^{AH 292} Dluh dítěte vůči rodičům - Děti mají cítit, že jsou rodičům dlužny za to, že nad nimi v dětství bděli a opatrovali je v nemoci. Mají si uvědomit, že rodiče pro ně vytrpěli mnoho úzkostí. Zvláště svědomití, zbožní rodiče měli nesmírný zájem o to, aby se jejich dítky rozhodly správně. Jakmile na nich viděli chyby, srdce je bolelo. Kdyby děti, jež jim tuto bolest působily, mohly vidět výsledek svého chování, rozhodně by se zastavily. Kdyby mohly vidět matčiny slzy a kdyby slyšely, jak se za ně modlí, kdyby mohly naslouchat jejím potlačovaným a přerývaným vzlykům, měly by s nimi soucit, spěchaly by vyznat své přečiny a prosily by je za odpuštění. - 1T 395-396

Jakmile děti dorostou, váží si rodičů, kteří pro ně věrně pracovali, a kteří jim netrpěli zlozvyky a chyby. - ST 13. 7. 1888

Příkaz závazný pro každého - „Cti otce svého a matku svou ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterou Hospodin Bůh tvůj dá tobě.“ Toto je prvé přikázání se zaslíbením. Je závazné pro děti a pro mládež, pro lidi středního věku i pro staré. V životě není údobí, kdy by děti, nemuseli ctít své rodiče. Tato vážná povinnost platí pro všechny syny a dcery a je podmínkou prodlouženého pobytu v zemi, kterou Hospodin dá věrným. ^{AH 293} Není to nic lhostejného, naopak, je to krajně důležitá otázka. Zaslíbení se váže na poslušnost. Budete-li poslušní, budete žít dlouho v zemi, kterou vám dá Hospodin. Nebudete-li poslušní, nebude mít váš pobyt v této zemi dlouhé trvání. - 2T 80-81

Rodiče mají právo na tolik lásky a úcty, jako nikdo jiný na světě. Sám Bůh, který jim svěřil duše dětí, ustanovil, aby rodiče dětem v raném věku zastupovali Boha. A ten, kdo pohrdá spravedlivou autoritou svých rodičů, zavrhuje autoritu Boží. Páté přikázání nejen že od dětí žádá, aby si rodičů vážily,

90
AH 293-295

byly jim poddány a poslouchaly je, nýbrž aby jim věnovaly lásku a něžnost, aby jim usnadňovaly život, chránily jejich pověst a ve stáří je podpíraly a potěšovaly. - PP 308

Bůh nemůže žehnat těm, kteří přímo přestupují toto jeho slovo - povinnost dětí k rodičům. Neváží-li si svých pozemských rodičů a nejsou-li jich poslušní, nebudou si vážit ani svého Stvořitele a nebudou Ho milovat. - 3T 232

Mají-li děti nevěřící rodiče a jejich příkazy jsou v rozporu s Kristovými požadavky, pak mají bez ohledu na důsledky poslouchat Boha, byť by to bylo pro ně bolestné. - RH 15. 11. 1892

Mnozí přestupují páté přikázání - V těchto posledních časech se děti tak vyznačují neposlušností a neúctou, že Bůh o tom činí zvláštní zmínku a tvoří to znamení blížícího se konce. Dokazuje to, že satan takřka cele ovládá mysl mladých lidí. Mnozí nemají již stáří vůbec v úctě. - 1T 217-218

Mnohé dítky vyznávají, že znají pravdu, ale nejsou ke svým rodičům tak uctivé a něžné, jak by měly být. ^{AH 294} Projevují otci a matce jen málo lásky a úcty tím, že by se podřídily jejich přání anebo aby je potěšily v úzkosti. Mnozí vyznávající křesťanství nevědí, co značí „cti otce svého a matku svou“ a proto ani nepoznají na sobě splnění slov, „aby se prodlely dnové tvoji na zemi, kterou Hospodin Bůh tvůj dá tobě.“ MYP 331

Děti, jimž se v této době nedostalo správného poučení a kázně, nechápou takřka vůbec své povinnosti k rodičům. Často se stává, že čím více pro ně rodiče dělají, tím jsou nevděčnější a tím méně si jich váží. Děti, které byly jen hýčkány a obskakovány, budou na to vždy zvyklé; a pakli se jejich očekávání nesplní, jsou zmalomyslněny a zklamány. Tentýž sklon se projeví i v jejich dalším životě; budou bezmocné, budou čekat stále pomoc od druhých, aby jim posluhovali a poslouchali je. A když dospějí v muže a ženy, mají dojem, že jsou potupováni, jakmile se někdo postaví proti nim; tak se plahočí životem a často reptají a naříkají, že se jim všechno nelíbí. - 1T 392-393

V nebi není místa pro nevděčné děti - Viděla jsem, že satan zaslepil mysl mladých lidí, aby nepochopili pravdy Božího slova. Jejich vnímání je tak otupeno, že si neváží napomenutí svatého apoštola:

„Dítky, poslouchejte rodičů svých v Pánu, nebo je to spravedlivé. Cti otce svého a matku svou, neboť to je první přikázání se zaslíbením, aby se ti dobře bylo a abys byl dlouhověký na (nové) zemi.“ ^{AH 295} „Dítky, poslouchejte rodičů svých ve všem; nebo to je dobře libé Pánu“. Děti, které si neváží svých rodičů, nejsou jich poslušné a nedbají na jejich rady a napomenutí, nemohou mít podíl na nové zemi. Na očištěné nové zemi nebude místa pro vzpurného, neposlušného, nevděčného syna či dceru. Nenaučí-li se zde poslušnosti, nenaučí se tomu nikdy. Klid vykoupených nebude mařen neposlušnými, neklidnými, nepoddajnými dětmi. Žádný přestupník přikázání nemůže zdědit království nebeské. - 1T 497-498

Projevy lásky - Viděla jsem, jak některé děti nemají pro své rodiče cit, vyjádření lásky a pohlazení, jež jim náleží a které by je potěšilo. Zato však prokazují spoustu lásky a něžnosti lidem, kteří jsou jejich oblíbenci. Je to Boží vůle? Nikoli. Vneste veškeré paprsky slunce, lásky a něžnosti do rodinného kruhu. Otec a matka ocení tyto vaše drobné pozornosti. Snažíte-li se usnadňovat jim v starostech, potlačujete mrzutá a nevděčná slova, dokazujete, že nejste nevděční a že si vážíte lásky a péče, kterou vám rodiče věnovali v letech bezmocného dětství. - Učitel mládeže, 21. 4. 1886

Děti, je nutné, aby vás matky milovaly, jinak byste byly velmi nešťastné. Není rovněž správné, aby děti milovaly své rodiče a dokazovaly jim tuto lásku milými pohlazeními, příjemnými slovy a laskavou, srdečnou spoluprací? Aby pomáhaly otci venku a matce uvnitř? - MS 129 1898

91
AH 295-299

Pán Ježíš vám to počítá, jako byste vše prokázali jemu - Jste-li skutečně obráceni, jste-li pravými dítkami Božími, budete si svých rodičů vážit; ^{AH 296} uděláte nejen to, oč vás požádají, ale budete hledat příležitost, jak byste jim pomohli. Učiníte-li to, budete mít činnost pro Ježíše. Uznává, jako byste všechny tyto projevy péče a laskavosti prokazovali Jemu. Toto je nejdůležitější druh misijní práce; a ti, kteří jsou věrni v těchto drobných všedních povinnostech, získávají cennou zkušenost. - Učitel mládeže, 30. 1. 1884