mladým, starým a nešťastným, a zdvořilý ke všem. - Ed 241

Křesťanská zdvořilost je zlatý řetěz, pojící rodinu svazkem lásky, který každým dnem sílí. - ST 29. 11. 1877

Zlaté pravidlo se má stát zákonem rodiny - V bibli najdeme nejcennější pravidla společenského a rodinného chování. Není v ní jen nejlepší a nejvyšší úroveň mravnosti, ale i nejcennější pravidla zdvořilosti. Kázání našeho Spasitele na hoře blahoslavenství obsahuje velmi vzácná naučení pro staré i mladé. Rodina by měla často číst a uplatňovat jejich vzácná naučení v dnešním životě. Zákonem rodiny by mělo být heslo: „Cožkoli chcete, aby vám lidé činili, to čiňte i vy jim“, Jakož i apoštolův příkaz: „V lásce jedni druhé navzájem předcházejte!“ Ti, kteří mají Kristova ducha, budou doma zdvořilí a ochotní i v maličkostech. Budou se neustále snažit ^{AH 424} všechny kolem sebe obšťastnit a budou ke všem pozorní, bez ohledu na své pohodlí. Toto ovoce vyrůstá na křesťanském stromu. - ST 1. 7. 1876

Pravidlo pravé zdvořilosti je zlatým hřebem a nejkrásněji je vidíme v životě a povaze Pána Ježíše. Ach, jaké paprsky něžnosti a krásy vyzařují z každodenního života Spasitele! Jak milá byla pouhá jeho přítomnost! Tentýž duch se projeví i u jeho dítek. Ti, v nichž přebývá Kristus, budou obklopeni nebeským ovzduším. Jejich bílá roucha čistoty budou šířit vůni Boží zahrady. Jejich tváře budou odrážet jeho světlo a budou osvětlovat cestu klopýtajícím a znaveným. - MB 192-193

132
AH 424-427

Nejlepší pojednání o slušnosti - Nejvzácnější pojednání o slušnosti, jaké kdy bylo sepsáno, je cenné naučení našeho Spasitele, jakož i výroky Ducha svatého vyjádřené apoštolem Pavlem. Tato slova by se měla nesmazatelně vrýt do paměti všech lidí bet rozdílu: Milujte jedni druhé tak, jako já miloval jsem vás.“

„Láska trpělivá jest, dobrotivá, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se. V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nevzpouzí se, neobmýšlí zlého. Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se v pravdě. Všechno snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká. Láska nikdy nezanikne.“ - Ed 242

^{AH 425} Bible mluví mnoho o zdvořilosti. Nalezneme v ní mnoho příkladů nezištnosti, něžnosti, přívětivosti a ctností pravé zdvořilosti. To vše je pouhým odrazem Kristova charakteru. Veškeré projevy upřímné něhy a zdvořilosti ve světě a to i mezi lidmi, kteří Krista nevyznávají, pocházejí od Něho. On si přeje, aby se tyto rysy dokonale v Jeho dítkách odrážely. Chce, aby lidé v nás spatřovali Jeho krásu. - Ed 241-242

Křesťanství učiní z člověka opravdového rytíře. Kristus byl zdvořilý i ke svým pronásledovatelům; jeho praví následovníci budou mít téhož ducha. Povšimněme si Pavla před vládci. Jeho řeč před Agrippou je ukázkou pravé zdvořilosti právě tak, jako úžasné výmluvnosti. Evangelium nepodporuje formální zdvořilost, běžnou ve světě, ale zdvořilost, prýštící z upřímného srdce. - MH 489-490

Nežádáme, abyste byli zdvořilí podle názorů světa, nýbrž zdvořilí tak, abyste mohli vejít do nebeských příbytků. - ST 13. 8. 1912

Pravá zdvořilost musí vyplývat z lásky - Nejpečlivější dodržování vnějších společenských pravidel nevypudí veškerou mrzutost, prudkost a nevhodná slova. Dokud člověk považuje sebe za hlavní předmět, není nikdy skutečně ušlechtilý. Láska musí přebývat v srdci. Poctivý křesťan čerpá své pohnutky k jednání z upřímné lásky k Mistru. Z jeho lásky ke Kristu pramení i nezištný zájem o bližní - MH 490

Člověk usiluje o mnohé věci, cvičí se v nich a pěstuje je. Nic však není v očích Božích tak drahé, jako čisté srdce a mysl, naplněná vděčností a pokojem.

