^{AH 317} Jaká má být pobožnost - Rodinná pobožnost znamená, že vychováváme děti v bázni a napomínání Páně. Všichni členové rodiny se mají živit naučeními Ježíše Krista. Chraňme přísně zájmy každé duše, aby ji satan nesvedl a neodloučil od Krista. Tohoto cíle by měla dosáhnout každá rodina a neměla by se nechat strhnout, ani zmalomyslnět. Jsou-li rodiče v tomto pilném naučení bdělí a vychovávají své dítky, aby patřily k Boží slávě, jsou Božími spolupracovníky. Bůh s nimi spolupracuje na záchraně duší dětí, za něž Kristus zemřel. - MS 4b 1894

Náboženské poučování značí mnohem více než obyčejné naučení. Znamená to, že se máte se svými dětmi modlit, že je máte učit, jak se mají přiblížit k Pánu Ježíši a sdělit mu veškeré své potřeby. Znamená to, že máte svým životem dokázat, že Ježíš je vám vším a že jeho láska vám umožňuje, abyste byli trpěliví, laskaví, snášenliví, současně však důslední jako Abrahám, který přikázal synům svým po sobě. - Dopis 8a 1896

Vaše chování doma, je zaznamenáváno v nebeských knihách. Ten, který se chce stát svatým v nebesích, musí být v prvé řadě svatý v rodině. Jsou-li otcové a matky skutečnými křesťany v rodině, budou užitečnými členy církve, budou moci spravovat její náležitosti a uplatní se i ve společnosti tak jako doma. Rodiče, nedopusťte, aby vaše náboženství bylo pouhým vyznáním; nechť se stane skutečností. - MS 53 bez data

Náboženství má být součástí rodinné výchovy - Rodinné náboženství je velmi zanedbáváno. Mužové ^{AH 318} ženy jeví velký zájem o vnější misii. Obětují ochotně i dary a snaží se tím uspokojit své svědomí. Domnívají se totiž, že když obětují na dílo Boží, smíří tím své zanedbávání doma, kde nejsou správným příkladem. Ale jejich působištěm je domov a Bůh nepřijme žádnou výmluvu, zanedbají-li toto pole působnosti. - ST 23. 8. 1899

Tam, kde se náboženství stává praktickou záležitostí domova, vykoná mnoho dobrého. Vede rodiče k činnosti, kterou jim Bůh doma svěřil. Vychovávají své děti v bázni a kázni Boží. - RH 13. 3. 1894

98
AH 318-321

Dnešní mládež je proto tak málo nábožensky založena, že neměla správnou výchovu. Dovolí-li rodiče dětem, aby šly za svými vášněmi, anebo přejdou-li neposlušnost beztrestně, neprojevují jim pravou lásku. Strom poroste tak, jak byl ohýbán stromek. - 2T 701

Rodinná výchova předchází církevní výchovu - Doma se klade základ pro blaho církve. Vlivy, převládající v rodinném životě, přenášejí se do sborového života. Církevní povinnosti musí tudíž začínat v prvé řadě doma. - ST 8. 4. 1886

Má-li náboženství ovlivnit společnost, musí v prvé řadě ovlivnit rodinu. Kdyby děti byly doma vedeny k tomu, aby milovaly Boha a bály se Ho, mohly by později vychovat pro něho vlastní rodinu. Tak by se zásady pravdy ve společnosti rozrůstaly a šířily by ve světě mocný vliv. Náboženství nemá být odděleno od výchovy v rodině. - ST 1. 9. 1898

^{AH 319} Budeme-li mít dobré domácí náboženství, budou naše shromáždění vynikající. Střežte pevnost domova. Posvěťte Bohu své rodiny a chovejte se doma jako křesťané. Buďte laskaví, snášenliví a trpěliví, protože jste učitelé. Každá matka je učitelkou a současně žákem ve škole Ježíše Krista, aby dovedla správně učit a aby mohla správně utvářet charakter svých dětí. - MS 70 bez data

Tam, kde je nedostatek rodinného náboženství, nemá vyznání víry cenu. Mnozí se sami svádějí, myslí-li, že jejich charakter se promění při příchodu Pána Ježíše. Ale při jeho návratu se už naše srdce nepromění. Musíme zde litovat svých hříchů a z milosti Kristovy je přemoci, dokud je čas milosti. Na této zemi se musíme připravit pro nebeskou rodinu. - ST 14. 11. 1892

Rodinná pobožnost je velmi nutná. Naše slova doma mají být správně volená, má-li mít naše svědectví ve sboru vůbec cenu. Nejsi-li tichý, laskavý a zdvořilý doma, je tvoje náboženství zbytečné. Kdyby bylo víc skutečného rodinného náboženství, měla by církev větší moc. - MYP 327

Kdo otálí s náboženským poučováním, dopouští se hrozného omylu - Je to hrozný přečin, nechá-li někdo vyrůstat děti bez známosti o Bohu. - ST 23. 4. 1894

Rodiče se dopouštějí hrozné chyby, zanedbávají-li náboženskou výchovu svých dětí v domnění, že se v budoucnosti dobře vyvine a že budou toužit po náboženské zkušenosti, až budou starší. Rodiče, copak nevidíte, že když vy nezaséváte vzácné símě pravdy, lásky, nebeských ctností, zaseje satan na půdu srdce koukol? - ST 6. 8. 1912

^{AH 320} Děti vyrůstají často bez náboženství, poněvadž jejich rodiče si myslí, že jsou příliš malé na plnění křesťanských povinností.

