^{AH 282} Děti jako rodinní partneři - Děti mají v rodině důležité povinnosti, podobně jako rodiče. Dejme jim znát, že jsou součástí rodinné společnosti. Rodiče je živí, šatí a starají se o ně, milují je; na tyto projevy péče a lásky mají odpovědět tím, že pomáhají nést rodinné starosti a že vnášejí co nejvíce štěstí do rodiny, k níž náleží. - MH 294

Matka musí poučit své dítky, že jsou členy rodinného svazku a že v něm musí nést svůj podíl odpovědnosti. Všichni členové rodiny mají nést tyto odpovědnosti tak věrně, jako je plní členové církve ve sboru.

Děti musí poznat, že když otci nebo matce vyřídí drobné pochůzky, velmi jim tím pomohou. Svěřte jim nějakou práci a řekněte jim, že pak si budou moci hrát. - RH 23. 6. 1903

Děti rády něco podnikají. Proto je zaměstnávejme, aby nesly břemena praktického života. Nenechme je bez užitečného zaměstnání. Musíme je jako rodiče v tomto směru usměrňovat. - MS 57 1897

Rodiče a děti mají závazky - Rodiče jsou povinni své děti živit, šatit a vychovávat a děti jsou povinny svým rodičům ochotně, upřímně a věrně sloužit. Necítí-li dítky, že jsou povinny mít podíl na starostech a pracech rodičů, jak by jim bylo, kdyby rodiče přestali cítit povinnost, aby se o ně starali?

^{AH 283} Neplní-li dítky své povinnosti a nejsou rodičům prospěšné, neulehčují-li jim práci, byť se jim nelíbila a byla snad i namáhavá, připravují se o přednost, kdy by mohly získat nejcennější výchovu pro příští užitečný život. - Učitel mládeže, 20. 7. 1893

Bůh si přeje, aby děti věřících rodičů byly od nejútlejšího věku vedeny k práci, aby usnadňovaly rodičům jejich péči o ně. Mají své místo v domově, mají kde spát a jíst a mají přednost rodinného společenství. Bůh žádá od rodičů, aby své dítky živili a šatili. Ale povinnosti rodičů a dětí jsou vzájemné. Děti jsou povinny vážit si rodičů a ctít je. - MS 128 1901

Rodiče nemají být otroky svých dětí, kteří přinášejí samy všechny oběti, zatím co děti vyrůstají bez starostí a bez zájmu o práci rodičů. - MS 126 1897

Netečnost nezdárných dětí - Děti musí být již ranném věku vedeny k práci, aby si dovedly samy pomoci a aby pomáhaly jiným. Nejedna dnešní dívka dovede bez výčitek svědomí přihlížet, jak se její matka lopotí, vaří, pere a žehlí a sama si sedí, čte noviny, povídky, šije, nebo vyšívá, či dělá jinou zbytečnou ruční práci. Srdce takové dcery je bezcitné, jako kámen.

Ale kde toto zlo vzniklo? Kdo si zaslouží pokárání? Ubozí, svedení rodiče. Přehlížejí budoucí blaho svých dětí a ve slepé lásce jim dovolí nečinně sedět anebo pracovat jen skromně, aby si nenamáhaly mozek ani svaly a omlouvají své líné dcery, že jsou slabé. Ale proč jsou slabé? V mnoha případech je toho příčina u nerozumných rodičů. ^{AH 284} Dostatek domácí práce by posloužil jejich mysli i tělu. Ale děti jsou pro nesprávné názory o tuto práci připraveny, až ztratí o práci vůbec zájem. - 1T 686

Nejsou-li vaše děti na práci zvyklé, záhy se unaví. Budou si stěžovat na píchání v boku, na bolesti v ramenou a na unavené nohy; a vám bude ze soucitu hrozit nebezpečí, že si to raději uděláte sami, než aby děti měly trochu bolesti. Dejte dětem z počátku lehčí práci a pak ji postupně zvyšujte, až budou moci udělat slušný kus práce, aniž se unaví. - 1T 687