^{AH 426} Je-li v srdci božský soulad pravdy a lásky, projeví se to i ve slovech a činech. Duch pravé ochoty musí být v srdci. Láska dodává člověku ctnosti, učí ho společenskému chování a zdvořilosti. Láska ozařuje obličej a mění hlas, zušlechťuje a povznáší celého člověka. Uvádí ho v soulad s Bohem, neboť je to nebeská vlastnost. - 4T 559-560

Pravé zdvořilosti se nenaučíme pouhým dodržováním pravidel slušnosti, která jsou sice vždy nutná; musíme se přizpůsobit uznávaným zvyklostem, pokud nejsou v rozporu se zásadami. Ovšem pravá zdvořilost nežádá obětování zásady pro konvenčnost. Přehlíží kastovnictví. Učí sebeúctě. Respektuje lidská práva a nečiní rozdílu mezi členy velkého lidského bratrstva. - Ed 240

Láska se projevuje v pohledech, slovech a činech - Rodiče by měli především dbát na to, aby obklopili své děti ovzduším vlídnosti, zdvořilosti a lásky. Domov, kde přebývá láska a vyjadřuje se v pohledech, slovech a v činech, je místo, kde rádi dlí andělé. Rodiče, vpusťte do svých srdcí sluneční svit lásky, přívětivosti a šťastné spokojenosti a tento milý vliv naplní celý domov. Buďte laskaví, shovívaví a podporujte tyto ctnosti i ve svých dětech, neboť ony zpříjemní rodinný život. Toto prostředí se stane dětem tím, čím je vzduch a slunce rostlinám a podpoří zdraví a duševní i tělesnou svěžest. - CT 115

Jemné způsoby, milá slova a laskavé činy přitáhnou dětská srdce k rodičům zlatým poutem lásky a ^{AH 427} učiní domov přitažlivější než nejvzácnější ozdoby, které lze koupit. - ST 2. 10. 1884

133
AH 427-429

Splynutí rozličných povah - Bůh si přeje, aby se stýkali lidé různých povah. Je-li tomu tak, všichni členové rodiny musí posvátně respektovat city a práva ostatních. Tím roste vzájemná úcta a snášenlivost, mírní se předsudky a zjemňují drsné povahové rysy. Soulad je možný, a splynutí rozdílných povah může přinést všem požehnání. - ST 4. 4. 1911

Nedostatek zdvořilosti nelze ničím nahradit - Ti, kteří tvrdí, že následují Krista a současně jsou hrubí, nevlídní a nezdvořilí, neučili se u Ježíše. Vychloubavý, nesnášenlivý, přespříliš kritický člověk není křesťan; být křesťanem totiž znamená být podobný Kristu. Chování některých vyznavačů křesťanství postrádá tolik vlídnosti a zdvořilosti, že o nich nelze říci mnoho dobrého. Nemusíme sice pochybovat o jejich upřímnosti a poctivém úmyslu. Ovšem ani upřímnost a přímost nenahradí nedostatek vlídnosti a zdvořilosti. Křesťan musí být soucitný, právě tak jako upřímný, vlídný a zdvořilý, právě tak jako poctivý a čestný. - Učitel mládeže, 31. 3. 1908

Neprokazují-li si bratři dostatek zdvořilosti a něžné pozornosti, je-li v rodině zanedbávána vlídnost a slovo povzbuzení, ať již ze strany rodičů či dětí, nevyrůstají z těchto lidí křesťané - jejich charakter se Kristu nepodobá. Osvědčí-li se však v těchto maličkostech, má to velké důsledky. Šíří tak libou vůni v životě, že vystupuje k Bohu jako příjemná oběť. - MS 107 1898

^{AH 428} Mnozí touží po pozornosti - Mnozí lidé velmi touží po přátelském soucitu. Zapomínejme na sebe a vyhledávejme příležitosti, jak bychom i v maličkostech mohli dokázat vděčnost za vše, co nám jiní prokazují. Snažme se ostatní oblažovat, projevujme jim skutky něžnosti, pozornosti a lásky a ulehčíme jim ve starostech a zármutku. Tyto dobré zdvořilosti, které mají počátek v našich rodinách, budou přesahovat rodinný kruh a přispějí k vyvrcholení životního štěstí. Kdo však tyto drobnosti přehlíží, přispívá k životní hořkosti a zármutku. - 3T 539-540

Společenské vztahy tvoří styk se světem - Křesťanství přichází do styku se světem společenskými vztahy. Každý muž či žena, kteří okusili Kristovu lásku a přijali do srdce Boží světlo, jsou povinni šířit světlo na temnou stezku těch, kteří lepší cestu neznají. - 4T 555

Přátelskými slovy a vlídnými pohledy můžeme projevit tisíce drobných pozorností, jež se nám opět vrátí. Zanedbávají-li nepozorní křesťané ostatní, dokazují, že nemají spojení s Kristem. Není možné být ve spojení s Kristem a být nevlídný k lidem a zapomínat na jejich práva. - 3T 539

Všichni máme být Ježíšovými svědky. Využijme síly společenství, posvěcené milostí Kristovou a získávejme duše pro Spasitele. Svět musí vidět, že se nezabýváme sobecky jen svými zájmy, ale že chceme, aby i jiní získali požehnání a přednosti, jako máme my. Musí vidět, že naše náboženství z nás nečiní lidi nesympatické, ani přemrštěné. ^{AH 429} Všichni, kteří tvrdí, že nalezli Krista, musí sloužit pro blaho lidí jako on. Svět nikdy nesmí mít dojem, že křesťané jsou lidé zamračení a nešťastní. - DA 152

Jsme-li zdvořilí a něžní doma, budeme laskaví a vlídní i mimo domov. Jsme-li doma trpěliví, snášenliví, tiší a stateční, můžeme se stát světlem světa. - ST 14. 11. 1892