Otázka povinností dětí v otázce náboženství musí být rozhodně a neodkladně vyřízena, dokud jsou členy rodiny. - RH 13. 4. 1897

Rodiče zastupují před dětmi Boha. Musí jim říkat, co smí dělat a co ne a musí být rozhodní a sami ukáznění. Bude-li jejich úsilí laskavé a ovládané, vytvoří v charakteru zásadnost rozhodnutí. Otcové a matky jsou povinni vyřešit tuto otázku záhy, tak, že dítě ani nenapadne přestupovat sobotní přikázání, zanedbávat chození do sboru a účast na rodinné pobožnosti právě tak, jako je nenapadne krást. Rodiče sami musí vytvořit tuto hráz. - MS 119 1899

Je nutné začít s moudrou výchovou pro Krista již v nejútlejším věku a pak v ní pokračovat. Děti mají být vyučovány o nebeských hodnotách, dokud jsou jejich srdce tvárná. Rodiče nesmí zapomínat, že žijí, mluví a jednají v přítomnosti Boží. - RH 13. 3. 1894

Rodiče, jak si počínáte? Domníváte se snad, že vaše děti nepotřebují v otázce náboženství žádnou připomínku? Ponecháváte je po celé dětství a mládí bez rady a napomenutí? Dovolíte jim dělat, co se jim líbí? Pakli ano, zanedbáváte odpovědnosti, které vám Bůh dal. - RH 13. 3. 1894

Přizpůsobte naučení věku dítěte - Jakmile děti jsou tak rozumné, že chápou, mají jim rodiče vyprávět příběh o Ježíši, aby vnikly do vzácné pravdy o betlémském děťátku. Zapůsobte na dětskou mysl prostými zbožnými výroky; ^{AH 321} přizpůsobte je jejich věku a schopnostem. Přivádějte své dítky v modlitbě k Ježíši. On jim umožňuje pochopit náboženství právě tak, jako se naučí mluvit. - ST 31. 8. 1912

99
AH 321-323

Děti jsou v útlém věku přístupné božskému vlivu. Pán si bere tyto děti pod zvláštní ochranu; jsou-li vychovávány v bázni a napomínání Páně, stanou se svým rodičům pomocí, nikoli překážkou. - ST 23. 4. 1912

Rodiče podporují náboženství v rodině - Otec a matka jsou odpovědní za udržování náboženství v rodině. - MS 47 1903

Matka si nesmí nabrat tolik starostí, aby neměla čas na duchovní potřeby své rodiny. Rodiče musí prosit Boha o vedení k práci. Na kolenou získají správné pochopení pro svou nesmírnou odpovědnost a tam mohou své dítky svěřit Tomu, který se nikdy nemýlí v radě a naučení.

Otec rodiny nemá matce přenechat veškerou starost o duchovní naučení. Otcové a matky mají velkou práci a oba se mají podílet na přípravě svých dítek na velký den soudu. - Dopis 90 1911

Rodiče, berte děti na pobožnost sebou. Oviňte je pažemi víry a posvěťte je Kristu. Nedopusťte, aby vám něco překáželo v odpovědnosti za jejich výchovu; Žádný světský zájem vás nesmí svést, abyste je zanedbávali. Ani váš křesťanský život je nesmí od vás oddělit. Přiveďte je rovněž k Pánu; vychovejte jejich mysl, aby se seznámily s Boží pravdou. ^{AH 322} Ať se stýkají s těmi, kteří milují Boha. Chcete-li mít vliv na jejich charakter, aby se hodily pro věčnost, uveďte je mezi lid Boží. - ST 23. 4. 1912

Co dokáže náboženství v rodině? Vykoná dílo, jaké Bůh od každé rodiny očekává. Děti budou vychovávány v bázni a kázni Páně. Nebudou se honit za společenskými zábavami, ale budou členy Boží rodiny. - MS 7 1899

Děti čekají u rodičů zásadovost - Veškeré dění působí na mladou mysl. Děti si všímají výrazu tváře, hlasu a chování. Mrzutí a náladoví otcové a matky dávají svým dětem příklad, který by později sami rádi pro všechno na světě odčinili. Děti musí u svých rodičů vidět zásadovost a sebeovládání, jež jsou ve shodě s jejich vírou. Tím budou mít rodiče velký vliv na charakter dětí. - 4T 621