87
AH 284-286

Nebezpečí lenosti - Bylo mi ukázáno, že mnoho hříchů je zaviněno leností. Pilné ruce a činné hlavy nemají tolik času na pokušení, jež nepřítel našeptává, avšak líné ruce a mozky snadno podlehnou satanově nadvládě. Není-li mysl dostatečně zaměstnána, zabývá se nevhodnými věcmi. Rodiče mají své děti poučit, že lenost je hřích. - 1T 395

Jsou-li děti zbaveny všech starostí a žijí pohodlným životem bez cíle, lenoší anebo dělají to, co se jim líbí, zaručeně upadnou do hříchu. Dětská mysl je podnikavá, a není-li zaměstnána věcmi dobrými a prospěšnými, nevyhnutelně se zaměstnává věcmi špatnými. Je sice správné a nutné, aby měly i odpočinek a osvěžení, ale veďme je přesto k tělesné práci, k pravidelné práci a k pravidelnému studiu a četbě. Dbejte, aby jejich zaměstnání bylo úměrné jejich věku a aby měly dostatek užitečných a zajímavých knížek. - Křesťanská střídmost, 134-135

Nejlepší ochranou je užitečné zaměstnání - Nejlepším ochráncem mládeže je užitečné zaměstnání. ^{AH 285} Kdyby děti byly vedeny k pracovitosti, aby všechen jejich čas byl užitečně využit, neměly by čas na naříkání na špatný úděl anebo na plané snění za bílého dne. Nehrozilo by jim tak nebezpečí, že si zvyknou na špatnosti a na zlou společnost. - RH 13. 8. 1881

Mají-li rodiče tolik jiné práce, že nemohou užitečně zaměstnávat své dítky, zaměstná je satan. - ST 3. 4. 1901

Děti se mají učit nést starosti - Rodiče musí pochopit, že jejich děti se musí naučit tomu nejdůležitějšímu: pomáhat v rodinných starostech. Rodiče mají vést své děti k tomu, aby měly zdravý názor na život, aby pochopily, že mají být na světě prospěšné. Chlapcům a dívkám se má v domově dostat prvních lekcí v podílu na životních starostech pod dohledem moudré matky. - Dopis 106 1901

Výchova dítěte k dobrému nebo ke zlému začíná v nejranějším věku. Jakmile starší děti dorůstají, mají pomáhat pečovat o mladší členy rodiny. Matka se nemá vyčerpávat prací, kterou mohou a mají vykonat děti. - MS 127 1903

Pomáhání v práci přináší uspokojení - Rodiče, pomozte svým dětem, aby vykonaly vůli Boží tím, že jako členové rodiny plní povinnosti, jež jim náleží. Bude to pro ně vzácná zkušenost. Poznají, že se nesmí soustřeďovat na svoji osobu, na své záliby či pobavení. Veďte je k tomu, aby splnily v rodinném kruhu svůj úkol, aby úspěšně pomáhaly nést starosti otci a matce, bratřím a sestrám. Vědomí, ^{AH 286} že jsou skutečně užitečné, jim přinese uspokojení. - MS 27 1896

Děti lze vychovat, aby byly pracovité. Jsou od přírody podnikavé a rády pracují, tvoří; je nutno tuto činnost vychovávat a usměrňovat správně. Naučme děti v mládí, aby denně plnily svoji část úkolů. Každé dítě by mělo mít své povinnosti, za něž je odpovědno rodičům nebo vychovatelům. Tak si již v mládí zvyknou na životní jho; plnění drobných povinností bude pro ně radostí a přinese jim štěstí, jež dává jedině konání dobra. Zvyknou si na práci a na odpovědnosti a budou pracovat rády. Poznají, že život jim přináší mnohem více důležité práce než osobní zábavy.

