^{AH 25} První domov člověka připravil Bůh - Domov našich prarodičů v ráji vyšel přímo z rukou Božích. Jakmile jej vybavil vším, co člověk potřebuje, řekl: „Učiňme člověka k obrazu našemu, k podobenství našemu….

Pán měl zalíbení v tomto posledním a nejvznešenějším svém stvoření a přál si, aby to byl dokonalý obyvatel dokonalého světa. Nebylo však jeho úmyslem, aby člověk žil osamocen. Řekl: „Není dobré člověku samotnému. Učiníme jemu pomoc, která by při něm byla….“ - Učitel mládeže, 10. 8. 1899.

Bůh sám dal Adamovi družku. Obstaral mu „pomoc“ (Jiný překlad: vhodnou pomoc) - odpovídající pomocnici - aby mu mohla být společnicí a jež by ho v lásce a soucitně podpírala. Eva byla stvořena z žebra Adamova boku. To znamená, že ho neměla ovládat jako hlava, ani nebyla podřadná a Adam ji neměl pošlapávat, nýbrž měla mu být po boku jako rovnocenná, aby ji miloval a chránil. Byla částí muže, kost z jeho kostí, maso z jeho masa, jeho druhé já. To naznačuje, jakým úzkým poutem a něžností mělo být toto spojení spjato. „Neboť nikdo těla svého nemá v nenávisti; ale živí a hýčká je.“ „Proto opustí člověk otce svého a matku svou a přidrží se manželky své; a budou ti dva jedno tělo“. - PP 46

První manželství ustanovil Bůh - Bůh posvětil první manželství. Zakladatelem tohoto zřízení je

6
AH 25 - 28

stvořitel vesmíru. „Poctivé jest manželství.“ ^{AH 26} Byl to jeden z prvních darů člověku, a je to jedno z obou zřízení, jež si Adam po pádu vzal sebou ze zahrady Eden. Uznávají-li lidé v tomto svazku Boží zásady a jsou jich poslušní, stává se jim manželství požehnáním; střeží čistotu a štěstí lidstva, pečuje o potřeby člověka, povznáší tělesnou, duševní a morální stránku. - PP 46

Ten, který dal Adamovi Evu jakožto pomocnici, učinil první div na svatební slavnosti. Kristus zahájil svoji veřejnou činnost ve svatební síni, kde se sešli šťastní přátelé a příbuzní. Tak posvětil manželství; uznal je jako zřízení, jež Sám dal….

Kristus poctil manželský svazek také tím, že jej učinil předobrazem svého spojení s vykoupenými. On sám je Ženich, nevěstou je církev, o níž praví, jako o své vyvolené: „Krásná jsi, milá má, není na tobě poskvrny.“ - MH 356

Bůh se postaral o všechny potřeby člověka - Adam byl obklopen vším, co si jeho srdce mohlo přát. Měl o vše postaráno. V nádherném ráji nebylo hříchu, ani stopy po umírání. Boží andělé rozmlouvali osobně a v lásce se svatou dvojicí. Šťastní pěvci zpívali své radostné chvalozpěvy Stvořiteli. Pokojná zvířata si ve šťastné nevinnosti hrála u Adama a Evy a byla jich poslušná. Adam byl dokonalým mužem, nejvznešenějším Stvořitelovým dílem. - Znamení času, 11. 6. 1874

Mezi nimi a jejich Stvořitelem nebyl žádný stín. Znali Boha jako svého dobrotivého Otce a ve všem se podřizovali vůli Boží. ^{AH 27} Boží charakter se odrážel v Adamovi. Celá jeho bytost odrážela Jeho slávu.

Práce jim měla ve štěstí napomáhat. - Bůh miluje vše krásné. Dal nám o tom neochvějný důkaz v díle svých rukou. Dal našim rodičům nádhernou zahradu Eden, kde vyrostly statné stromy všeho druhu, a to jak užitečné, tak okrasné. Všude byly překrásné a vzácné květiny, hýřící barvami a vůní… Bůh si přál, aby člověk byl šťasten při obdělávání všeho, co pro něj stvořil, a měl dostatek potravy a ovoce rajských stromů. - Reforma zdraví, červenec 1871

Adam měl na starosti zahradu. Stvořitel věděl, že Adam by nebyl bez práce šťasten. Krása zahrady jej okouzlovala, ale to nestačilo. Musel mít zaměstnání, aby byly v činnosti předivné orgány těla. Kdyby se štěstí rodilo z nečinnosti, byl by člověk zůstal ve stavu své svaté nevinnosti bez práce. Ten, který ho stvořil, věděl, co potřebuje ke štěstí, proto mu hned po stvoření svěřil práci. Zaslíbení o budoucí slávě, a příkaz, aby si člověk vydělával na svůj každodenní chléb, vyšly ze stejných úst. - Učitel mládeže, 27. 2. 1902

Bůh je oslaven křesťanským domovem - Otcové a matky, kteří staví Boha na první místo ve své domácnosti, kteří učí své dítky, že bázeň Boží je počátkem moudrosti, oslavují Boha před anděly a před lidmi tím, že světu představují spořádanou, ukázněnou rodinu - rodinu, jež Boha miluje a je Ho poslušná, místo aby se vzpouzela proti Němu. ^{AH 28} Kristus není v jejich domově cizincem; jeho jméno patří do rodiny a je v úctě a vážnosti. Andělé mají zalíbení v domově, kde má Bůh prvé místo a kde jsou dítky vedeny k úctě k náboženství, k Bibli a ke svému Stvořiteli. Na takové rodiny se vztahuje zaslíbení: „Uctím ty, kteří mne uctívají.“ Otec, který jde do práce z takového domova, je zušlechtěn a ovlivněn rozmlouváním s Bohem. - 5T 424

Jedině Kristova přítomnost může dát mužům a ženám štěstí. Kristus může obyčejnou, všední vodu změnit v nebeské víno. Pak se domov stává rájem a rodina nádherným vzorem nebeské rodiny. - MS 43 1900