Bůh žehná spořádané rodině - Otcové a matky, kteří kladou Boha v rodině na prvé místo a učí své dítky, že bázeň Boží je počátek moudrosti, oslavují Boha před anděly i před lidmi. Představují světu spořádanou, ukázněnou rodinu, jež Boha miluje a je Ho poslušná, která se nevzpouzí. Kristus není v jejich domově cizincem; jeho jméno patří do rodiny, je váženo a oslaveno. Andělé rádi prodlévají v domově, kde Bůh je svrchovaným vládcem a kde jsou děti vedeny k úctě k bibli a ke Stvořiteli. Takové rodiny si mohou přivlastnit zaslíbení: „Uctím ty, kteří mne uctí.“ - 5T 424

^{AH 323} Jak uvedeme do rodiny Krista - Je-li Kristus v srdci, vejde i do rodiny. Otec i matka cítí, že musí být poslušní Ducha svatého. Andělé, kteří slouží těm, kdož budou dědici spasení, budou v jejich domově působit jako učitelé a vyučí je pro práci s výchovou dětí. V domově lze vytvořit malý sbor, který bude sloužit ke cti a slávě Vykupiteli. - MS 102 1901

Náboženství má být přitažlivé - Křesťanský život má být přitažlivý. Mluvte o přírodě, o venkově, kde má být domov Kristových následovníků. Bůh pak uvede vaše děti ve všelikou pravdu a naplní je touhou po příbytcích, jež Kristus odešel připravit těm, kdož jej milují. - RH 29. 1. 1901

Rodiče nemají děti nutit k náboženské formě. Mají jim však poukazovat na věčné zásady v přitažlivém světle. - ST 27. 8. 1912

Rodiče mají Kristovo náboženství učinit poutavé svou vlídností, křesťanskou zdvořilostí a něžným soucitem. Ovšem, v požadavcích úcty a poslušnosti musí být zásadní. Mysl dítěte musí mít správné zásady. - RH 27. 6. 1899

100
AH 323-327

Musíme mládeži předvést, jak se žije správně. Na to nestačí stříbro ani zlato. Zjevujme jim Kristovu lásku, milosrdenství, ctnosti a radost z vítězství. Takové úsilí přinese užitek pro věčnost. - MS 93 1909

Proč nemají někteří rodiče úspěch - Někteří rodiče sice předstírají, že jsou zbožní, ale nepoukazují dětem na skutečnost, že je nutno Bohu sloužit a poslouchat Ho, ^{AH 324} že pohodlí, záliby či sklony nesmí zatlačit jeho požadavky do pozadí. „Počátek moudrosti je bázeň Hospodinova.“ Tato skutečnost má proniknout celý život a charakter.

Je nutné zapůsobit na mysl dětí správným znázorněním Boha skrze Krista, který zemřel, abychom my mohli být spaseni. - RH 24. 6. 1899

Rodiče, snad si myslíte, že na to vše nemáte čas. Ale pro rodinu si musíte udělat čas, aby toho nevyužil satan. Vyřaďte ze svého života vše, co by vám v tomto díle překáželo a vychovávejte své dítky podle Jeho příkazu. Zanedbejte raději časné věci, buďte spokojeni i ve skromných poměrech, ale pro Ježíše Krista vás prosím, nezanedbávejte vlastní náboženskou výchovu a výchovu svých dětí. - MS 12 1898

Všichni členové rodiny mají být zasvěceni Bohu - Pokyny, jež dal Mojžíš ohledně svátku Velké noci, jsou velmi významné, a týkají se rodičů a dětí i dnes.

Otec by měl být knězem rodiny. Byl-li otec mrtev, měl nejstarší syn vykonat vážný obřad - pokropit veřeje dveří krví. Toto je obraz toho, co má být vykonáno ve všech rodinách. Rodiče mají své dítky shromáždit doma a mají je předložit Kristu jako velikonočnímu Beránku. Otec má všechny členy rodiny posvětit Bohu a má vykonat dílo, jak je představuje slavnost Velké noci. Chtít přenechat tuto pos-vátnou povinnost jiným lidem je velmi nebezpečné. - RH 21. 5. 1895

Křesťanští rodiče se musí rozhodnout, že budou věrni Bohu. Musí proto shromáždit své dítky kolem sebe, ^{AH 325} musí pomazat veřeje dveří krví, jež představuje Krista, jakožto jediného Ochránce a Spasitele, aby hubící anděl pominul posvátný rodinný kruh. Svět musí poznat, že v domově nepůsobí jen lidský vliv. Rodiče musí mít živé spojení s Bohem, musí se sami postavit na Kristovu stranu a musí s jeho milostí dokázat, kolik dobra může rodičovská síla vykonat. - RH 19. 2. 1893