Práce je pro děti dobrá. Jsou šťastnější, mohou-li většinu času strávit v užitečném zaměstnání. Vykonají-li úspěšně své úkoly, budou mít tím větší potěšení ze své nevinné zábavy. Práce posiluje svaly i mysl. Matky mohou získat ve svých dětech vzácné pomocníky. Když je učí užitečné práci, získávají samy užitečné znalosti lidské povahy; poznávají, jak mají zacházet s těmito svěžími, mladými bytostmi a jejich srdce zůstanou stykem s malými dětmi teplá a mladistvá. A tak jako jejich děti k nim vzhlížejí s důvěrou a láskou, mohou i matky očekávat pomoc a vedení od Spasitele. Správně vychované děti si během let zamilují práci, která usnadňuje život jejich přátelům. - Zdravotní reformátor, prosinec 1877

Zajišťuje duševní rovnováhu - Plní-li děti svěřené úkoly, sílí jejich paměť a vyrovnává se mysl, ja-

88
AH286-289

kož i charakter a jednání. ^{AH 287} Den, plný drobných povinností, vyžaduje přemýšlení, uvažování a plánovité jednání; čím jsou děti starší, tím více od nich můžeme vyžadovat. Nemá to být vyčerpávající práce, ani ji nesmíme prodlužovat tak, aby byly skleslé únavou a zmalomyslněné. Musíme rozumně přihlížet k jejich tělesnému rozvoji a vhodnému usměrňování mysli a charakteru. - Zdravotní reformátor, prosinec 1877

Spolupráce s nebeskými činiteli - Kdyby děti byly vedeny k tomu, aby ve svých všedních povinnostech viděly úkol, který jim Pán vyznačil, školu, v níž jsou vedeny k věrné a prospěšné službě, oč příjemnější a vzácnější by se jim jejich práce jevila! Vykonáme-li každou povinnost jako pro Pána, je i ta nejprostší práce ozářena kouzlem a spojuje nás s nebeskými svatými bytostmi, které plní Boží vůli na každý den. - PP 574

Celá nebesa neustále pracují. Nikdo tam není nečinný. „Otec můj dělá, i já dělám“, prohlásil Kristus. Nemůžeme předpokládat, že až budeme v nebeských příbytcích, budeme nečinně, líně sedět a hovět si. - MS 126 1897

Posílení rodinného pouta - V rodinné výchově mládeže se nesmírně oceňuje zásada spolupráce. Starší děti mají být spolupracovníky svých rodičů, mají mít podíl na jejich plánech, odpovědnostech i starostech. Otcové a matky si mají udělat čas, aby mohli své děti učit; musí jim ukázat, že si váží jejich pomoci, touží po jejich důvěře a mají radost z jejich společenství; a dětem to bude milé. Nejen že rodičům uleví ^{AH 288} a že se jim samým dostane nedoceněné praktické výchovy, ale posílí to i rodinné svazky a prohloubí základy charakteru. - Ed 285

Růst duševních, mravních a duchovních schopností - Děti a mládež mají s radostí ulehčovat otci a matce v jejich starostech a dokazovat nezištný zájem o domov. Plní-li ochotně starosti, jež na ně připadnou, dostává se jim výchovy, aby mohly zastávat důvěryhodné a užitečné postavení. Mají každým rokem dělat pokroky a postupovat, odkládat nezkušenost dětství a zaměňovat ji za zkušenost mužství a ženství. Věrné plnění prostých životních povinností je pro chlapce a děvčata základem duševních, morálních a duchovních schopností. - MYP 211-212

Dává zdraví tělu, pokoj mysli - Bůh hledí se zalíbením na děti, které ochotně plní své povinnosti v rodinném životě a ubírají rodičům starosti. Budou odměněny zdravím těla a pokojem mysli; a navíc se budou moci rodiče podílet na jejich společenských starostech a na zdravé rekreaci, což prodlouží jejich život. Děti, které jsou doma vedeny k užitečné práci, stanou se později i prospěšnými členy společnosti. Taková výchova zdaleka převyšuje pouhou školní docházku v útlém věku, kdy ani tělo ani mysl nejsou tak silné, aby nápor vydržely. - CT 148

V některých případech by bylo lepší, kdyby děti měly více výchovy ve vykonávání domácích povinností. Je nanejvýš důležité, aby se z nich stali pozorní a prospěšní lidé. ^{AH 289} Knižní znalosti nejsou tak nutné jako praktická naučení v hospodaření a kázni. - MS 126 1903

Pokojný spánek - Matky mají vzít do kuchyně své dcery a trpělivě je vychovávat. Jejich tělo se této práci dobře přizpůsobí, jejich svaly budou mrštnější a silnější, budou více rozjímat a na sklonku dne budou mít povznesenou náladu. Snad budou unavené, ale jak sladce se spí po pořádné práci! Spánek, přirozený odpočinek, osvěžuje znavené tělo a připravuje je pro povinnosti následujícího dne. Vaše děti nesmí mít dojem, že nezáleží na tom, pracují-li či nikoli. Ukažte jim, že jejich pomoc je potřebná, že jejich čas je cenný a že jste na jejich práci závislí. - 1T 395

Vyrůstají-li děti v nečinnosti, je to hřích. Jen ať cvičí své údy a svaly, i když je to unavuje. Nepřepracují-li se, jak jim může únava uškodit víc než vám? Mezi únavou a vyčerpáním je velký rozdíl. Děti potřebují větší změnu v zaměstnání - více přestávek než dospělí, ale jinak se mohou začít učit pracovat již v útlém mládí a budou mít radostný pocit, že jsou užitečné. - po zdravé práci budou sladce spát a osvěží se pro práci příštího dne. - Křesťanská střídmost, 135

89
AH 289-293

Neříkej: „Děti mi jen překážejí“ - Některé matky říkají: „Ach, když mi děti chtějí pomáhat, jen mi překážejí“. S mými dětmi to bylo také tak, myslíte však, že jsem jim to dala znát? Pochvalte je, učte je hezky pomaloučku, postupně. To je lepší než číst romány nebo chodit na návštěvy, lepší, než řídit se módou světa. - MS 31 1901

Nebeský názor - Majestát nebes, Král králů byl na nějaký čas pouhým betlémským děťátkem a mohl představovat pouze nemluvně v matčině náručí. V dětství mohl dělat práci jen poslušného dítěte, plnit přání svých rodičů a konat povinnosti odpovídající jeho dětským možnostem. Víc děti vykonat nemohou. Mají být proto vedeny a vychovávány tak, aby se řídily Kristovým příkladem. Kristus se choval tak, že byl ve své rodině ku požehnání, poněvadž byl poddán svým rodičům a konal tak misijní práci ve svém rodinném životě. „Děťátko rostlo a rozmáhalo se v duchu a moudrosti a milost Boží spočinula na něm.“ A Ježíš rostl v moudrosti a známosti věkem i milostí u Boha i u lidí.“ - ST 17. 8. 1894

Učitelé a rodiče mají vzácnou přednost, že mohou spolupracovat na výchově dětí, aby se zájmem sledovaly Ježíšův život a učily se kráčet v Jeho šlépějích. Spasitelova dětská léta byla užitečná. Pomáhal doma mamince; při plnění svých domácích povinností anebo při práci v tesařské dílně plnil své poslání právě tak, jako když konal později svoji veřejnou práci. - RH 6. 5. 1909

Svým pozemským životem dal Pán Ježíš příklad všem rodinám, byl poslušný a doma pomáhal. Vyučil se tesařskému řemeslu a pracoval vlastníma rukama v malé nazaretské dílně; Práce v dětství a mládí působila na rozvoj jeho mysli a těla. Nepoužíval svých tělesných sil nerozumně, nýbrž tak, aby si zachoval zdraví, aby mohl po každé stránce vykonat tu nejlepší práci. - CT 147